Nejvíce riziková krevní skupina z hlediska koronaviru je v Česku zároveň nejčastější, říká imunoložka Šedivá

Vědci stále ještě nejsou schopni stoprocentně vyjmenovat všechny faktory, které ovlivňují závažnost průběhu koronavirové infekce, která se pohybuje na škále od žádných příznaků až po nesmírně těžké stavy s multiorgánovým selháním, kterým už je téměř nemožné pomoci. Jisté už je to, že negativní roli sehrávají přidružená onemocnění, zejména pak cukrovka a obezita. Stále větší váha se pak přikládá krevní skupině dotyčného pacienta. Zatímco zpočátku tyto hypotézy působily trochu jako šarlatánství, dnes už jde o mnoha studiemi podložený fakt.

Nula je nejméně riziková

Vědci na celém světě se zaměřili na zkoumání toho, jakým způsobem krevní skupina ovlivňuje průběh nemoci Covid-19. Prakticky všechny studie vyhodnotily jako nejrizikovější pacienty s krevní skupinou A a jako nejméně rizikové ty, kteří mají krevní skupinu 0.

Již v počátku pandemie virem SARS-Cov-19 vycházely ze zkoumání kohort pacientů náznaky odlišného průběhu nemoci u skupin pacientů s různými krevními skupinami, kdy byli pacienti s krevní skupinou A považováni za rizikovější z hlediska větší pravděpodobnosti vážnějšího průběhu nemoci. Na základě novějších studií z podzimního období letošního roku se tyto poznatky potvrzují, i když mechanismy, které tyto rozdíly způsobují, zůstávají zatím nejasné,“ vysvětluje pro Lidové noviny lékařka Anna Šedivá z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Faktor krevní skupiny lékaři zatím příliš nezohledňují

Podle imunoložky je pravděpodobné, že jako ochránci nepůsobí samotné antigeny na červených krvinkách, jež rozhodují o tom, zda má člověk krevní skupinu A, B, AB nebo 0, nýbrž přítomnost protilátek anti-A v krvi. Ty v krevní plazmě lidí se skupinami A a AB zcela chybí. To potvrzuje hypotézu, proč jsou právě pacienti s těmito dvěma skupinami obecně nejzasaženější těžkým průběhem covidu. Naopak pacienti se skupinami 0 a B zvládají nákazu lépe.

Rizika horšího průběhu nemoci u pacientů s krevní skupinou A ve srovnání s krevní skupinou 0 ve smyslu větší pravděpodobnosti tíže respiračních příznaků a nutnosti intenzivní péče jsou ve větších kohortách pacientů patrná, ale nejsou pro průběh nemoci, který je ovlivňován celou škálou vlivů na straně infekce i na straně souboru rizikových faktorů u pacienta, zásadní,” říká však střízlivě Šedivá. Znamená to, že jiné faktory jsou zatím považovány za závažnější a to, kdo má jakou skupinu, momentálně lékaři u pacientů příliš neřeší. Do budoucna se to však s prohlubujícími se zjištěními může změnit.

Zajímavé je, jak na tom Česká republika s rozložením jednotlivých krevních skupin vlastně je. Zatímco ve světě v populaci převládá “příznivá” skupina 0, v Česku je tomu naopak a nejvíce, tedy 45 % populace má právě skupinu A. Lidé s nulou jsou až na druhém místě, následuje krevní skupina B a nejvzácnější je AB.

Foto: Freepik