Nebyl to jen Černobyl. Rusové 40 let tajili jadernou havárii, která dodnes zabíjí v Čeljabinské oblasti

Rusko nebo spíše Sovětský svaz nemá zrovna dobrou zkušenost s jadernou energií. Přesto na ní dále staví a prostřednictvím státní společnosti Rosatom exportuje do celého světa. V rozlehlé zemi se přitom odehrálo hned několik jaderných katastrof, z nichž Černobyl je pouze tou nejznámější. Je pak otázkou, zda by se odhalení dočkal tak brzy, kdyby nad Evropou neputoval jaderný mrak. Jiná sovětská jaderná katastrofa ukazuje spíše na pravděpodobný pokus o ututlání.

S jadernou katastrofou měl Sovětský svaz zkušenosti už dávno před Černobylem. Jedna z nich se odehrála dokonce již 29. září 1957, a to v podzemním komplexu Majak, který sloužil ke zpracování radioaktivních materiálů. Ten byl budován v letech 1945 až 1948, a to za mocného přispění vězňů. Ti dostali na vybranou: buď si odpykají 25 let na Sibiři, nebo si odpracují 5 let na Majaku. Většina pochopitelně volila druhou možnost, protože netušila, co je čeká. Pokud někdo tvrdou dřinu v děsivých podmínkách pět let přežil, zemřel nedlouho poté na následky.

Každopádně v Majaku došlo poměrně záhy k vážné nehodě. Co přesně se stalo, to dodnes zůstává utajeno. Pravděpodobně však u jednoho z podzemních zásobníků radioaktivního materiálu selhalo chlazení. To způsobilo explozi, která vypustila do okolí pořádnou dávku radioaktivity. Pro srovnání: má se za to, že unikly přibližně dvě pětiny toho, co o tři dekády později z Černobylu. Zamořeno bylo území o rozloze 20 000 kilometrů čtverečních. V této oblasti v té době žilo přibližně 270 tisíc lidí.

Památník obětí havárie komplexu Majak. / Foto: Shutterstock

Jisté je to, že reakce sovětských úřadů byla ještě o poznání zpackanější než v případě Černobylu. Není známo, zda výbuch způsobil nějaká přímá úmrtí. Pravděpodobně ano, ale sovětská ani později ruská strana to nikdy nepřipustila. Stejně tak nikdy nepřiznala jakékoliv oběti na životech v důsledku této havárie. Nemocnice se přitom brzy začaly plnit pacienty, kteří měli jasné příznaky nemoci z ozáření. V oblasti také prudce vzrostla úmrtnost.

Evakuace obyvatel z oblasti sice nějakým způsobem probíhala, ale dělo se tak jen pozvolna a v tichosti. Nikdo přitom nevěděl, proč se má stěhovat pryč. Velké množství lidí vůbec výzvu k evakuaci neobdrželo. Úřadům se podle všeho nepodařilo všem zajistit náhradní bydlení.

Pamětnice událostí Rašida Fattahová uvedla, že přednost v evakuaci měli etničtí Rusové. “Bylo to strašlivé. Rusy přesunuli hned po katastrofě, ale nikoliv už Tatary,” uvedla Fattahova, která jako Tatarka zůstala v oblasti, konkrétně v zamořené obci Musljumovo.

Přestože v oblasti probíhala šuškanda, Sověti nikdy oficiálně jadernou katastrofu nepřiznali. Najevo vyšla až v roce 1991, tedy po rozpadu Sovětského svazu. Dále se tím však nikdo příliš nezabýval. A to až do roku 2009, tedy hrozivých 52 let po explozi. Tehdy si obyvatelé Musljumova a dalších postižených obcí mohli vybrat, zda si vezmou odškodné ve výši 1 milionů rublů, nebo domek v nové výstavbě. Ani to ale nedopadlo dobře. Domky totiž vyrostly pouhé dva kilometry od Musljumova, a to ve stále nebezpečně zamořené zóně.

Kyštym v Čeljabinské oblasti. / Foto: Shutterstock

Nové Musljmovo je na pohled příjemným místem k životu. Vše vypadá nově, nechybí škola a místním dává práci drůbežárna. Lidé však těžko mohou být spokojeni. “Lidé tady stále umírají, každý týden hned několik. Většinou jsou to nádory. Rakovina. Edikovi bylo 42 let, Salavatovi 52. Jen v této ulici zemřelo několik lidí,” uvedla místní obyvatelka Nailja pro reportéry Rádia Svobodná Evropa.

Za pravdu jí dává i organizace Bellona, která se zabývá dopady jaderného záření. V oblasti, kterou zamořil výbuch Majaku, je rakovina 3,6krát častější než jinde v Rusku. Vrozené vady se tu potom vyskytují dokonce 25krát častěji než v jiných částech země.

