Vědci stanovili přesný věk, kdy přestanete být šťastní. Potom už to jde jenom z kopce

Ačkoliv si to nemyslíme, lidé jsou si velmi podobní, a tak umožňují vědcům dělat poměrně zajímavé závěry o jejich životech. Přemýšleli jste například o tom, zda jste v životě šťastní, případně zda jste šťastní byli a dnes už nejste? A kdy nastal či nastane onen důležitý obrat.

Kdy to přijde?

Dle vědecké studie zahrnující osoby ze 130 zemí světa má křivka životního štěstí tvar U. První část spadá do dětství a mládí, kdy je štěstí obvykle na velmi vysoké úrovni. Lidé mají pocit, že jim u nohou leží celý svět. Mají vše před sebou, jsou plní elánu a jejich plány jsou často velmi smělé.

Potom přichází na řadu jejich plnění, které se logicky u mnohých nedorovná oněm představám. Každopádně dochází k hledání práce, partnera, bydlení, početí potomků a tak dále. Člověk se zkrátka dostává do kolotoče života, který je zpočátku často ještě zajímavý a naplňující.

Jenže potom přichází vystřízlivění, a to dle vědců nejčastěji mezi 45. a 50. rokem života. Tehdy si uvědomíme, že tu nejproduktivnější část našich životů máme za sebou. Děti už jsou odrostlejší, do toho se přidávají zdravotní problémy rodičů, ke všemu je třeba ještě doplácet hypotéku, ovšem na nějaké velké změny v práci nebo kariérní postup už to také nevypadá. V této době tak většinu lidí jakoby opouští životní štěstí.

Změní se to k lepšímu

Pokud by tento nepříjemný stav mysli trval už napořád, bylo by to špatné. Jak ale vědci zjistili, pocit životního štěstí se v druhé části písmene U opět vrací a stoupá vzhůru. Lidé se po 50. roce života obvykle vzpamatují a uspořádají si priority jiným způsobem. Smíří se s vlastním osudem a začnou si užívat přítomného okamžiku, namísto toho, aby spřádali nejrůznější plány.

Čtěte také: Důchodci v Česku jsou v úzkých. Banky jim začaly rušit účty, už je tam nechtějí

Proto také narážíme na starší lidi, kteří o sobě tvrdí, že jsou v tomto věku vlastně nejšťastnější, byť je to z perspektivy mladých nepochopitelné, protože mají jakoby všechno za sebou. Dobře prožitý život ovšem přináší pocit spokojenosti a smíření.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Máte v Česku dům nebo byt? Brzy se nedoplatíte, valí se pohroma

V České republice stále platí, že je tu velká obliba vlastnického bydlení. Lidé zkrátka touží po tom vlastnit nemovitost, ve které bydlí. Mnozí si ale neuvědomují, že náklady nemusí končit tím, že si svůj vysněný byt jednoduše koupí a následně splatí hypotéku. Jde to rychle Česko se přibližuje směrem na západ a tam platí zcela jiné podmínky. Také proto tam vlastnické bydlení tak oblíbené není a častěji se tam bydlí v nájmu. Vlastnit tam totiž znamená také nemálo platit. Kdo má majetek v podobě rodinného domu či bytu, musí se vypořádat s tím, že mu každý rok naskočí zvýšená daň z nemovitosti. Ta se totiž odvíjí obvykle od tržní ceny takové stavby. “Třeba ve Francii je daň asi desetkrát vyšší než u nás a tam bych se někam sunul,” uvedl realitní expert Libor Ostatek s tím, že by klidně za svůj dům platil vyšší daň z nemovitosti, protože by to podle něj pomohlo trhu s bydlením. Lidé by totiž tolik nemovitosti nehromadili. Dnes není výjimkou, že má někdo třeba deset investičních bytů, které pronajímá. Pakliže by ale z jejich hodnoty měl platit 1 až 2 % ročně, jak je to obvyklé ve světě, možná by si jejich držbu rozmyslel a investoval třeba raději do cenných papírů. Není to ideální Také u nás se na daň z nemovitosti po dlouhé době sáhlo a vyskočila rovnou na dvojnásobek. Dle odborníků jde teprve o začátek, protože je rozhodně kam růst. Stát přitom tyto peníze opravdu hodně potřebuje, jelikož jeho schodky rostou na neúnosné úrovně. Právě tato majetková daň se přitom velmi dobře vybírá. Zaplatit ji musí jednoduše každý. Čtěte také: Stát rozdává 320 tisíc korun pro důchodce v Česku. Kdo si nepožádá, tomu peníze navždy propadnou. Stačí poslat formulář Například investiční bankéř Ondřej Jonáš by byl pro to, aby se tu daň z nemovitosti navýšila až dvacetinásobně a platila se dle lukrativnosti dané nemovitosti. Pravdou ale je, že jakmile se daň v takové výši zavede, člověk začne mít pocit, že mu daný dům nebo byt vlastně tak docela nepatří a že si ho stejně musí jakoby pronajímat, i když si ho koupil. Foto: Shutterstock [...]

Banky jdou tvrdě po Češích. Výběr hotovosti už nebude jen tak

Možná už jste si také všimli toho, že hotovost není v současné době zrovna vítanou záležitostí. Většina transakcí už se řeší bezhotovostně, a to třeba v rámci výplat mezd nebo plateb v obchodech. Ve skutečnosti je to tak, že lidé vyžadují právě možnost platit bez použití hotových peněz, jelikož je to jednoduše pohodlnější. Může se to týkat i vás Jenže jedna věc je mít určitou preferenci a druhá potom omezování hotovosti jako takové. Už jen možnost s ní platit je totiž velmi důležitá pro jakousi svobodu při nakládání penězi. Jak se ale ukazuje, právě tu velmi rychle ztrácíme. “Nedávno jsem si chtěl vybrat pár desítek tisíc korun na přepážce a oni se mě normálně ptali, na co potřebuji tolik peněz a jak s nimi budu nakládat,” říká pan Luboš z Prahy. “Dost mě to zaskočilo a musím říct, že velmi nepříjemně.“ Některé banky již oficiálně přiznávají, že při výběru většího hotovostního obnosu mohou mít klienti problémy. “Hotovostní transakce mohou být v některých obchodních místech omezeny či vyloučeny. Banka je před provedením vkladů hotovosti a směnárenských služeb oprávněna vyžadovat informace anebo dokumenty k ověření původu peněžních prostředků,” uvádí ve svých podmínkách například Komerční banka. Banky to dělají pravidelně Banky obecně o těchto pravidlech nechtějí příliš hovořit a nesdělují klientům dopředu, v jakých případech od nich budou chtít znát podrobnosti jejich transakcí. Něco podobného se samozřejmě děje i v případě provádění plateb bezhotovostních, přičemž tam má banka ještě větší páky, jak může zasáhnout. V některých případech dokonce transakce blokuje. Čtěte také: Zkrachovala velká česká banka. Lidé už se ke svým penězům nedostanou Obecně jsou velmi problematické výběry nad 300 tisíc korun. Ovšem Evropská unie chce hotovostní transakce omezovat ještě mnohem výrazněji. A nutno říct, že banky nejednají tak zcela ze své vůle, ale že plní pouze pokyny, které jsou jim dány regulátorem v podobě České národní banky. Foto: Shutterstock [...]

Důchodci v Česku jsou v koncích. Banky jim ruší účty, protože už se jim nehodí

Máme tu pravděpodobně ukázkový případ útlaku starší generace v podobě důchodců. Ti aktuálně čelí tlaku na digitalizaci na všech frontách. Jako první přišly obchodní řetězce s tím, že už jim neposkytnou celou řadu slev, pokud si nenainstalují speciální aplikace, jež je k tomu budou opravňovat. Jsou v koncích Nutno říct, že toto je často problém i pro zkušeného člověka, respektive zákazníka, jelikož každý obchod má vlastní aplikaci a úplně jiný systém, jak se slevami v ní pracuje. Už to ostatně kritizovala Asociace seniorů jako diskriminaci. Teď je tu podle všeho druhé kolo, které se odehrává v bankách. Ty totiž nutí seniory, aby přešli ze služeb, na které byli dlouhé roky zvyklí, na nové technologické vymoženosti. Jimi se rozumí samozřejmě internetové a mobilní bankovnictví. Zatímco v případě obchodů jde jen o slevy, tady už jde o osobní finance. Například Komerční banka už nějakou dobu nutí klienty, aby přešli na nový systém KB+. Již předtím pak na zákazníky tlačila, aby si zprovoznili internetové bankovnictví, jinak jim vypoví účty. Podobně postupují i některé další banky, což samozřejmě souvisí s tím, že omezují své služby na pobočkách. Ty se buď zcela ruší nebo jsou tam služby výrazně dražší. Proč to dělají? Je ovšem velkou otázkou, zda je vhodné na důchodce tímto způsobem tlačit. I když na tuto hru přistoupí a s internetovým bankovnictvím se naučí, mohou se v takovém případě stát jednoduše oběťmi podvodníků, kteří dnes ve velké míře řádí. V bankovnictví stačí totiž jen párkrát kliknout a můžete převést všechny své úspory. Pakliže by důchodce musel jít přes pobočku, bylo by možné tomu nějakým způsobem zamezit. Čtěte také: Legendární česká potravina končí. Už si ji nikdy nekoupíte. Důchodci a další doslova zuří Rozhodně není správné, že jsou senioři nuceni k využívání něčeho, v čem si nejsou zcela jistí v kramflecích. Banky by jim měly být schopny poskytovat kvalitní služby i jiným způsobem, na který byli celá desetiletí zvyklí. Foto: Shutterstock [...]