Vědci stále ještě nejsou schopni stoprocentně vyjmenovat všechny faktory, které ovlivňují závažnost průběhu koronavirové infekce, která se pohybuje na škále od žádných příznaků až po nesmírně těžké stavy s multiorgánovým selháním, kterým už je téměř nemožné pomoci. Jisté už je to, že negativní roli sehrávají přidružená onemocnění, zejména pak cukrovka a obezita. Stále větší váha se pak přikládá krevní skupině dotyčného pacienta. Zatímco zpočátku tyto hypotézy působily trochu jako šarlatánství, dnes už jde o mnoha studiemi podložený fakt.
Nula je nejméně riziková
Vědci na celém světě se zaměřili na zkoumání toho, jakým způsobem krevní skupina ovlivňuje průběh nemoci Covid-19. Prakticky všechny studie vyhodnotily jako nejrizikovější pacienty s krevní skupinou A a jako nejméně rizikové ty, kteří mají krevní skupinu 0.
“Již v počátku pandemie virem SARS-Cov-19 vycházely ze zkoumání kohort pacientů náznaky odlišného průběhu nemoci u skupin pacientů s různými krevními skupinami, kdy byli pacienti s krevní skupinou A považováni za rizikovější z hlediska větší pravděpodobnosti vážnějšího průběhu nemoci. Na základě novějších studií z podzimního období letošního roku se tyto poznatky potvrzují, i když mechanismy, které tyto rozdíly způsobují, zůstávají zatím nejasné,“ vysvětluje pro Lidové noviny lékařka Anna Šedivá z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.
Faktor krevní skupiny lékaři zatím příliš nezohledňují
Podle imunoložky je pravděpodobné, že jako ochránci nepůsobí samotné antigeny na červených krvinkách, jež rozhodují o tom, zda má člověk krevní skupinu A, B, AB nebo 0, nýbrž přítomnost protilátek anti-A v krvi. Ty v krevní plazmě lidí se skupinami A a AB zcela chybí. To potvrzuje hypotézu, proč jsou právě pacienti s těmito dvěma skupinami obecně nejzasaženější těžkým průběhem covidu. Naopak pacienti se skupinami 0 a B zvládají nákazu lépe.
“Rizika horšího průběhu nemoci u pacientů s krevní skupinou A ve srovnání s krevní skupinou 0 ve smyslu větší pravděpodobnosti tíže respiračních příznaků a nutnosti intenzivní péče jsou ve větších kohortách pacientů patrná, ale nejsou pro průběh nemoci, který je ovlivňován celou škálou vlivů na straně infekce i na straně souboru rizikových faktorů u pacienta, zásadní,” říká však střízlivě Šedivá. Znamená to, že jiné faktory jsou zatím považovány za závažnější a to, kdo má jakou skupinu, momentálně lékaři u pacientů příliš neřeší. Do budoucna se to však s prohlubujícími se zjištěními může změnit.
Zajímavé je, jak na tom Česká republika s rozložením jednotlivých krevních skupin vlastně je. Zatímco ve světě v populaci převládá “příznivá” skupina 0, v Česku je tomu naopak a nejvíce, tedy 45 % populace má právě skupinu A. Lidé s nulou jsou až na druhém místě, následuje krevní skupina B a nejvzácnější je AB.
Foto: Freepik
