Nejkrásnější český region tajně skupují Rusové. A nejsou to Karlovy Vary, místní jsou v háji

Ačkoliv se to našincům nemusí zdát, Česká republika představuje jednu z nejlepších zemí pro život. Je tu velmi bezpečno, celková situace je zde nebývale stabilní, lidé tu poskytují kvalitní služby a chovají se k sobě hezky, a zároveň zdejší města i příroda mají co nabídnout.

Už se to zase rozjíždí

Vlastně není divu, že některými investory do zdejších statků jsme považováni za takové druhé Švýcarsko. Jsou to hlavně lidé z východu, což bohužel není mnohým po chuti. Jejich zájem o Česko totiž často nepřináší jen pozitiva.

Jak tu investoři ze zahraničí skupují například nemovitosti, činí je drahými a nedostupnými pro běžné lidi. Toto se svého času týkalo Karlových Varů, které dlouhá léta skupovali Rusové, což nakonec přeci jen ustalo, byť tam mnoho bytů a domů stále tato skupina vlastní.

Dnes se však zaměřili na jiný, o poznání lukrativnější region, který v současné době zažívá skutečně strmý růst. Mnozí ho přitom považují za nejkrásnější část České republiky. Jde o Krkonoše, zejména potom tři turisticky oblíbené resorty, kterými jsou Harrachov, Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou.

Je to velmi nepříjemné

Právě tady se aktuálně staví podobným tempem jako například v Praze, protože po apartmánech tam je obrovská poptávka. Když se přitom podíváte na seznamy vlastníků, kteří daný objekt skoupí, zjistíte, že z Česka je obvykle tak dvacet, maximálně 30 % majitelů jednotek. Zbytek jsou zahraniční kupci, podle jmen hlavně ti z Ruska.

Pro Krkonoše to není dobrá zpráva. Neustále se tam staví, často pak v lokalitách, které k tomu nejsou vhodné. Výjimkou nejsou velmi kontroverzní stavby. A důvodem je i to, že jen část jednotek je následně skutečně využívána. Zahraniční investoři je totiž mnohdy skoupí jen na spekulaci. Následně je drží, ale neobývají je. Dokonce je ani neposkytují k pronájmu.

Čtěte také: V Česku by pracoval jen trouba. Bez práce 50 tisíc na ruku měsíčně a celé dny se můžete válet u televize

Není divu, že v některých zemích zavedli regulace pro prodej nemovitostí do zahraničních rukou. Zcela to pravděpodobně zakázat nejde, ovšem dá se to například výrazněji zdanit nebo uvalit jiné překážky.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Nejkrásnější český region tajně skupují Rusové. A nejsou to Karlovy Vary, místní jsou v háji

Ačkoliv se to našincům nemusí zdát, Česká republika představuje jednu z nejlepších zemí pro život. Je tu velmi bezpečno, celková situace je zde nebývale stabilní, lidé tu poskytují kvalitní služby a chovají se k sobě hezky, a zároveň zdejší města i příroda mají co nabídnout. Už se to zase rozjíždí Vlastně není divu, že některými investory do zdejších statků jsme považováni za takové druhé Švýcarsko. Jsou to hlavně lidé z východu, což bohužel není mnohým po chuti. Jejich zájem o Česko totiž často nepřináší jen pozitiva. Jak tu investoři ze zahraničí skupují například nemovitosti, činí je drahými a nedostupnými pro běžné lidi. Toto se svého času týkalo Karlových Varů, které dlouhá léta skupovali Rusové, což nakonec přeci jen ustalo, byť tam mnoho bytů a domů stále tato skupina vlastní. Dnes se však zaměřili na jiný, o poznání lukrativnější region, který v současné době zažívá skutečně strmý růst. Mnozí ho přitom považují za nejkrásnější část České republiky. Jde o Krkonoše, zejména potom tři turisticky oblíbené resorty, kterými jsou Harrachov, Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Je to velmi nepříjemné Právě tady se aktuálně staví podobným tempem jako například v Praze, protože po apartmánech tam je obrovská poptávka. Když se přitom podíváte na seznamy vlastníků, kteří daný objekt skoupí, zjistíte, že z Česka je obvykle tak dvacet, maximálně 30 % majitelů jednotek. Zbytek jsou zahraniční kupci, podle jmen hlavně ti z Ruska. Pro Krkonoše to není dobrá zpráva. Neustále se tam staví, často pak v lokalitách, které k tomu nejsou vhodné. Výjimkou nejsou velmi kontroverzní stavby. A důvodem je i to, že jen část jednotek je následně skutečně využívána. Zahraniční investoři je totiž mnohdy skoupí jen na spekulaci. Následně je drží, ale neobývají je. Dokonce je ani neposkytují k pronájmu. Čtěte také: V Česku by pracoval jen trouba. Bez práce 50 tisíc na ruku měsíčně a celé dny se můžete válet u televize Není divu, že v některých zemích zavedli regulace pro prodej nemovitostí do zahraničních rukou. Zcela to pravděpodobně zakázat nejde, ovšem dá se to například výrazněji zdanit nebo uvalit jiné překážky. Foto: Shutterstock [...]

V Česku se spustila kontrola bytů. Zazvonit mohou každých 14 dnů. Musíte dokázat, že je u vás vše v pořádku

Trh s bydlením má v České republice celou řadu vad. V první řadě je to skutečnost, že jsou byty nedostupné, a to jak pro osobní vlastnictví, tak i pro samotný nájem. A když už nějaké to bydlení najdete, může to být spojeno s nepříjemnými podmínkami. Kontroly jsou časté Souvisí to mimo jiné s tím, kdo zde kupuje veškerý bytový fond. Jde především o drobné investory, nikoliv profesionální společnosti, jež by byty pronajímaly, jako je tomu třeba v Německu. Lidé tu mají třeba pět investičních bytů, na které se pořádně zadlužily, a tak se snaží z nich vytřískat co možná nejvíce. A navíc se bojí, aby jim s nimi nájemníci něco neprovedli. Bohužel potom nejsou výjimkou ani velmi časté kontroly u nájemních domácností. “Najít dnes byt v Praze za alespoň trochu přijatelnou cenu je dnes skoro nemožné. Když už jsem jeden našla, musela jsem podepsat smlouvu, ve které svoluji k tomu, aby byl byt každých 14 dní kontrolován. Zda jsem tam něco nerozbila apod.,” říká paní Lenka. Důvodem je skutečnost, že se majitelka o svůj byt, který tvoří velkou část jejího majetku, a navíc má na něj ještě hypotéku, velmi bojí. Takový nájemní vztah samozřejmě není optimální, protože hrozí, že jakákoliv sebemenší škoda bude na nájemnících vymáhána. A je navíc otázkou, zda ji způsobili vůbec oni. Může k tomu docházet Odborníci poukazují na skutečnost, že jde o stále častější standard. “Ano, setkáváme se s tím, že si majitelé bytů chtějí své nemovitosti velmi často kontrolovat,” říká Aleš Volný z jedné z pražských správcovských firem. “Mají na to samozřejmě právo, byť častější kontroly by se měly ošetřit smluvně.“ Zcela standardní jsou ovšem například kontroly jednou za rok nebo jednou za půl roku. Něco takového musí strpět každý nájemník a může být ještě rád za to, že je frekvence nastavena takovýmto způsobem. Čtěte také: Byty v Česku už nikdo nechce. Prasklo, že 860 tisíc z nich je neobydlených. Jak se dostanou na trh, cena vaší nemovitosti propadne Jak ale může taková kontrola probíhat? Majitel nemovitosti by měl vždy nájemníka informovat, a to nejlépe písemnou formou. Jde to ale samozřejmě dohodnout i ústně. Ovšem pozor, v některých případech může do bytu vniknout i bez předchozího upozornění. A to tehdy, když má podezření, že zde dochází ke škodám. Foto: Shutterstock [...]

Už je to tady. Kdo má v Česku dům nebo byt, ten bude platit obrovské částky. Chystají se hrozné věci

Pokud jste se pozastavovali nad tím, jakým způsobem v loňském roce vzrostla daň z nemovitých věcí, tak vězte, že šlo s nejvyšší pravděpodobností pouze o začátek. V tomto ohledu má totiž Česká republika vůči ostatním zemím co dohánět a pravděpodobně tak bude činit. Není to vůbec dobré Možná už jste si také všimli, že za posledních pětatřicet let nového režimu se daňové zatížení neustále zvyšuje. Stát už teď ale víceméně vyčerpal klasické daně v podobě daní z příjmů nebo přidané hodnoty. Ty už jsou na velmi nadprůměrných hodnotách a jejich další navyšování by mohlo ohrozit ekonomický růst, případně by vedlo k tomu, že by lidé daně přestali platit. Jenže navzdory neustálému navyšování tu máme rekordní schodky a nově také nebývalý závazek dávat 5 % HDP na obranu. To přitom není pět procent rozpočtu. Na roční výdaje státu to vychází na necelých 20 %, což je gigantické číslo. Takže kde na to brát? Podle některých odborníků je doslova na spadnutí zavedení majetkových daní, případně rapidní navýšení daně z nemovitosti. Ostatně, už se o tom hovořilo v minulých letech, kdy například investiční bankéř Ondřej Jonáš navrhoval daň z nemovitostí navýšit deseti až dvacetinásobně. Takový prostor tu máme na to, abychom se dostali na úroveň například Francie, Švýcarska nebo Spojených států amerických. “Třeba ve Francii je daň asi desetkrát vyšší než u nás a tam bych se někam sunul,” nechal se slyšet expert na nemovitosti Libor Ostatek. Ten dal i příklad vlastní nemovitosti, za kterou platí daň ve výši 3200 Kč. Klidně by dle svých slov platil ale i 30 tisíc korun, pakliže by to vyřešilo problém s bydlením v České republice. Co se bude dít? Teď už ale nejde ani tak o to řešit trh s bydlením, ale právě o to, aby stát získal větší množství peněz na své výdaje. A to nikdy není dobrá motivace, jelikož to vede akorát ke stále většímu zdaňování. Dnes je v západních zemích standardem majetková daň ve výši 1 %, případně obdobně vysoká daň z nemovitých věcí, které u většiny lidí tvoří středobod majetku. Jenže už se mluví o tom, že by se toto číslo mohlo navyšovat. Proč by to nemohly být rovnou tři nebo čtyři procenta? Problém je také v tom, že dnes mají nemovitosti obrovskou hodnotu. V Praze nejsou výjimkou byty s hodnotou 20 milionů korun. Z toho je jedno procento 200 tisíc. V případě rodinných domů je to ještě více. Čtěte také: Ceny bytů v Česku čeká prudký propad. Spousta lidí ošklivě naletěla, jejich bydlení nemá takovou hodnotu, jakou budou splácet Česká republika jistě začne na nižších hodnotách, ale pravděpodobně se zavedení této nepříjemnosti nevyhneme. A pokud si říkáte, že v takovém případě se svým majetkem odejdete, potom je na pořadu dne otázka, kam by to tak mělo být? Vzhledem k tomu, že se to všude vyvíjí dosti podobně. Foto: Shutterstock [...]