Když člověk vyrazí na dovolenou, rád si připadá, že je vítaným hostem, pro kterého poskytovatel služeb, ať už je to ubytování nebo stravování, udělá první poslední. Často přitom s despektem hledíme na příslušníky určitých zemí, kteří se podle nás neumí chovat. Myslíme si, že Němci, Rusové či Američané dělají na dovolených nepřístojnosti. Vůbec si přitom neuvědomujeme, že ani Češi nejsou zrovna ideálními hosty, ba právě naopak.
Vůbec se nedomluví
Měli jsme příležitost zeptat se na hodnocení hostů manažerky jednoho ze středně velkých hotelových komplexů v turecké Alanyi. Ačkoliv se jí do toho nejprve příliš nechtělo a Čechy obligátně chválila, něco nám říkalo, že tak činí jen ze slušnosti. Tak jsme paní Hayat požádali, aby se vyjádřila bez příkras a upřímně. Vzniklo z toho něco, co se českým turistům asi příliš líbit nebude.
“Velká potíž, kterou tu řešíme skoro každý den, je to, že se Češi prostě nedomluví. Jistě, přijedou s cestovkou, ale delegát tu není pořád přítomen, a oni mají nejrůznější požadavky. Na recepční ale klidně mluví česky nebo sice anglicky, ale nedá se z toho pochopit, co vlastně chtějí. A pak nám klidně píšou negativní recenze, že jsme jim nezařídili to a to,” ulevila si konečně manažerka.
Jde skutečně o zvláštní fenomén, protože právě zejména lidé, kteří přijíždějí s cestovními kancelářemi, opravdu hodně často neumí žádnou cizí řeč. Bohužel se to týká i mladých. “Lidé z jiných zemí, které tu máme, s tím problémy nemívají, ale Češi opravdu velmi běžně.“
Stravování je hodně špatné
O co méně se však Češi domluví, o to drzejší jsou v nonverbální komunikaci. Tam patří například oblíbený český sport v zabírání nejlepších lehátek na pláži a u bazénu. “U českých skupin to vidíme opravdu každý den. Ještě před snídaní jdou a dají si klidně i hotelové ručníky na plážová i bazénová lehátka, aby mezi nimi mohli podle libosti pendlovat. Jenže pak zůstanou třeba popíjet na baru a vůbec je nevyužívají. To místo ale chybí ostatním hostům,” říká manažerka hotelu.
Dalším nešvarem je využívání stravování formou švédských stolů doslova do mrtě. “Máme tu hosty, kteří většinu času tráví v restauraci. Přijdou v šest hodin, když začínají večeře, a odcházejí v deset, když končí,” tvrdí Hayat. “To by mi ani tak nevadilo, i když se na osobu samozřejmě počítá s určitou průměrnou porcí, kterou tito strávníci překračují. Mnohem horší je ale to, že si nabírají všeho hodně, pak to nedojí, a jdou si pro další jídlo.“
Čtěte také: Ceny v Chorvatsku 2023. Kolik stojí potraviny, jídlo v restauraci a pohonné hmoty
Foto: Shutterstock
