AnděLinka: Rozpačité začátky vztahu rozhoduje osud. Je těžké smířit se s tím, že vás čeká něco hezkého

Nějak se pořád nic neděje. V kartách Vám vyšlo, jak se všechno bude rozvíjet, že se Honza začne víc projevovat, jak mě něčím mile překvapí… A nic. Od minule se neozval, na mail odpověděl poměrně chladně a jen pracovně, čili na rozvoj to teda vůbec nevypadá. Vím, že výklad vždycky vyšel. Ale tady tomu nedávám žádné naděje. Proč mu nechybím? Proč mě nevyhledává? Jemu stačí vidět se jednou za čtrnáct dní a nikam se neposunout ? Copak nemá vůbec zájem něco budovat? Otrávila jsem ho něčím na posledním kafi? Já vím, že se ptám pořád dokola, ale nemůžu na to přestat myslet, bojím se, že z toho nic nebude. M.

Marti, vezmeme to znovu hezky od začátku. Co mi vyšlo minule, v podstatě vychází i dnes. Jsem pečlivá, abych nic nepodcenila. Ale jako bych měla nějakých 12 karet pořád dokola a zbytek zřejmě můžu hodit do šuplíku. Čtu si ale párkrát dokola Váš mail a zvolna mi dochází, že můžu do toho šuplete klidně uložit karty všechny. Problém nebude v nich a já úplně vidím, kde přesně je.

Vy sama na sobě pácháte psychický teror. Přečtěte si po sobě i Vy jaké myšlenky, a v jakých formulacích se z Vás hrnou. Nedáváte tomu naděje, nechybíte mu, nevyhledává Vás, nechce se posunout, nemá zájem něco budovat, otrávila jste ho a ano – ptáte se pořád dokola a taky se bojíte, že z toho nic nebude… Prakticky naprosto suverénně VÍTE předem, co je to za průšvih a odsoudila jste tu situaci spáchat sebevraždu.

Věříte kartám, vychází Vám skvěle už tolik let. Proč jim nevěříte teď? Ony samy ale neumí ovlivnit naše životní cesty. Ony jen vidí kudy je nejlepší se dát a případně co nás tam čeká. To, co jejich náhled dokáže změnit, je naše hlava! Zkuste se na chvíli zastavit a restartovat. Na mrtvém bodě je to proto, že se k Vám nic z toho kýženého přes Vaši netrpělivost a přehnané pochybnosti zkrátka nedostane. Postavila jste kolem sebe zeď – cihly jsou ze strachu, místo malty jste použila chabé sebevědomí, a chudák Honza aby se dal na adrenalinové sporty, kterýmž horolezectví bezpochyby je.

A Vy, vězeň uvnitř věže, házíte na tu zeď podivný hrách – co jedna hrachová kulička, to nějaké Vaše odmítavé NE. Stěna to odrazí a flák milou Martinku jako střepina do kůže. To bolí! Proč si ubližujete? Proč si nelehnete s nějakou fakt bomba knížkou, mezi řádky se těšte na všechno co přijde a věřte, že čím dřív vyšlete radost a klid, tím dřív se z toho vysněnýho mraku rozprší.

Vidím to stále stejně hezky. Řekla bych Vám, kdyby karty změnily názor. Navíc uvědomte si jak úžasná bytost jste, a že si krásný vztah konečně zasloužíte. Nepodceňujte Honzovy náznaky, jednou spolu budete na tyhle rozpačité začátky s úsměvem vzpomínat. Ale teď je potřeba to přijmout! Bože Marti, je tak těžký se smířit s tím, že Vás konečně čeká něco hezkýho? Dopřejte si to! Strhnete tím lavinu událostí, na které v téhle své křeči čekáte naprosto marně.

Ono všechno má svůj čas. A my lidi máme na vesmírným Xboxu dvě stejně velká tlačítka: urychlovač a zpomalovač. Pod to první programátor naládoval klid, důvěru, víru, trpělivost, duhově sladké představy a trochu salámismu. No a pod to druhé zas naprostý opak, plus škodolibě nešetřil pesimismem a nulovým sebevědomím. Tuhle „hru Na Honzu“ hrajete ale sama za sebe, tak mačkejte uvážlivě, se sebeláskou a správně!

S láskou Vaše Andělka.

AnděLinka nabízí pomoc všem bezradným. Pošlete svůj dotaz na redakce@mix24.cz a Andělka se pro vás podívá do karet a poskytne radu na základě svých bohatých životních zkušeností i tisíců příběhů, které už vyslechla.

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments