
Jsou to lidé, kteří po celý svůj život poctivě odvádějí státu nemalé platby na důchodovém pojištění. A tak nějak doufají, že se za to o ně stát postará, až nebudou moci být ekonomicky aktivní a půjdou takzvaně do důchodu.
Problematické důchody
Jenže situace není vůbec dobrá a lidí narozených po roce 1965 se budou týkat poměrně zásadní změny, a to k horšímu. Dá se říct, že současná generace důchodců je na tom vůbec nejlépe ze všech, protože průměrná výše penze se vyšplhala na 21 tisíc korun, a čerpat ji můžete po dosažení 65. roku věku.
Schválená důchodová reforma ovšem přináší velké změny. Lidí narozených 1966 se už bude týkat postupné navyšování důchodového věku, a to o jeden měsíc za každý rok. Mnozí to samozřejmě mohou vnímat velmi nespravedlivě a úkorně.
Ministerstvo práce a sociálních věcí však argumentuje tím, že jde o celosvětový trend a že to vlastně v konečném důsledku způsobuje delší doba dožití. Dnes lidé tráví v penzi nejdelší dobu v historii. Pokud se průměrně dožijí 80 let, je to celých patnáct let.

Není to správné
A na to stát zkrátka nemá peníze, obzvlášť když přibývá i těch, kteří se dožijí přes 90 let. Vlastně je to jen hnáno snahou omezit délku věku stráveného v důchodu, kdy vám stát musí vyplácet důchod.
Tato záležitost by ke zhoršení stavu stačila sama o sobě, jenže důchodová reforma přináší i další jobovky. Poměrně zásadní je to, že se budou zpomalovat nově vypočítané důchody. Dojde ke snížení redukční hranice ze sta procent na 90 % s tím, že to bude o jeden procentní bod každý rok s cílem dosaženým v roce 2035.
Čtěte také: Důchodci v Česku dostali skvělou zprávu. Minimální důchod se zvýší o 5000 Kč za měsíc
A to je právě moment, kdy do penze začnou odcházet zmíněné ročníky, neboli takzvané Husákovy děti. Stát se takto připravuje na nepříznivý demografický vývoj, kdy ve 30. letech bude v České republice o celých 800 tisíc důchodců více než dnes. Problém je v tom, že výrazně ubude lidí ekonomicky produktivních, kteří by na ně vydělávali.
Foto: Shutterstock