O Vánocích bude každý znát někoho, kdo zemřel na koronavirus, říká neurobiolog Omar Šerý. Počet obětí rychle stoupá

Nepříliš příjemnou předpověď na letošní vánoční svátky nabídl neurobiolog Omar Šerý, který kromě jiného zkoumá také koronavirus, jenž v posledních dnech doslova kosí českou populaci. Ačkoliv se může zdát, že nárůst nakažených se podařilo zbrzdit, faktem je, že se tak stalo na velmi vysokých hodnotách, které zatím nevidíme klesat.

Zemřou přímo na koronavirus, nikoliv s ním

Co je naopak jasně patrné, to je rychlý nárůst pacientů na jednotkách intenzivní péče, které začínají být přetížené. Zároveň se projevuje neúprosná statistika a rychle přibývá obětí. Těch už je každý den hodně přes stovku a brzy se zcela jistě dostaneme na hodnoty přesahující dvě stě obětí covidu denně. Ostatně, podle evolučního biologa Jaroslava Flegra se na konci roku můžeme pohybovat na tisíci až dvou tisících obětí každý den.

S tím v zásadě koreluje i předpověď Omara Šerého, který uvedl, že na konci roku bude každý znát alespoň jednoho člověka, který zemřel na covid. “Ne s koronavirem, ale na koronavirus,” zdůraznil Šerý v pořadu 168 hodin s odkazem na častou bagatelizaci příčiny smrti pacientů.

Podle Jaroslava Flegra budou letos ostatně Vánoce velmi zvláštní a je velkou otázkou, zda je vůbec někdo bude slavit. “Já nevím, jestli někdo bude slavit Vánoce, když bude vidět, že denně umírají tisíce lidí na nemoc, kterou jsme si tady zařídili my vlastní blbostí,” uvedl parazitolog. “Já teda asi nebudu slavit, protože za těchto podmínek si neumím představit, jak by někdo mohl slavit.”

Počet mrtvých bude extrémní, říká Hořejší

Jeho vědecký kolega, imunolog Václav Hořejší, nevidí situaci o moc růžověji. “Tady budou tisíce mrtvých. Ten počet mrtvých bude takový, že budou přijíždět chladírenské vozy, aby je odvezly někam k pozdějšímu pohřbení. Toho se opravdu obávám,” uvedl Hořejší. Podle něj už jsme nejpříhodnější moment, jak tomuto zabránit, bohužel prošvihli.

V současné době se ale zdá, že koronavirus se ve velkém vrací v drtivé části Evropy a to i v zemích, kde přijímali přísná opatření v předstihu. Na jednu stranu nás tak může těšit, že se stejně příliš dělat nedalo, na druhou stranu to klade značné otazníky nad veškerá opatření, která v chladnějším počasí stejně nemusí příliš fungovat, tedy pokud nepůjde o úplný lockdown.

Foto: Shutterstock