AnděLinka pro všechny bezradné: Řekl mi, že když budu po vakcíně neplodná, jdeme od sebe

Už nevím, co mám dělat. Tím jeho věčným podezíráním, že mu lezu do telefonu to neskončilo – spíš jen začalo. Přitom to on mi k tomu dal důvod. Culil se na displej když mu přišla zpráva, nastavil si tam zámek, a nikdy už ho nenechal ležet na stole. Když jsem se jen zeptala PROČ? Hned útok, že mu lezu do soukromí. To jsem nikdy neudělala, přiznávám že spíš kvůli pudu sebezáchovy – bojím se asi kouknout pravdě do očí – ale neudělala. Pořád je nervózní, nadává na svět kolem sebe a vyvrcholilo to včera. Víte co mi řekl? Že jestli budu po vakcíně proti covidu neplodná, tak jdeme od sebe! Jsem zdravotní sestra. Nikdo se mě neptal jestli chci, máme to povinně! Co na to karty? Mám něco udělat, aby se choval líp? Proč je tak divnej? Miluje mě ještě vůbec? Co byste dělala Vy? Moc děkuju, vždycky mi to tak hezky vysvětlíte… K.

Milá Katko. Nejdůležitější teď je, co na to VY! Víte dobře, že kartám se ten Váš drahouš už delší čas nelíbí. Víte, co bych obratem a s chutí udělala já? Vzala bych ten jeho telefon mezi ukazováček a palec, tak šikovně aby viděl, že mu do něj skutečně nelezete! A v přímém přenosu bych ho hodila do kufru s jeho zabalenýma věcma. Pak bych mu řekla: „Zlato, kvůli vakcíně od sebe určitě pak nepůjdeme, protože půjdeš ty, půjdeš hned a půjdeš proto, že jsi mentálně nedonošen i bez očkování. Klíče nech na stole.“ a se vztyčenou hlavou bych si šla dát vanu.

Tady nejde o vakcínu ani o to, jestli se culí do mobilu, a pak ho schová. Tady jde o fakt, že si Vás neváží a očividně se přestal snažit, abyste si to aspoň myslela. Píše mi čím dál víc žen, co si myslí, že víc si nezaslouží. Tohle by ale neměla dopustit ani jedna z vás. Vím, že panuje všeobecný strach typu „nedám to bez něj, zůstanu sama, nechci ho ztratit“ apod.

To byste koukala jak to dáte, když Vám spadne osmdesátikilový doslova balvan z hrudníku! Vy a sama? Ruku na srdce: není horší být s ním sama, když sedí vedle Vás? A co se týče strachu ze ztráty – myslím, že jste ho ztratila už dávno a to je na tom to smutný.

Abych ale úplně neobešla karty, mám tu pro Vás jedno jejich moudro: někdy je nutné vztah opustit, aby se nestalo že skončí. V překladu do pozemské řeči tento paradox znamená, že tím že se dobrovolně ujmete role pipi (a nemyslím teď úplně tu Punčochatou), nedovolíte svému protějšku zjistit, jak velkou ztrátu by ochutnal možná už pár hodin po Vašem odchodu. Možná ani sám neví, jestli Vás miluje. Nechte ho to zjistit a potažmo se to dozvíte i Vy.

Volba by ale měla být jasná. Buď se odměňte tou laskavou úlevou, že Vás už nikdo neponižuje, nebo pak pohledem na mamuta trpitele kterému došlo, jak nebetyčné NIC z něj zbylo po Vašem odchodu. Tak jako tak jste VY ten vítěz!

S láskou Vaše A.

AnděLinka nabízí pomoc všem bezradným. Pošlete svůj dotaz na redakce@mix24.cz a Andělka se pro vás podívá do karet a poskytne radu na základě svých bohatých životních zkušeností i tisíců příběhů, které už vyslechla.

Foto: Shutterstock