Jaroslav Flegr: Sen o rychlém očkování se rozplývá. Vakcíny nejsou a hned tak nebudou – proč a co s tím?

Celý loňský rok jsme vzhlíželi s nadějí k vakcínám a doufali, že se vědcům podaří nějaké v rekordním tempu vyvinout a otestovat a výrobci je následně zvládnou rychle v dostatečném množství dodat na trh. Jak jsme tedy na tom s vakcínami nyní? Asi neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že dost bledě. Věda nezklamala – vakcíny existují. Jenže na trhu v dostatečném množství nejsou a dost možná ani hned tak nebudou. Je třeba se s tím nějak porvat.

Podle zkušeností z Izraele se zdá, že existující vakcíny po druhé dávce fungují ještě lépe, než jsme se odvažovali doufat. Jenže je jich málo a nejspíš to tak nějakou dobu zůstane. Málo je jich hlavně proto, že výrobci, kteří mají s velkými odběrateli nasmlouvanou pevnou a z hlediska nákladů férovou cenu, která je hluboko pod jejich užitnou hodnotou, nemají důvod investovat do navyšování produkce ve svých hlavních závodech. Mnohem více se jim vyplatí investovat do pokoutní produkce své vakcíny ve spolupráci s jinými výrobci v jiných zemích a následně je prodávat pod jinou obchodní značkou, a možná mírně pozměněné, za několikanásobek ceny. Chytré země s tím předem počítaly a včas přeplatily ty hloupé (zjevně zahrnující i Evropskou unii) a dnes si mohou mnout ruce. Když s povzdechem zapomeneme na Izrael, tak třeba Kanada má zajištěno minimálně devítinásobek dávek, než kolik má obyvatel. Ostatní země chtěly ušetřit, a tak nyní s překvapením zjišťují, že už se nedají sehnat vakcíny ani na rok 2022. Když jsem v prosinci předpovídal, že chytré země dokážou proočkovat své občany do léta a ty hloupé (kam spadne i Česko) do začátku příští zimní covidové sezóny, tak jsem nepočítal s tím, že dojde k tak dramatické deformaci trhu a že se v důsledku toho tak dramaticky rozevřou nůžky mezi zeměmi chytrými (či vychytralými) a hloupými (či férovými).

Co teď s tím? Pozapomenout na dojednané smlouvy s výrobci a dojednat smlouvy nové. Přesněji řečeno, trvat na dojednaných dodávkách (nelze úplně ztratit tvář), ale zároveň umožnit firmám cokoli nad to prodat na volném trhu. Určitě budeme překvapeni, jak rychle se navýší výrobní kapacity hlavních výrobců. Samozřejmě, většina navíc vyrobených vakcín skončí v rukou bohatých států. I tak se na ty chudé dostane nejspíš víc, než by se dostalo za stávajících podmínek. Stálo by zato se také porozhlédnout, zda někde nejsou k dispozici volné kapacity pro výrobu vakcín, jestli ještě někde nestojí zapomenutá fabrika, tak jako stála do května loňského roku u Kostelce nad Černými lesy. Případně zda by se nedala rychle nějaká podobná vybudovat a za rozumných podmínek nabídnout velkým výrobcům pro produkci cenově neregulovaných vakcín. Při zvažování rentability investice je třeba (bohužel) počítat s tím, že poptávka po vakcínách není jen záležitostí příštích dvou tří let. Čína dnes jistě hledí na trable demokratického světa s velkým zalíbením a jen ve Wuchanském virologickém institutu mají vzorků různých koronavirů tisíce…

