Hitlerovu závěť našli na zvláštním místě

29. duben 1945 je pro dějiny zcela nepochybně důležitým milníkem, pro mnoho lidí a měst pak bohužel osudným. Tento den předcházel dnu, kdy Adolf Hitler spáchal sebevraždu. Což je samozřejmě daleko významnější den pro celé lidstvo, přesto 29. duben se do historie nesmazatelně zapsal.

Toho dne, o 4. hodině ranní napsal Adolf Hitler svou závěť. Věděl k čemu se schyluje, a proto nemohl ze světa odejít bez finálního kroku. Nepochybně existují teorie, že se ze světa nesprovodil sám anebo že uprchl, žádná z nich však nebyla potvrzena.

Důležitá cesta messengerů

Toho dne dostali tři kurýři, tajemník Heinz Lorenz, Wilhelm Zander a major Willy Johannmeyer, důležitý úkol, a to doručení Hitlerovy závěti. Jejich cesta představovala start z bunkru v Berlíně až předání patřičným osobám.

Hitler jako svého nástupce určil admirála Karla Dönitze. Za ním se vypravil Heinz Lorenz a Wilhelm Zander. Cesta Willyho Johannmeyear směřovala k maršálovi Ferdinandu Schörnerovi. Ten byl Hitlerem pasován na velitele jejich armád.

Nezdárné doručení

Jejich plán však neměl pro ně dobrého zakončení. Příčiny a okolnosti smrti Hiltera byly ve středu zájmu britského profesora historie, Hugha Trevor-Ropera. Tento návrh byl představen velitelem britské tajné služby, Dickem Whiteaem. Hugh messengery se závěti nakonec zdárně odhalil a doručení se tak nikdy nekonalo.

Foto: Shutterstock

Bizarní úschovy

Leč se plán na úschovy závětí zdál být rafinovaný, nebylo tomu tak. Heinz Lorenz závět schovával ve vycpávkách svého saka, které neustále nosil na sobě. A byl to i on, kdo nakonec Hugha odnavigoval k Wilhelmu Zanderovi a Willymu Johannmeyerovi. Wilhelm Zander svou kopii Hitlerovy závěti uschoval do kufru svého přítele nacházejícího se v Bavorsku. Willy Johannmeyer ji pak dal do láhve, kterou zakopal na své zahradě lokalizovanou ve Vestfálsku.

Foto: Shutterstock, zdroj: archives.gov

Nenechte si ujít
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments