Zlatý poklad Inků zřejmě ukradl papež. Nachází se někde ve Vatikánu

Incká říše je do dneška opředena spoustou záhad a fascinuje badatele a archeology již mnoho let. Ztracený Incký zlatý poklad patří právě mezi tyto záhady. Poslední stopy totiž vedou zcela překvapivě až do Vatikánu.

Tajemná Incká říše

Incká říše byla v 16. století největším státním útvarem na území předkolumbovské Ameriky. Zahrnovala území dnešní Kolumbie, Ekvádor, Chile, Bolívie, Peru a Argentiny. Inkové jsou dodnes tajuplný národ- jejich důmyslné stavby budí údiv odborníků i laiků, jako první na světě pěstovali brambory, vyráběli bronz a měď a přesto neznali ani peníze. Inckou říši obývalo přibližně 12 milionů obyvatel různých etnik pod nadvládou Inka- vládce. O to víc je s podivem, že tuto říši byla schopna dobýt hrstka vojáků, konkrétně Španělů.

Španělská invaze

V roce 1532 do Incké říše vpadlo španělské vojsko o 150 mužích pod velením Franciska Pizzara. Incký vládce Atahualpa je důvěřivě přivítal bez ozbrojené družiny, čehož Španělé využili, družinu pozabíjeli a vládce zajali. Incký vládce dal jako své výkupné svést zlato z celé země, sahalo až po strop sálu, kde ho věznili. Španělé ho však přesto zavraždili a Atahualpa se stal posledním vládcem Incké říše.

Španělská zlatá horečka

Pizzara pokračoval ve svém tažení a plenil celou Inckou říši. Pro Inky nemělo zlato takovou hodnotu jako pro Evropany, proto i vzhledem k jeho hojnému výskytu na jejich území používali zlato i jako stavební prvky svých pozoruhodných staveb. Španělé tak odlupovali zlaté pláty ze střech, kradli náboženské zlaté symboly a kradli, co jim síly stačily. Traduje se, že lidový hrdina Inkarri zachránil četné bohatství a odvedl svůj lid do džungle, kde vybudovali tajné město Paititi. To se údajně nacházelo na tak nepřístupném místě, že nebylo Španěly objeveno. Kam se však podělo zlato z tohoto tajného města?

Foto: Shutterstock

Navždy ztracený poklad

V novodobých dějinách vyrazilo několik výprav hledat město Paititi, díky nepřístupnosti a divokosti džungle se ho však nikdy prokazatelně nalézt nepodařilo. V roce 2001 italský archeolog objevil v římském archivu dopis misionáře Andrese Lopeze z roku 1600, ve kterém Lopez udává polohu města plného zlata a drahokamů uprostřed amazonské džungle. Od té doby bylo do oblasti vysláno mnoho výprav bez výrazných úspěchů. Současní odborníci se nakonec nejvíce kloní k názoru, že město bylo nalezeno a poklad uchvácen samotným papežem Klementem VIII., který byl o jejich existenci a poloze uvědoměn právě Lopezem již v roce 1600 a poklad byl údajně převezen do Vatikánu. Ani tato informace bohužel není potvrzena, legenda o zlatém pokladu Inků tak stále zůstává zajímavou záhadou.

Foto: Shutterstock, zdroj: Sacred Earth Journey

Nenechte si ujít
Příliš se o tom nemluví, ovšem je třeba mít na paměti, že důchody, které lidé v současné době dostávají, nemusí být konečné. V určitých případech se k nim totiž připočtou speciální příspěvky, které jsou poměrně velkou novinkou celého důchodového systému. Vrátí se zdražování? Byly schváleny teprve v loňském roce a k jejich aplikaci ještě nikdy nedošlo. To se však může poměrně záhy změnit. Jde totiž o náhradu takzvané mimořádné valorizace důchodů, která byla po neblahých zkušenostech z minulých let zrušena. V důsledku vysoké inflace totiž velmi rychle vyletěly také důchody, a to natrvalo. To způsobilo celému systému obrovské problémy, a tak se tento problém musel hasit dosti zvláštním způsobem, kdy se loni důchodcům zkrouhlo i to, na co měli nárok. Respektive jim byly penze navýšeny o tisíc korun méně, než jak by to mělo být. Aby už k něčemu takovému nedocházelo, byla tato automatická mimořádná valorizace pro jistotu zrušena. Jenže nebylo možné nechat věci jen tak. Je totiž docela dobře možné, že se v dohledné době do České republiky vysoká inflace vrátí. A důchodci by na ní potom významně doplatili. Někteří by neměli ani na základní potřeby. Proto jsou tu ony speciální příspěvky. Na ně máte nárok tehdy, když inflace po určité období překoná hranici 5 %. Jen pro srovnání: v loňském roce se blížila 20 %, tudíž nejde o žádné nedosažitelné číslo. Co stojí více peněz? Pokud k takové situaci dojde, navýší se váš důchod o částku, která bude tvořena fixní a zásluhovou částí. Rozdíl oproti mimořádné valorizaci bude ten, že se bude vyplácet pouze do konce daného roku a důchod tak o ní nebude automaticky navýšen. Na začátku dalšího roku potom stát sám rozhodne o tom, jakým způsobem se důchody navýší. Čtěte také: Důchodci v Česku na své peníze nárok nemají. Přijdou o tisíce korun, už je nikdy neuvidí Jak upozorňují odborníci, pravděpodobně nevyjde předpoklad toho, že tento systém bude levnější než mimořádné valorizace. Podle některých propočtů by mohl být dokonce dražší, jelikož příspěvky mohou dosáhnout poměrně značné výše. Na druhé straně to ale bude systém pružnější, který státní rozpočet zatíží jen po určitou dobu a nikoliv natrvalo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Největší banka v České republice to podle všeho přehnala se svými marketingovými výmysly. Podruhé v krátké době totiž mění způsob úročení na svém spořicím účtů, a to poté, co se jí příliš nepodařilo odkomunikovat ani první změnu. Zase všechno jinak Pakliže by ale někdo očekával, že v druhém případě už to bude přehlednější a jasnější a že se banka vrátí ke srozumitelnému produktu, který je pro její klienty velmi důležitý a využívaný, byl by na omylu. “Mé 86leté mamince, která je klientkou České spořitelny přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v aplikaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel,” ptá se řečnicky ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, který potom banku počastoval skutečně nevybíravými slovy. Toho potom rozzuřila do běla ještě robotická odpověď ze strany České spořitelny, která zněla následujícím způsobem: “Rádi prověříme relevantnost komunikace. Neváhejte nás kontaktovat pomocí soukromé zprávy, doplněné o kontaktní údaje Vaší maminky pro správnou identifikaci.“ Manažer potom dále poukázal na skutečnost, jakým způsobem banka se svými klienty komunikuje a že je stále častěji odkazuje na internetové bankovnictví George. Například papírové výpisy či služby na pobočce jsou přitom stále dražší. Jak se to chovají? “V ČR žije přes 400 tisíc lidí nad 80 let. A tihle se chovají, jako by nebyli,” upozornil na důležitou věc. Přitom spousta seniorů má svůj bankovní účet právě v České spořitelně. Tato tradiční banka se přitom pro seniory začíná stávat nepoužitelnou. Mé 86-leté mamince, která je klientkou @Ceskasporitelna, přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v apliaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel?Filipe…— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) April 4, 2024 Čtěte také: Česká spořitelna vám strhne nehorázný poplatek. Její bývalý bankéř už se neudržel a vše prozradil Namísto standardního spořicího účtu teď totiž vymyslela složitý konstrukt, který má hned několik složek a který vám bude vaše prostředky úročit například podle toho, jak moc investujete nebo jaké je vaše finanční zdraví. Základní úroková sazba je potom nula a reálně se řeší přes sazbu v rámci marketingové akce. Foto: Shutterstock 17SdíleníSdíletTweet [...]
Jde pravděpodobně o jeden z největších nešvarů současnosti, jen se o něm zdaleka nemluví tolik, jak by bylo potřeba. Vždyť se tu reálně ztrácejí peníze desítkám tisíc lidí, přičemž toto číslo pravděpodobně ještě poroste. Postihne to každého Nejrůznější organizované skupiny si rychle všimly toho, že Češi jsou stále obecně velmi důvěřiví a neočekávají, že by jim někdo chtěl udělat něco zlého. A na druhé straně slyší na nejrůznější výzvy k tomu, jak zhodnotit svůj majetek, případně slibované výhry. Různých metod, jak z lidí vylákat peníze, které už nikdy neuvidí, je celá řada. Tou nejjednodušší je poslat pod určitou záminkou SMS, která buď hrozí nějakým průšvihem nebo naopak něco slibuje. Připojena je výzva k akci, kde je třeba vyplnit osobní údaje. Na tom by ještě nebylo nic divného, pokud by mezi nimi nebyly i přístupové údaje k bankovnímu účtu. Pokud je odevzdáte, můžete si být jisti tím, že vám účet vyluxují. Podvody se to jen hemží na internetových tržištích, kde se Češi často pokoušejí prodat různé použité věci. “Měla jsem radost, že se mi na můj inzerát někdo hned ozval a že situaci rychle řeší,” říká pětadvacetiletá Míša, která prodávala starší dětské věci. “Okamžitě poslal odkaz na kurýrní službu, kde jsem měla vyplnit údaje včetně přístupu do bankovního účtu. Až potom mi došlo, jak moc jsem byla naivní.“ Přijdete o balík peněz Žena celkem přišla o 40 tisíc korun, které se podvodníkům podařilo z jejího účtu odčerpat, než banka transakce zablokovala. Podle České bankovní asociace bylo podobným způsobem napáleno téměř 70 tisíc klientů, kterým byla zcizena částka přesahující 1,35 miliardy korun. Na jednoho tak v průměru připadá enormní ztráta ve výši dvaceti tisíc korun. Může to být ale i podstatně více. Výjimkou nejsou případy, kdy lidé přijdou o stovky tisíc korun, respektive o veškeré celoživotní úspory. Čtěte také: Banky jdou náhle tvrdě po Češích. Přijdete tak o spoustu peněz, už zase vás škubou Ačkoliv se banky situaci snaží řešit, z jejich pohledu mají vše velmi dobře zabezpečeno a zbývá tedy především edukace klientů. To je ale nikdy nekončící práce, jelikož jsou jich miliony a nejrůznější podfuky mají stále sofistikovanější podobu. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]

3 názory k článku “Zlatý poklad Inků zřejmě ukradl papež. Nachází se někde ve Vatikánu

  1. Přímo Papež? No. Já jsem k Vatikánu rozporuplný, ale fakt přímo on?
    Já znám větší zloděje. A taky kromě Vatikánu další dvě lumpovské sídla. Washington, D. C a London City. Ne Washington a London. Pouze D. C a a City. Kdo by nevěděl, tak jde o místa s vlastní vlajkou a znakem a jsou si sami sobě. A proč jsou spolu s Vatikánem ganz lumpové? Zjišťujte. Je to dokonce zajímavější, než zcizený poklad Inků.

  2. V článku jsou podivné rozpory. Nejprve. že tajemný národ Inků. A o kus dál že inckou říši obývalo asi 12 etnik, kterým vládl inca – vládce.

    Takže jako obvykle je nabíledni neporozumnění věci . Tedy zejména, žádný národ “Inců” nikdy neexistoval, byl pouze jen Inca alias vládce země Tahuantinsuyu, kterou obývalo cca 12 různých národů, zejména hovořících quechuanskými jazyky, tedy runasimi, guaraní, aymará, araukání a amoznské jazyky. Inca byl vždy jen jeden, asi jako obvykle bývá vladař právě jeden.A ten nepocházel z žádného národa “Inců”, ale kdysi z náhorních údolí od lago Titicaca sestoupil, neví se s určitostí, který a jak si říkal, kmen, který byl poněkud bojovněji více naldaěn než ostatní a ty ostatní národy a kmeny si podmanil, přičemž od jisté chvíle, kdx již bylo komu a čemu vládnout, tedy se na scéně objevil konklrétní vládce = Inca. Tedy nikoliv vládce Inca z národa Inců, ale z dost podobných národů, jako byly ty, co jim onen Inca vládl a hovořili podobnými jazyky, jako ten bojovnější národ, co ze svého středu vygeenroval coby vládce v jejich jazyce řečeného tedy Incu. Co se týče podmanění hrstkou vojáků tak jako obvykle to bylo “jinak. Většina obyvatelstva byly otrávena neustálými vpodstatě robotními povinnostmi na způsob tzv. mity, což byly cosi jako povinné veřejné práce, kterou musili domorodí obyvatelé, nejen zde v Jižní Americe, ale i ve Střední ač neradi absolvovat a musili o tom mít potvrzení, za což je velmi často sbírala policie, zejména jestě do poloviny 20. století. Jednalo se typicky o práce na údržbě vozovek a latifundiích různých latifunderos a i po zániku mity zákonem jim jako negramotným toto bylo zamlčováno a pak to vedlo k různým revolucím, kdy různí zchytralí politikáři je zneužili na odstranění oněch vládnoucích lumpů a následně, když se dostali k veslu, tak tyto odhodili a ponechali v nevědomosti, že mita stále pokračuje. A protože tyto nevolnické manýry tedy podmaněné národy země Tahunatinsuyu štvaly, tak neměli snahu Incu i s jeho úředníky nijak bránit a spíše škodolibě se dívali, jak je Španělé a další dobrodruzi všelijak likvidují. Brali to tzv. robinhoodovsky, ikdyž fakticky ke své škodě, jelikož Španělé je žádných nevolnických povinností nijak nezbavili, jen změnili oni obyvatelé Tahunatinsuyu jedny lumpy zajiné, to byl celý ten “zázrak” proč říše Tahuantinsuyu se sesypala, nikdo ji prostě neměl zájem nebránit.

  3. Nedávno jsem viděl v televizi poněkolikáté pohádku Pyšná princezna. Výběrčí daní (spíš lupič) vzal pytlík zlatých mincí, rádcům dal cca půlku, ti si ti rozdělili a králi dali asi pět mincí. Tito uzurpátoři byli stejného ražení. Pokud by tedy skutečně poklad objevili a museli by něco odevzdat, k papeži by se toho dostalo asi tak, jako v té pohádce.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *