Před nějakou dobou se Českou republikou šířila fáma, že lidé, kteří nevykonávají žádnou pracovní činnost a kteří jsou dlouhodobě na dávkách, na tom nakonec vydělají, protože budou pobírat průměrný důchod. Ostatně, jaký jiný by jim měl být vyměřen, když vlastně není z čeho.
Není to tak jednoduché
Dosud je možné tuto nepravdu z úst mnohých slyšet jako příklad nefunkčnosti státu. Jenže ono to tak vůbec není. Je to dokonce podstatně složitější. Jde také o ukázku toho, že sociální systém v Česku zdaleka není tak benevolentní, jak by se snadno mohlo zdát.
Vše pramení z představy toho, že lidé po dosažení určitého věku, dnes je to 65 let, jednoduše mohou jít a požádat si o důchod. To samozřejmě udělat mohou, avšak není jisté, zda jim bude důchod přiznán.
Česká správa sociálního zabezpečení totiž u každého zkoumá také další, ještě podstatnější kritérium. A to je délka účasti na důchodovém pojištění, která je zcela zásadní a nedá se nijak obejít. Prostě a jednoduše musíte mít odpracováno 35 let.
Kdo tyto roky nemá, přičemž je pravdou, že do toho mohou vstoupit i určité vyloučené doby, důchod zkrátka nedostane. Jde o poměrně přísné kritérium, na kterém si každoročně tisíce lidí v důchodovém věku vylámou zuby.
Složitá situace
“Nevěřila jsem vlastním očím. Prostě mi vzkázali, že důchod nedostanu, protože nemám odpracované roky,” říká paní Agáta z Prahy. “Mám pracovat ještě další čtyři roky, abych toho dosáhla.“
To je přitom ještě ten lepší případ. Někdy má člověk tak málo let, že už vlastně nemá naději na dosažení důchodu. Potom se o sebe musí nadále starat sám a pracovat klidně do 80 let, zkrátka do té doby, dokud bude moc.
Čtěte také: Důchodci v Česku se radují. V budoucnu mají pobírat v průměru 31 tisíc korun měsíčně
A až to nepůjde, stejně důchod nedostane, ale bude odkázán pouze na nějaké dávky, které jsou však výrazně nižší.
Foto: Shutterstock