Foto: Shutterstock, zdroje: Environment and Society Portal, Radio Free Europe, Bellona

Nenechte si ujít
Zdá se, že v České televizi byla rozehrána skutečně velká hra. Velké změny se očekávaly už poté, co loni nastoupil nový generální ředitel Jan Souček. Avšak ten se několik měsíců držel velmi zkrátka a do personálií příliš nezasahoval. Tu a tam se ovšem objevovaly náznaky, že se přeci jen něco chystá. Už to propuklo Například na konci loňského roku skončil kontroverzní moderátor Jakub Železný, byť to bylo vysvětleno tak, že si bere volno na vlastní žádost. Takovýchto případů ale postupně přibývalo. Na neplaceném volnu je nově také známý redaktor Jiří Hynek, který se podle všeho zamotal do kauzy IKEM a čelí podezření, že se snažil ovlivňovat vysílání a reportáže ve prospěch jedné ze stran. Do sporu se Součkem se pustil i známý moderátor Václav Moravec, kdy stížnost na něj se řešila na etickém panelu České televize. Zatímco tento panel se ho zastal, generální ředitel jeho rozbor nepřijal a požadoval ho více zdůvodnit, což je veřejně bráno jako podkopávání Moravcovy pozice a zpochybňování práce etického panelu, který tvoří vážené osobnosti z akademického a odborného světa. Respektive byl jimi tvořen, jelikož se stala skutečně nečekaná věc. Coby vyjádření nesouhlasu s postupem ředitele České televize totiž kompletní etický panel rezignoval. Nezdá se však, že by to Součka nějak zvlášť popudilo. Ústy své mluvčí označil bývalé členy za lidi někdejšího ředitele Petra Dvořáka s tím, že do panelu vybere nové členy. Musí se to vyřešit Každopádně už je naprosto jasné, že v České televizi zuří souboj dvou křídel. Nový ředitel se zjevně rozhodl skoncovat s odporem, který proti němu vytváří dlouholetí zaměstnanci, kteří jsou většinově loajální právě Dvořákovi. V takovém prostředí, kdy řadoví zaměstnanci házejí šéfovi klacky pod nohy, se pochopitelně nedá pracovat, a tak je třeba celou situaci vyřešit. Čtěte také: Česká televize rozzuřila Čechy. Zvyšuje poplatek a platit ho budete muset i za mobilní telefon Vše se přitom děje v době, kdy Česká televize nemá velkou podporu veřejnosti, jelikož lidé si stěžují na nevyvážené zpravodajství. Do toho navíc ČT požaduje navýšení koncesionářských poplatků, což je také mimořádně nepopulární téma. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Kakao astronomicky zdražuje, čokoládová vajíčka jsou na splátky, výrobci typu Marsu potajmu snižují gramáž tyčinek, v Kit Kat nenápadně ubylo čokolády. A bude hůř – tuna kakaových bobů včera prvně v historii uzavřela na ceně přes 200 000 korun Tak draho ještě nebylo Kakaové boby jsou nejdražší v novodobé historii. Tuna kakaových bobů včera poprvé v historii na newyorské burze uzavřela na úrovni převyšující v přepočtu 200 tisíc korun, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže). Konkrétně nyní tuna bobů vyjde na 209 719 Kč. To je skutečně jejich nejvyšší korunová cena za celé období od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Přitom průměrná korunová cena tuny bobů v období od ledna 1993 až do včerejška činí 49 092 korun (viz graf níže – vodorovná křivka). Včerejší uzavírací cena je tedy více než čtyřnásobná oproti dlouhodobému průměru. Rekordní je ovšem cena kakaa také v dolarech. Tuna bobů včera obchodování uzavřela na cenovce 8939 dolarů. Přitom průměrná burzovní cena bobů se v období od roku 1959 do letoška pohybuje kolem 1727 dolarů. Nynější cena je tedy více než pětinásobná, ač toto vyjádření nebere v potaz inflační znehodnocování dolaru. Za posledních dvanáct měsíců kakaové boby v dolarech zdražily o zhruba 210 procent. Bezprostředním důvodem je vlna veder v kombinaci se značnou vlhkostí, která letos v únoru zasáhla země jižní části západní Afriky, včetně Pobřeží slonoviny a Ghany, které představují dva světově vůbec největší producenty kakaových bobů. Teploty v dané části Afriky v únoru stoupaly až na 40 stupňů Celsia. Pocitová teplota však kvůli zvýšené vlhkosti dosahovala až k padesáti stupňům, protože vlhké ovzduší omezuje možnost pocení se, tedy přirozeného ochlazování se organismu. Experti abnormální počasí dávají do souvislosti s procesem klimatických změn. Bude ještě hůř Abnormálně vysoké teploty však ohrožují také právě kakaovníky. Již v dubnu přitom tradičně začíná jedna ze sklizňových sezón roku. Obchodníci s kakaem se domnívají, že sucho poničilo úrodu tak rozsáhle, že jsou současné cenové nárůsty opodstatněné – a mnozí dokonce soudí, že cena půjde ještě výše. Podle únorové analýzy americké banky Citigroup mohou kakaové boby zdražit až na úroveň 10 tisíc dolarů za tunu, a to v během následujících měsíců. Jen letos přitom kakaové boby zdražily na burze v New Yorku o 113 procent. Tento dramatický letošní nárůst přitom ještě na pulty obchodů v Evropě nedorazil. Současné ceny čokolády a výrobků z ní odrážejí v Evropě, včetně Česka, tak maximálně jen loňské zdražení kakaových bobů, z nichž se čokoláda vyrábí. Letošní zdražení bobů se kvůli předzásobování výrobců čokolády zatím v její ceně neprojevuje. Jenže časem se samozřejmě projevovat začne. I zákazníci v Česku se tak musí připravit na zdražování čokolády a čokoládových výrobků. Nebo na nenápadné zmenšování velikosti tabulek čokolády nebo třeba gramáže čokoládových tyčinek – při zachování ceny, ovšem. Takto prudce vystřelila cena kakaa v posledních týdnech. / Foto: Lukáš Kovanda Výrobci snižují gramáž Již loni reagoval na růst cen kakaových bobů cukrovinkářský kolos Mars, jehož tyčinky jsou dobře známé také v Česku. Mars potajmu snížil gramáž své čokoládové tyčinky Galaxy, aniž by tedy ovšem snížil také její cenu. V podobném duchu – a kvůli pokračujícímu růstu cen kakaa ještě intenzivněji – budou v nadcházejících měsících reagovat na situaci také další výrobci cukrovinek a čokolády. Klíčový rival Marsu, společnost Hershey, už nenápadně snížila obsah čokolády a kakaového másla ve své klasické tyčince Kit Kat, dobře známé opět i konzumentům v Česku. Čtěte také: Ceny potravin v Česku brzy znovu vystřelí vzhůru. Ekonom prozradil datum. To snad není možné Výrobci cukrovinek začínají ve zvýšené míře nahrazovat čokoládu ve svých výrobcích třeba karamelem, místo kakaového másla zase uplatňují třeba lacinější palmový olej. Do toho dochází ke zmíněnému zmenšování, „smrskávání“, gramáže či velikosti tyčinek a jiných výrobků, a to při zachování ceny, tedy v souladu s praktikou označovanou jako „smrskflace“. Přesto výrobce cukrovinek nakonec zdražující kakao dožene. Ne všichni zákazníci budou tolerovat levnější náhražky a sníženou gramáž za nezměněnou cenu. Banka Morgan Stanley nedávno zhoršila své doporučení ohledně akcií zmíněné čokoládovny Hershey. Růst cen kakaa, jenž započal v polovině loňska, podle banky na Hershey plně dolehne v příštím roce. Už od začátku loňského května se ale její akcie propadly o takřka třicet procent. Čtěte také: Kaufland v Česku spustil úžasnou novinku. Je to tady, konečně tu nakoupíte za ceny jako v Polsku Malou ochutnávkou toho, co vše se ještě může na trhu s čokoládou stát, je nynější předvelikonoční dění v Brazílii, tedy v zemi, kde lidé oslavě Velikonoc tradičně přikládají poměrně silný význam. Někteří tamní prodejci oblíbených čokoládových vajíček je už kvůli růstu ceny nabízejí na splátky. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
V České republice se tak nějak ustálilo, že pokud někdo dosáhne důchodového věku, prakticky pouští pomyslnou tužku uprostřed rozepsaného slova a nastupuje okamžitě do penze, což pochopitelně zavdává i právo na to, aby od toho okamžiku pobíral důchod. Ačkoliv možná znáte někoho, kdo pracuje i v důchodu, dle statistik jde jen o velmi malé procento lidí. Všechno tomu hraje do karet Přitom by to mohlo a mělo být úplně jinak. V mnoha zemích je běžné, že si firmy cení svých zaměstnanců se zkušenostmi a snaží se je přesvědčit k tomu, aby práci vykonávali i tehdy, kdy už by mohli bez problémů odejít do důchodu. Mají to přitom často výrazně jednodušší, jelikož některé státy to různými způsoby podporují. V Česku je však situace bohužel odlišná. Dlouhodobě tu totiž probíhala určitá stigmatizace seniorů v zaměstnání. Jistě si vzpomenete na dobu, kdy měli velký problém získat práci lidé starší 50 let, natožpak ti, kteří už by mohli být v důchodu. Ani mezi samotnými lidmi nepřevládala nijak velká motivace k tomu, aby si pracovní život prodloužili. Jenže situace se mění a dnes tu máme hned tři různé faktory, které jdou jedním směrem a podporují to, aby důchodci v Česku pracovali výrazně déle. V první řadě je tu státní zájem, kdy už zkrátka na penze není tolik peněz a naopak je třeba podpořit ekonomiku práceschopnými. V druhé řadě jsou tu potom firmy, které mají dnes nedostatek zaměstnanců a ve skutečnosti vítají, když lidé pracují déle. A ve třetí řadě jsou tu potom samotní lidé, kteří stále více oceňují, když si mohou přivydělat nebo rovnou zůstat v zaměstnání a důchod si tak odložit. Stát připravuje změny Dle výzkumu společnosti ManpowerGroup bude už v roce 2030 napříč Evropou běžné, že 80 % všech zaměstnanců bude starších 50 let. Poměr se bude přitom i nadále zvyšovat a jelikož nebude dostatek mladších pracovníků, budou muset pracovat ti starší. Na ministerstvu práce a sociálních věcí přitom už vzniká plán, jak udržet důchodce v práci, případně jak je do pracovního života vrátit. Mělo by jít především o pozitivní motivaci v podobě toho, že jim odpadne povinnost platit sociální pojištění. Reálně to bude znamenat, že důchodcům by mělo z hrubé mzdy zbývat více. “Tohle velmi vítám, protože nedává smysl, abych nepobíral důchod a ještě platil sociální pojištění,” říká pan Josef, kterému je 63 let, ovšem na své pozici obchodního referenta se chystá zůstat i tehdy, až dosáhne důchodového věku. Čtěte také: Důchodci v Česku se budou koupat v hotovosti. Běžte do této banky, dají vám tam tisíce korun každý měsíc. Jinak vám to propadne Pracující důchodci by mohli být trendem příštích let. Zároveň je to zřejmě i cesta, jak zabránit celkovému kolapsu důchodového systému. Lidé budou zkrátka v práci déle a ideální bude, když tak budou činit dobrovolně. Jinak se to stejně bude muset nařídit. Foto: Shutterstock 34SdíleníSdíletTweet [...]

