Českému imunologovi a epidemiologovi Jiřímu Beranovi se podařilo rozpoutat širokou veřejnou debatu o běžně dostupném a relativně levném léku jménem Isoprinosine. Ten podle Berana velmi dobře funguje na pacienty nakažené koronavirem. Otestoval ho nejen na sobě a svém synovi, ale na základě jeho doporučení byl lék podán několika desítkám nakažených seniorů v domově důchodců v Litovli. Navzdory tomu, že je vir ve starších populačních skupinách velmi smrtící, což potvrdil v jiných domovech seniorů, v tomto případě se všichni uzdravili.
Nutná klinická studie
“Ti lidé byli ve věku 87 až 94 let. Byli to tedy lidé polymorbidní. Dalo se počítat s tím, že zemřou. Lék začali užívat a z těch dvaceti sice muselo být sedm hospitalizováno pro zápal plic, ale všichni se do domova důchodců vrátili živí a zdraví,” řekl k zajímavému případu Jiří Beran.
Beran byl však ještě před pár týdny přesvědčen o tom, že lék Isoprinosine pravděpodobně na trhu neprorazí. Na celém světě ho totiž vyrábí více než čtyřicítka firem. Právě chybějící exkluzivita a možnost vybudovat na léku velký byznys jsou přitom důvodem toho, proč Beran pochyboval o tom, že někdy vznikne klinická studie, jež by účinnost léčiva dokládala. Bez ní přitom lze Isoprinosine coby univerzální léčbu nemoci Covid-19 používat jen obtížně.
Teď se však do věci vložil premiér Andrej Babiš, který si Jiřího Berana se zájmem vyslechl a ve svém pravidelném hlášení Čau, lidi na Facebooku oznámil, že se jím bude vážně zabývat. “Profesor Beran mi řekl, že tenhle lék Isoprinosine dal čtyřiceti důchodcům, když jim začaly symptomy, a všichni to přežili,” uvedl Babiš. Dále pak premiér uvedl, že svolal širší radu odborníků, které vyzve k tomu, aby se udělala klinická studie léku. “My jsme tady čekali na ten remdesivir. To nějak dopadlo, i když zatím nemám pocit, že by to bylo nějaký zázrak. Pak tu byl Plaquenil, to také nedopadlo,” shrnul Babiš nadějná léčiva, která však nenaplnila svůj potenciál.
Jak funguje Isoprinosine
Lékaři Isoprinosine běžně používají pro léčbu pacientů, kteří trpí imunodeficiencí, což je snížená schopnost imunitního systému reagovat na podněty. Lék totiž podporuje aktivitu NK (natural killer) buněk. “Když se do buňky dostane virus, pošle na její povrch kousíček proteinu a ukáže, že je ta buňka infikovaná. NK buňky putují tělem a všude hledají, jestli ta buňka nemá znak napadení. Když ji má, celou buňku i s virem zničí,” vysvětluje Beran. Tehdy započne imunitní reakce a začne cvičit bílé krvinky k tomu, aby byly schopny zabít buňky napadené tímto konkrétním virem.
Výhodou léku je, že účinkuje velmi rychle a efektivně. Podle studie, jíž v roce 2017 provedli britští vědci, se počet NK buněk v těle začal zvyšovat do devadesáti minut od aplikace. Do pátého dne se pak zvedne na dvojnásobek.
Foto: Freepik
