Prodavačky v Lidlu už to přehánějí. Češi doslova zuří, co jim to vyvádějí

Lidé nakupují v obchodech řetězce Lidl poměrně rádi, byť už to také není, co to bývalo. Dříve tolik oblíbené nepotravinářské zboží dnes seženete všechno na eshopu, případně ještě levněji v outletové prodejně, přičemž potraviny tu docela dost zdražily.

Věci se mění

Lidem se příliš nelíbí ani to, že Lidl poměrně často ruší produkty, které si zákazníci oblíbili. Není divu, když tu najdou něco ve vysoké kvalitě za rozumnou cenu, jednoduše to začnou ve velkém nakupovat. Jenže řetězec se potom například nedohodne s dodavatelem na ceně, a najednou je výrobek bez náhrady pryč. V horším případě ho ve stejném balení nahradí něco mnohem horšího.

Dle zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce se vrátil také další nešvar Lidlu, a to šizení v rámci potravin prodávaných pod privátní značkou. To vše jsou však docela známé věci, ovšem teď se jedna záležitost dramaticky změnila k horšímu.

A tou je chování personálu. Prodavačky byly totiž nedávno vybaveny headsety, v rámci kterých mezi sebou mohou komunikovat. Jistě to bylo zamýšleno pro lepší koordinaci práce na prodejní ploše, jako kdo má doplnit jaké zboží, případně kdo má zrovna dorazit na kasu, kde se tvoří fronty apod.

Nepříjemná situace

Jenže stalo se něco, co pravděpodobně nikdo nečekal. Prodavačky ve většině obchodů toho začaly zneužívat a jednoduše si celou pracovní dobu mezi sebou povídají. “Je to hrozné a je to prakticky v každém Lidlu. Prostě do toho pořád štěbetají,” říká paní Sofie z Prahy, kterou to při nakupování velmi ruší.

“Prostě si něco vybíráte u regálu a vedle vás doplňuje prodavačka zboží. Hlasitě přitom hovoří o svém soukromém životě. Nejprve máte pocit, že mluví na vás, pak to pochopíte, ale slyšíte leckdy privátní věci, které byste raději neslyšeli,” vysvětluje zákaznice.

Čtěte také: Lidl zasadil Čechům krutou ránu. Lidé nevěří vlastním očím, co to provedl. Už si tam nenakoupí

Je to samozřejmě i na úkor služby zákazníkům. “Když se prodavačky na něco zeptáte, moc vás nevnímá, protože je zabraná do rozhovoru s ostatními. Opravdu hrozné to je ale na kase, kdy se snažíte na prodavačku mluvit a ona něco odpovídá svým kolegyním,” říká pan Miroslav z Hradce Králové.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Placení kartou bude zpoplatněno. Připravte si hotovost, jinak hodně proděláte

V některých ohledech se zdá, že se společnost vrací jakoby nazpět. Je to vidět třeba v tom, že v rámci automobilového průmyslu přechází na elektromobilitu, což je starší vynález než modernější benzinové a dieselové motory, jakkoliv se to tak mnohým nemusí zdát. Je to stále horší Ovšem tady se dá ještě diskutovat o nějakých přínosech a záporech toho kterého pohonu. V něčem se ale situace zcela jednoznačně zhoršuje. Třeba v tom, že je lidem upírána možnost platit kartou. Vidíme to i v České republice, kde to má poměrně nehezké souvislosti. Poté, co tato vláda zrušila EET, přestala řada podnikatelů ve službách přijímat platební karty. Je veřejným tajemstvím, že se vrátili do zóny šedé či černé ekonomiky. Někde potom můžete vidět dokonce i oznámení, že platba kartou je zpoplatněna, což má lidi od jejího použití především odradit. Stále ale platí, že slušný podnikatel v Česku může karty klidně přijímat a ještě na tom vydělá. Jenže jinde už je situace poněkud odlišná. Například na Slovensku mnozí přestali karty přijímat, případně lidem účtují poplatek za jejich použití. Nejde jen tak o nějaký rozmar podnikatelů, ale naprostou nutnost. Tamní zákony totiž praví, že se z každé transakce, a to včetně těch provedených platební kartou, musí platit daň. Celkově je to zcela absurdní nařízení, nad kterým ekonomové kroutí hlavou, protože skutečně z každé přijaté či odeslané platby musíte uhradit malý poplatek ve formě daně. V případě placení kartou to má speciální úpravu, kdy podnikatel sice nemusí odevzdat desátek z každé transakce, ale pouze jednou ročně za jednu konkrétní kartu. “Platby kartou nejsou zdaňované sazbou daně dle výše platby, ale při používání karet se uplatňuje daň 2 EUR ročně za každou použitou platbu,” uvádí ve vysvětlení Tatra Banka. Třeba takový supermarket, kam chodíte nakupovat po celý rok a vždy platíte jednou kartou, to asi nějak zvládne. Za toto období zaplatí zkrátka dvě eura. Jenže jak k tomu přijde třeba provozovatel stánku na cyklostezce, kde má neustále novou klientelu? Nejsou to dobré vyhlídky Pokud tito lidé chtějí zaplatit svou útratu, třeba 10 euro, kartou, potom to pro takového podnikatele znamená, že musí zaplatit 2 euro za danou kartu. Jenže tento člověk se k němu už v konkrétním roce třeba vůbec nevrátí. “Je to naprosto strašné a likviduje to tady podnikatele,” říká majitel restaurace v Košicích. “Kašlu na nějaká pravidla a každý, kdo chce zaplatit kartou, to bude mít zpoplatněno.“ Čtěte také: Důchodci v Česku přijdou o největší finanční výhodu. Stát s nimi prudce vymetl V zásadě se takto Slovensko ve velkém vrací k hotovosti. Podobně je tomu také v Maďarsku. Je přitom spíše otázkou času, kdy něco takového zkusí někdo i v České republice. Tato daň se totiž velmi dobře vymáhá, což se při rostoucím zadlužení opravdu hodí. Foto: Shutterstock [...]

Auto už jen pro mladé. Důchodci za volantem jsou hrozbou, chystají se na ně těžké zkoušky

Stárnutí populace je velmi rychlé a představuje pro celou společnost obrovskou výzvu na mnoha frontách. Nejčastěji se v souvislosti s ní hovoří o problémech důchodového systému, avšak začíná se řešit také otázka, co s přibývajícími seniory na silnicích. Není to v pořádku Dnes už je naprosto jasné, že řidiči ve velmi pokročilém věku k bezpečnosti provozu rozhodně nepřispívají, ba právě naopak. Média jsou plná případů, kdy nějaká indispozice důchodce za volantem způsobila tragédii. Často nikoliv jen pro něj, ale i pro další účastníky provozu. Stává se také, že jsou tito lide nedostatečně orientovaní a na dálnici jezdí v protisměru. Reakční doba je u mnohých prokazatelně velmi dlouhá. Nějakou dobu mohou zvládat rutinní řízení, avšak když přijde na řešení krizové situace, nezvládnou to. Evropská unie si přitom vytyčila cíl, že do roku 2050 by neměly být na evropských silnicích žádné fatální nehody. V tomto ohledu se již rozhodla omezit mladší řidiče, kteří jsou rovněž rizikoví, a zároveň chystá opatření proti těm starším. Není tomu tak, že by se snad mělo plošně zakázat řízení všem, kdo dosáhnou určitého věku. Ovšem hovoří se o tom, že kdo bude starší 70 let, bude se muset pravidelně podrobovat zevrubným testům. Ostatně již dnes by tito šoféři měli mít dobrozdání od svého lékaře, ale vím, že to příliš nefunguje a dostane ho prakticky každý. Musí se to řešit “Musím říct, že jsem řídil velmi rád, ale před rokem už jsem cítil, že to prostě není ono. Dostával jsem se do nepříjemných situací v provozu a vše mi přišlo už moc rychlé. Jenže to se jen zpomalily mé reakce. Bylo by otázkou času, kdy bych něco způsobil, takže jsem papíry raději dobrovolně odevzdal,” říká pan 72letý pan Michal z Prahy. Nejde o žádnou výjimku. Řada seniorů se skutečně rozhodne přestat řídit sama od sebe, což je podle odborníků velmi zodpovědné a správné. Proto také v mnoha městech či státech probíhá kampaň, aby tak důchodci činili. Leckde dostanou i odměnu v podobě bezplatné tramvajenky apod. Čtěte také: Důchodci fasují novou kartičku. Jdou po ní jako diví. Kdo ji nemá, nakupuje draho Mnoho z nich ovšem jezdí nadále. Výjimkou nejsou ani řidiči, kterým je přes 80 nebo dokonce 90 let. A ti už jsou často skutečnou hrozbou. Je tedy rozhodně namístě, aby se podrobily testům, které když nezvládnou, tak jim bude řidičský průkaz okamžitě odebrán. Foto: Shutterstock [...]

V Česku by pracoval jen trouba. Bez práce 50 tisíc na ruku měsíčně a celé dny se můžete válet u televize

Je třeba si přiznat, že v dnešní době už někteří lidé vůbec nemají základní pracovní návyky, a to navzdory tomu, že tuzemské firmy by potřebovaly doslova každou ruku. Jenže některým lidem se prostě pracovat nechce a zjišťují, že v moderním pečovatelském státu to není ani třeba. Problematický systém Vše dnes vlastně závisí na tom, že většině lidí je pořád přeci jen hloupé spolehnout se na sociální dávky od státu. Jakmile se však otrkají, zjišťují, že to nic není. Navíc se v tom učí stále více chodit a vychytají si nejrůznější fígle, jak nafasovat co nejvíce finančních prostředků. To je ale problém, protože sociální systém tu v žádném případě nemáme proto, aby z něj dlouhé roky tyla jedna skupina obyvatel, ale proto, aby pomohl každému, když se dostane do krátkodobých problémů. Než se zkrátka postaví opět na vlastní nohy. Někomu to ale prostě nevysvětlíte, jelikož lákadlo neustálého povalování doma a nulového stresu z práce je příliš vysoké. Třeba takový příspěvek na bydlení dokáže být velmi štědrý. A paradoxně je tím štědřejší, čím méně si vyděláte. Složitá situace Pokud má rodina dvě děti, může si takto přijít klidně na 25 tisíc korun. A to jen na příspěvku na bydlení. Dále si potom zažádá o příspěvky na děti a další dávky, které mohou dát dohromady velmi slušnou sumu. Bohužel pak někdy dochází k tomu, že tyto domácnosti mají schválně velký počet dětí, protože díky tomu čerpají o to vyšší dávky. Proti tomu prakticky neexistuje obrana. Je tedy naprosto namístě, aby byly zavedeny zásadní změny do tohoto zneužitelného systému. V první řadě byla schválena takzvaná superdávka, kdy bude vše vypláceno najednou, aby úřady zjistily, kolik která domácnost vlastně pobírá kumulativně. V tomto ohledu se dají očekávat velká překvapení. Čtěte také: V Česku se rozjela kontrola lidí. Kdo neotevře dveře, dostane pokutu 20 tisíc a vyhodí ho z práce V plánu je také zavedení jakési povinné práce, kdy by byli nepracující lidé jednoduše donuceni dělat alespoň něco, například v rámci obecních prací, jinak by o příspěvky jednoduše přišli. Cílem samozřejmě je, aby si našli nějakou standardní práci a pustili se státního cecku. Foto: Shutterstock, zdroje: Úřad práce, MPSV [...]