Redaktor deníku Mix24.cz. Zkušený zprávař v minulosti působil v papírových i webových projektech zpravodajského střihu. Blízká je mu oblast ekonomiky a osobních financí.

4 názory k článku “Nebyl to jen Černobyl. Rusové 40 let tajili jadernou havárii, která dodnes zabíjí v Čeljabinské oblasti

  1. V zemi, kde vládne politický systém postavený principiálně na lži, nelze ani nic jiného předpokládat. Ještě mnoho a mnoho toho nevíme o Rusku. Možná dobře.

  2. Ještě je mnoho co o Rusku nevíme.
    Najděte si na YouTube pořad jak funguje nemocnice v Magnitogorsku ( cca 500 000 obyvatel . Autor hokejista Patrik Eliáš.

  3. Někde jsem četl, že to vůbec nechladili; mysleli si, že to zabetonují a bude to. Pak se jim to natlakovalo a Bum!
    Někde jsem četl, že zkušeností s touto havárií částečně využili při sanačních pracech v Černobylu.

    Další věc je, že sověti (Žukov konkrétně) dokázali na své vojáky shodit atomovou bombu, aby získali představu, jak bude vojenská technika a její obsluha po jaderném úderu provozuschopná a použitelná v dalších válečných aktivitách (je o tom docela podrobný článek na serveru valka.cz).
    Aby bylo jasno, v USA v té době ve čtvrtích některých měst (hlavně obydlených “podřadným” černošským obyvatelstvem) rozprašovali radioaktivní prach (jaký by padal z oblaku, vytvořeného jaderným výbuchem) a sledovali, kam všude se dostane, a jak tomu zabránit. Zároveň dodávali do černošských sirotčinců mléko s radioaktivním stronciem.
    Můžeme diskutovat o etičnosti takových pokusů v atmosféře blížící se jaderné války (k níž navíc párkrát nedošlo jen čirou náhodou), ale faktem je, že Američané měli tyhle Mengeleho hodné experimenty vytěžené v maximální možné míře, zatímco sověti ve svém režimu paranoidního utajování z nich nevytěžili skoro nic.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *