O Chorvatsku toho bylo letos napsáno už opravdu hodně, ale mělo to také své dobré důvody. V tradičně turisticky velmi oblíbené zemi se toho totiž dělo opravdu dost. Nejprve se tu přemnožili komáři, pak připluli medúzy, objevily se nečistoty v moři a silným tématem byly také přepálené ceny, které nakonec připustili i sami Chorvati.
Proč se to děje?
Mnozí turisté z České republiky si však myslí, že se bez nich Chorvatsko neobejde, a že pokud budou hlasovat takzvaně nohama a do země nepřijedou, bude to pro tamní podnikatele velkou ztrátou. Mnohde se ale ukazuje, že tomu tak není, protože je jednoduše nahradí cestovatelé z jiných zemí, kteří jsou mnohdy výrazně lukrativnější.
Na toto téma jsme se bavili s jedním restauratérem v letovisku Njivice na chorvatském ostrově Krk. Provozuje restauraci na promenádě, která je velmi rušná a jeho podnik patří k těm vyhledávanějším. On sám připouští, že s Čechy má určitý problém, který se naplno projevil letos.
“Z nějakého důvodu lidé z České republiky najednou přestali dávat spropitné, nebo částku jen zaokrouhlí. Jistě, nejsou to všichni, ale tento trend jednoznačně pozoruji,” říká pan Josip, který svou restauraci provozuje už přes dvacet let. “To je opravdu nepříjemné, protože personál s dýškem počítá, je to součástí odměny za jeho práci.“
Nevyplatí se
Češi se tak prý nemohou divit, když na ně nejen v tomto podniku nezbude místo. “Bavili jsme se o tom i s ostatními majiteli podniků tady na promenádě a všichni mají obdobnou zkušenost. Platí přitom, že řadu míst držíme pod rezervacemi, i když rezervovaná ve skutečnosti nejsou. Je to proto, abychom mohli usadit solventní hosty, o kterých víme, že udělají slušnou útratu a práci obsluhy odmění,” vysvětluje Josip s tím, že na tato místa Čechy už neusazuje. “Jednoduše se mi to nevyplatí. Někdy si dají třeba i jen jedno jídlo dohromady a na nápojích také moc neutratí.“
Pro tento nepříznivý vývoj má i určité vysvětlení. “Myslím si, že to berou tak, že když jsme zdražovali, už nám nic navíc nedají,” říká restauratér. “Jenže to je krátkozraké vidění. Také tady je velká inflace a my jsme zdražit jednoduše museli, jinak by se nám to nevyplatilo dělat.“
Foto: Shutterstock
Nenechte si ujít
Když jsem před lety poprvé pronajímal byt, měl jsem v hlavě jednoduchou rovnici. Byt + nájemník = pasivní příjem. Slovo pasivní mi tehdy přišlo naprosto samozřejmé.
Trvalo asi čtrnáct měsíců, než jsem pochopil, že na tom slově je něco hodně optimistického.
Nechci strašit. Většina nájemníků je v pohodě, platí včas a byt vám nezdemolují. Ale pronájem není spořicí účet. Je to malý podnik, který má provozní starosti, a ty přicházejí ve chvílích, kdy se vám to nejmíň hodí. Odchod nájemníka v listopadu, kdy trh spí. Prasklá baterie v koupelně v sobotu ráno. Dva měsíce, kdy někdo „zrovna teď nemůže, ale příští týden určitě”. A mezitím hypotéka, která si na nic nehraje a strhne se každý měsíc naprosto spolehlivě.
Právě ta asymetrie mě štvala nejvíc. Výdaje jsou fixní a jisté. Příjem je pohyblivý a nejistý.
Co s tím vlastně jde dělat
Možnosti jsou v zásadě tři.
První: řešit si to sám. Nejvyšší výnos, nejvíc práce. Funguje, pokud bydlíte poblíž, máte čas a nevadí vám telefonovat s instalatérem.
Druhá: dát byt do správy. Někdo za vás shání nájemníky, řeší opravy a komunikaci, vy platíte odměnu. Starosti zmizí, riziko ne. Když je byt prázdný, nájem nechodí. Když nájemník neplatí, ztráta je pořád vaše.
A třetí, na kterou jsem narazil až později a dlouho mi nedávala smysl: nechat si byt pronajmout celý, natvrdo, firmě.
Přesně tohle dělá garantovaný nájem od RentControl.cz. Nejsou prostředník mezi vámi a nájemníkem — sami se stanou vaším nájemcem. Podepíšete s nimi nájemní smlouvu s možností podnájmu na pevnou měsíční částku a oni si byt dál pronajímají koncovým lidem. Jestli ho zrovna obsadili, nebo ne, už není vaše starost. Vaše platba chodí tak jako tak.
Je třeba si uvědomit, že byt, ať už cíleně investiční nebo třeba z dědictví, tvoří významnou část vašeho majetku. Přistupujte k němu proto s náležitou péčí.
Kde je háček (protože nějaký být musí)
Je a nemá smysl kolem toho chodit po špičkách: garantovaný nájem je nižší než ten tržní.
Poprvé, co jsem to slyšel, mi to znělo jako špatný obchod. Proč bych bral míň?
Odpověď mi došla až ve chvíli, kdy jsem si sedl a spočítal, kolik mě reálně stály ty „drobné výpadky”. Dva měsíce prázdného bytu mezi nájemníky ročně nejsou žádná exotika a sežerou vám kolem šestnácti procent ročního příjmu. Jeden neplatič, kterého musíte řešit, dokáže dopadnout hůř. A k tomu připočtěte inzeráty, prohlídky, předávací protokoly a večery strávené odpovídáním na dotazy lidí, kteří pak stejně nepřijdou.
Když se to sečte, rozdíl mezi „vyšším nájmem s výkyvy” a „nižším nájmem bez výkyvů” najednou není tak dramatický, jak vypadá na papíře. Platíte si pojistku. A jako u každé pojistky platí, že vám připadá zbytečně drahá přesně do dne, kdy ji potřebujete.
RentControl to na svém webu mimochodem říká otevřeně — že nižší částka je cenou za to, že riziko neobsazenosti i neplatičů přebírají oni. Ocenil jsem, že to nezabalili do marketingové vaty. Konkrétní číslo navrhují až po prohlídce bytu, podle lokality, stavu a reálně dosažitelného nájmu, a schvalujete ho vy dřív, než se cokoli podepíše.
Spravovat byt, to znamená i schopnost akceptovat problémy. Skutečný pasivní příjem přichází až tehdy, když správu bytu předáte profesionálům.
Jak to běží v praxi
Postup je poměrně nudný, což je u nemovitostí dobrá zpráva. Přijedou se na byt podívat, navrhnou částku. Pokud kývnete, podepíše se nájemní smlouva. Od té chvíle vám každý měsíc chodí dohodnutý nájem. Hledání nájemníků, prověřování, smlouvy, komunikace, běžná údržba — to všechno je na nich. Po skončení spolupráce vám byt předají ve smluveném stavu.
Zásadní opravy a technické zhodnocení zůstávají na majiteli, což mi přijde férové. Kdyby slibovali, že vám zaplatí i novou střechu, byl bych podezíravý.
Přehled o bytu přitom neztrácíte — mají na to vlastní aplikaci, takže nejde o model „dali jsme vám klíče a půl roku o vás neslyšeli”.
Pro koho to dává smysl
Upřímně: ne pro každého.
Pokud vás pronajímání baví, umíte si vybrat lidi a výkyvy v cashflow vás neruší, budete na klasické správě nebo vlastní režii vydělávat víc. Tečka. Nikdo by vám neměl tvrdit opak.
Ale je skupina lidí, pro které je tohle přesně ono:
Ti, co splácejí hypotéku. Fixní výdaj proti fixnímu příjmu. Spíte líp.
Ti, co bydlí daleko nebo v zahraničí. Řešit prasklou trubku přes dvě časová pásma je zážitek, který si nemusíte dopřávat.
Ti, co byt zdědili nebo koupili jako investici a nechtějí si k tomu pořizovat druhou práci.
A ti, kdo mají jednoduše rádi klid. Což je legitimní ekonomické rozhodnutí, i když se to tak často neformuluje.
Co bych řekl sám sobě před lety
Že „pasivní příjem” je marketingové sousloví, ne popis reality — pokud si tu pasivitu aktivně nezařídíte.
Garantovaný nájem není zázrak. Je to výměna: část výnosu za veškeré riziko a starosti. Buď vám ten obchod sedne, nebo ne. Ale minimálně stojí za to si ho spočítat, než ho odmítnete, protože „přece nebudu brát míň”.
Konzultace a nacenění jsou u RentControl zdarma a nezávazné, takže jediné, co riskujete, je jeden e-mail a vědomí, kolik váš byt reálně umí vydělat s jistotou — a kolik bez ní.
RentControl pak nabízí i klasickou službu správy bytu, kdy sice negarantuje nájem, ale i tak se stará o všechno spojené s pronajmutím a správou dané jednotky. Taková služba je pak levnější a vám zůstane více peněz, i když možná také o něco více starostí. [...]
Jde o další důkaz, v jak moc pokřiveném světě aktuálně žijeme a fungujeme. Tepelná čerpadla si užila svých pomyslných pár minut slávy v době energetické krize, kdy se na ně také dávaly štědré dotace, což ostatně nadále trvá.
Není to v pořádku
Mnoho domácností po tomto řešení sáhlo, protože se zdálo, že půjde o nejlevnější formu vytápění rodinného domu. Nebylo to vůbec levné. I se státní dotací totiž běžná instalace takového zařízení dosáhla 500 tisíc korun.
Kdyby ovšem fungovalo tak, jak bylo uvedeno na papíře, tedy šetřilo nemalé prostředky například vůči plynovému kotli, pravděpodobně by se nikdo tolik nezlobil, protože návratnost by byla stále velmi slušná.
Jenže to se u spousty lidí jednoduše nestalo. “Dnes bych vás s tepelným čerpadlem vyhodil. Takového trápení, co nám to přineslo. Stále jsou s tím nějaké problémy a poruchy. A úspora? Ano, nějaká tam je, ale tak kolem 15 %, což je skoro zanedbatelné a při původní investici se to prostě nevyplatí,” říká Roman Jasný z Berouna.
Jak rychle tepelná čerpadla vystřelila, tak svižně zájem o ně také opadl. Jedna firma za druhou, jež se na jejich instalaci specializovala, dnes krachuje, ať už je to třeba S-Power nebo Woltair.
Proč to pořád nutí?
Paradoxně jim však stačilo nějakou dobu vyčkat, protože se připravuje něco podobného, jako byla energetická krize, až na to, že tentokrát to bude vyvoláno uměle a schválně. Řeč je o emisních povolenkách pro domácnosti v rámci systému EU ETS 2. Ten totiž způsobí, že lidem dramaticky zdraží cena vytápění plynem a dalšími fosilními panely.
Čtěte také: Loni si koupili tepelné čerpadlo za 500 tisíc, aby ušetřili. Teď Češi litují, stát jim schválně zdražil elektřinu o desítky tisíc
Ačkoliv politici tvrdí, že tomu zabrání, reálně to není možné. Odborníci naopak tvrdí, že to opět způsobí obrovskou poptávku po fotovoltaických elektrárnách a tepelných čerpadlech. Jenže co je to jiného než prosté vnucení takové technologie i těm, kdo o ni vlastně vůbec nestojí?
Foto: Shutterstock [...]
Přichází podle všeho velká změna v rámci sociálního systému, která byla dlouhodobě potřebná jako sůl. Vytvořila se tu totiž poměrně velká kasta lidí, kteří se rozhodli nepracovat, protože jim chodí slušné peníze v rámci sociálních dávek.
Musí se to změnit
Takto ale systém vůbec nebyl zamýšlen a v takových podmínkách nedokáže fungovat. Na příspěvky a dávky by měl mít nárok jen ten, kdo se dostane do problémů. Například ztratí práci, a potom je logické, že by měl pobírat podporu v nezaměstnanosti. A to po dobu, kdy si bude hledat nové zaměstnání. Ne však způsobem, že na dávkách zůstane další roky.
Bohužel je tento nešvar velmi rozšířený, a to zejména v některých oblastech České republiky. Vede to hned ke dvěma zásadním problémům. Na jedné straně je vyčerpaný sociální systém, v němž se nedostává peněz pro skutečně potřebné a na straně druhé jsou potom nespokojení zaměstnavatelé, kteří nejsou schopni získat dostatečné množství pracovní síly, jelikož jim v tomto konkuruje nejen stát jako zaměstnavatel, ale rovnou i jako rozdavač nejrůznějších dávek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto představilo reformu, která platí od října a je založena na tom, že lidé budou muset pracovat. “Sociální systém tu není od toho, aby živil zdravé lidi, co nechtějí pracovat. Proto jsem prosadil ReVizi dávek, která už od října platí a podmiňuje u zdravých lidí dávky prací,” uvedl ministr sociálních věcí Marian Jurečka.
Vše by mělo být efektivnější
Již dříve se mluvilo o tom, že to v podstatě vrací do hry povinnou práci. Najdou se totiž tací, kteří si nebudou schopni sami sehnat zaměstnání. Ti by potom měli vykonávat třeba obecně prospěšné práce, kterými si sice nevydělají tolik, ale minimálně prokáží, že něco dělají, a tak jim stát nějakou tu korunu dá.
Čtěte také: Kaufland a Lidl se tvrdě zakously do Čechů. Obírají je o peníze nehorázným způsobem
Dalším faktorem je skutečnost, že by se pomoc skutečně potřebným měla zrychlit a zefektivnit. Reforma by zkrátka v ideálním případě měla vést k tomu, že nebude házet takové klacky pod nohy lidem, kteří finanční pomoc skutečně potřebují, a zároveň ji znemožní čerpat těm, kdo ji zneužívají.
Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Úřad práce [...]
Budeme si pamatovat, kam nejezdit a nejít 😉
Pořád nechápu proč tam Češi jezdí. Já pouze do All Inclusive, v Chorvatsku jsem nikdy nebyla,netáhlo mě tam nic.
Řekneme si to příští sezónu,pane Mrkvičko. Letos si spousta chorvatomilů našla jiné destinace ,kde na ně nekoukají skrz prsty namistrovaní Chorvaté. Pamatujete dobu po vákce v Ch.? To nás doslova prosili ,abychom tam jeli. Pýcha předchází pád ,pane Mrkvičko. Šutry, mrtvé moře z v něm splašky, nepříjemné restauratéry, ještě nepříjemnější policajti.
Když jsme byli v roce 1999 v Chorvatsku tak jsme tam utratili více jak deset Němců!!! Ti tam po válce moc nejezdili!!! Bez nás by byli zadní části velblouda!!! Raději luxusní Turecko než průměrné služby a jídlo v Chorvatsku
Když se neumí Chorvat slušně chovat, nemůže očekávat slušné spropitné. Spropitné není povinnost, ale ocenění kvalitní služby a příjemné obsluhy.
Má si pořádně zaplatit zaměstnance. To není povinnost turistů.
Přesně tak, na co si to hrajou…….
Přesně!!!
Ale kecy, zase tam Češi pojedou stačí trochu zlevnit a na vše špatně se u nás doma zapomene.
A za rok zase hrr do Chorvatska..
Ale to vite ze jo, Jane, klidne jedte 🙂
Jsem vnukem majitele restaurace a hospody a děda mi vždy kladl na srdce, že dýško není povinnost, ale že je to jakési poděkování personálu za jejich služby jako je jejich pozornost, ochotu a přívětivost !!!!
No a já se tím celý život řídím – kdo mě zná ví že nejsem žádný škrt, ale spropitné nedávám automaticky, ale jen když jsem spokojen a pak nehledím “na korunu”
Správně, souhlasím……
Zlatá Korsika, nádherné moře, krásná příroda, milí lidé skvělé jídlo….. dejte pokoj s Chorvatskem
Právě jsme se vrátili a už nikdy více. Smažené kalamáry za 27 Euro? To bych nedala ani za humra. Postipani od komárů v poledne a šíleně předražené vše. Ať si to nechají
Očividně je to vzájemné – tož se zaměří na Japonce a Rusy, kteří se na Chorvatsko třesou a je známo, že dávají největší “dýška” vůbec.
Viděl jsem n ě k o l i k r á t Němce, jak dvakrát přepočítávali účet a pak se hádali…
To si dělají srandu né je přece na každém člověku jestli dá spropitné nebo ne a v jaké výši mi se strašně líbí jak každý podnikatel co má restaurace říká něco o dyškach že je to za odvedenou práci jako by ostatní lidé v práci nepracovali ať jim dá plat takový že nebudou řešit dýška.
Každý pingl řeší takové věci tak ať to nedělá a jde k pásu tam mu dýško nikdo nedá a když tu práci má rád a chce ji dělat ať řekne majiteli chci větší peníze.
Teď jsem určitě naštval všechny obsluhy v hospodách…ale nejsem poviny jim dávat nic navíc to je jen moje dobrá vůle mi v práci taky nikdo navíc nic nedá když odvedu svou práci v daný den !!!
Presne a jeste reknou, no ja se na zakazniky celou smenu nemohu usmivat…. Jasne, jdi k tomu pasu a taaam se muzes mracit.
Ja za to taky nemohu ze ti kazdy zakaznik neda duvod k usmevu…
“mi se strašně líbí”
“mi v práci taky nikdo navíc nic nedá”
Po nepříliš kvalitním rychlokurzu češtiny bych vám doporučoval doučování češtiny pro žáky základních škol.
Mrkvičko,asi tě nechám nastrouhat do chorvatské polévky,protože ty tvoje bláboly- IQ šumící trávy, měl bys Čechům utírat zadní část těla 🤣
Jistě taky prodává blafy, jako všechny restaurace v HR, tam nikdy nic neuměli
Co je komu do mých peněz. Ať si trhnou nohou. Já jim taky neleziu do kapsy s prachema.
Jaké spropitné, s čím počítají? Mají svůj plat na víc nemají nárok. Svině zlodějské!
Jestli je pravda že to skutečně někdo řekl. Je to neuvěřitelná drzost a pohrdání hosty ..spropitné určitě není povinnost a i Němci nedávají spropitné vždy a každému…docela se divím že tam ještě někdo jezdí..za tyto peníze a po těchto komentářích chorvatu ..
A proč tam pořád jezdíte?? Od doby, kdy jsem navštívila poprvé Řecko, už mě v Chorvatsku nikdo neuvidí. Chování, přístup k hostovi, k člověku obecně, srdečnost, ochota… nesrovnatelné. Na druhé straně, chování některých našich krajanů v zahraničí, na dovolené zvlášť, je ostudné, to si musíme taky přiznat.
Vždycky a všude mají číšníci malé platy a počítají se spropitným. Na druhou stranu je sprostota dávat taková nediplomatická interwiev. Je to buranství.
Chorvatsko je mrtvé. Přestalo být zajímavé někdy začátkem 2k. Hlavně že řeší, že Češi dávají dýško formou zaokrouhlení – dělám to tak také i v ČR (jak hodně nahoru záleží na kvalitě služby – jak zde někdo správně psal – není to automatika). Za ty ceny by to mnohdy chtělo záporné dýško. Ano inflace, zdražilo se tak 1,5 – 2 krát, to ale není důvod proč zdražit 3-4 krát. Navíc s těmi maržemi, které byly už předtím násobně za hranicí slušnosti, by mohli míru rýžování dokonce i trochu snížit – ono zbytný turismus každý racionální člověk odstřelí mezi prvními. A k tomu, jak nad námi ohrnují nos snad jen toto: Kdo vám to tam vy šmejdi hnusní v dobách, co tam ještě nejezdili snobsští Dánové a skopčáci, všechno vystavěl? Že by Češi? – tehdy to tam za něco stálo. Dnes je to jen pro pláč vidět ta dříve nádherná místa zničená pod kopyty kobylek (overturismu).
Ať si rádoby chorvatský restaurater dá rezervace do celý jeho spelunky. Snad je každému z toho příběhu jasné jejich zvrácené uvažování ?