Dále je třeba počítat s tím, že vakcín bude nejspíš málo i v létě a na podzim, a možná i v příštím roce. Ty, co máme k dispozici bychom měli použít k ochraně zvláště ohrožených osob, přičemž demografové s epidemiology (myslím s opravdovými epidemiology, nikoli s těmi z Ministerstva zdravotnictví) by měli přesně namodelovat, co to ohrožená populace je a jak nejlépe distribuovat vakcíny, aby zachránily co nejvíce životů. (Nebo snad člověkoroků? To už je otázka pro etiky, na níž si netroufám odpovědět.) Sobecky připomínám, že nakažený 60letý muž má stejnou pravděpodobnost, že podlehne covidu jako 70letá žena. Zároveň hned poctivě přiznávám, že 65letá žena měla (před covidem) naději, že bude žít v průměru dalších 19,7 let, kdežto muž jen 16,1 let.  Zvažoval bych, zda bezplatně neproočkovat pouze ohrožené skupiny (v první řadě nemocné, zdravotníky) a neohroženým osobám do 50 let s rodinným příjmem nad mediánem České republiky poskytovat vakcínu za úhradu. Kdyby nedostatek vakcín polevil, mohla by se postupně snižovat věková hranice pro bezplatnou vakcinaci. Získané finanční prostředky by se použily na nákup dalších vakcín na volném trhu. Zároveň se domnívám, že zpoplatnění vakcinace by v Česku podstatně zvýšilo zájem o vakcinaci u početně významného segmentu obyvatelstva– Čehunové si bezplatných věcí moc neváží.

Současně je třeba počítat s tím, že samostatná vakcinace nás v dohledné době nespasí. Pakliže se nechceme roky potácet od lockdownu k lockdownu, musíme uvést do funkčního stavu systém trasování a testování. Obojí je třeba vyjmout z gesce ministerstva zdravotnictví a obojí je třeba financovat z mimorezortních zdrojů. V současné době Ministerstvo zdravotnictví na obojím šetří, ať to občany a veřejné rozpočty stojí, co to stojí. Je třeba masivně testovat ve školách, podnicích, při hromadných akcích i individuální zájemce. A všechno PCR testy! Ty se dnes dají dělat skutečně naveliko a levněji než testy antigenní, a jsou navíc natolik citlivé, že se dají dělat ze slin nebo ze stěrů z jazyka (netřeba strkat žádné šťouradlo do nosu). Ale hlavně, na jejich negativní výsledek se můžeme spolehnout dva až tři dny – v případě antigenních testů maximálně pár hodin. Masivní automatizované testování ve velkokapacitních krajem zřizovaných laboratořích běžících v nepřetržitém provozu by mělo být zcela zdarma, zpoplatněný by mohl být maximálně svoz vzorků. Kdyby bylo týdně provedeno řádově milion těchto testů (za celkovou cenu řádově 100 milionů korun), šíření infekce by se nejspíš zcela zastavilo, mohli bychom se vrátit k v podstatě normálnímu životu (i bez vakcinace) a ušetřili bychom si nesrovnatelně vyšší náklady, které nyní naše ekonomika platí za lockdowny a léčení nemocných.

Jenže, my asi neuděláme pro zastavení epidemie nic. My budeme pomocí utahování a rozvolňování opatření balancovat na hraně funkčnosti nemocnic (přesněji řečeno, pořádný kus za její hranou – neakutní péči už nemocnice hodně dlouho neposkytují a na prevenci můžeme rovnou zapomenout). Zato můžeme pěkně nadávat na vládu a opozici a střídavě kňourat a zuřit nad tím, jak nám zlý stát bezdůvodně ubližuje a jak nám Britové sebrali vakcíny. No jo, my Čehunové to máme takhle rádi.

Jaroslav Flegr

Text byl napsán pro deník Mix24.cz, později se objeví i na facebookovém profilu autora.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít
Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více. Lidé přijdou o pořady Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní. Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize. Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy. Bude se propouštět Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich. Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují. Foto: Česká televize 24SdíleníSdíletTweet [...]
Příliš se o tom nemluví, ovšem je třeba mít na paměti, že důchody, které lidé v současné době dostávají, nemusí být konečné. V určitých případech se k nim totiž připočtou speciální příspěvky, které jsou poměrně velkou novinkou celého důchodového systému. Vrátí se zdražování? Byly schváleny teprve v loňském roce a k jejich aplikaci ještě nikdy nedošlo. To se však může poměrně záhy změnit. Jde totiž o náhradu takzvané mimořádné valorizace důchodů, která byla po neblahých zkušenostech z minulých let zrušena. V důsledku vysoké inflace totiž velmi rychle vyletěly také důchody, a to natrvalo. To způsobilo celému systému obrovské problémy, a tak se tento problém musel hasit dosti zvláštním způsobem, kdy se loni důchodcům zkrouhlo i to, na co měli nárok. Respektive jim byly penze navýšeny o tisíc korun méně, než jak by to mělo být. Aby už k něčemu takovému nedocházelo, byla tato automatická mimořádná valorizace pro jistotu zrušena. Jenže nebylo možné nechat věci jen tak. Je totiž docela dobře možné, že se v dohledné době do České republiky vysoká inflace vrátí. A důchodci by na ní potom významně doplatili. Někteří by neměli ani na základní potřeby. Proto jsou tu ony speciální příspěvky. Na ně máte nárok tehdy, když inflace po určité období překoná hranici 5 %. Jen pro srovnání: v loňském roce se blížila 20 %, tudíž nejde o žádné nedosažitelné číslo. Co stojí více peněz? Pokud k takové situaci dojde, navýší se váš důchod o částku, která bude tvořena fixní a zásluhovou částí. Rozdíl oproti mimořádné valorizaci bude ten, že se bude vyplácet pouze do konce daného roku a důchod tak o ní nebude automaticky navýšen. Na začátku dalšího roku potom stát sám rozhodne o tom, jakým způsobem se důchody navýší. Čtěte také: Důchodci v Česku na své peníze nárok nemají. Přijdou o tisíce korun, už je nikdy neuvidí Jak upozorňují odborníci, pravděpodobně nevyjde předpoklad toho, že tento systém bude levnější než mimořádné valorizace. Podle některých propočtů by mohl být dokonce dražší, jelikož příspěvky mohou dosáhnout poměrně značné výše. Na druhé straně to ale bude systém pružnější, který státní rozpočet zatíží jen po určitou dobu a nikoliv natrvalo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Největší banka v České republice to podle všeho přehnala se svými marketingovými výmysly. Podruhé v krátké době totiž mění způsob úročení na svém spořicím účtů, a to poté, co se jí příliš nepodařilo odkomunikovat ani první změnu. Zase všechno jinak Pakliže by ale někdo očekával, že v druhém případě už to bude přehlednější a jasnější a že se banka vrátí ke srozumitelnému produktu, který je pro její klienty velmi důležitý a využívaný, byl by na omylu. “Mé 86leté mamince, která je klientkou České spořitelny přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v aplikaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel,” ptá se řečnicky ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, který potom banku počastoval skutečně nevybíravými slovy. Toho potom rozzuřila do běla ještě robotická odpověď ze strany České spořitelny, která zněla následujícím způsobem: “Rádi prověříme relevantnost komunikace. Neváhejte nás kontaktovat pomocí soukromé zprávy, doplněné o kontaktní údaje Vaší maminky pro správnou identifikaci.“ Manažer potom dále poukázal na skutečnost, jakým způsobem banka se svými klienty komunikuje a že je stále častěji odkazuje na internetové bankovnictví George. Například papírové výpisy či služby na pobočce jsou přitom stále dražší. Jak se to chovají? “V ČR žije přes 400 tisíc lidí nad 80 let. A tihle se chovají, jako by nebyli,” upozornil na důležitou věc. Přitom spousta seniorů má svůj bankovní účet právě v České spořitelně. Tato tradiční banka se přitom pro seniory začíná stávat nepoužitelnou. Mé 86-leté mamince, která je klientkou @Ceskasporitelna, přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v apliaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel?Filipe…— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) April 4, 2024 Čtěte také: Česká spořitelna vám strhne nehorázný poplatek. Její bývalý bankéř už se neudržel a vše prozradil Namísto standardního spořicího účtu teď totiž vymyslela složitý konstrukt, který má hned několik složek a který vám bude vaše prostředky úročit například podle toho, jak moc investujete nebo jaké je vaše finanční zdraví. Základní úroková sazba je potom nula a reálně se řeší přes sazbu v rámci marketingové akce. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *