Rozpojené státy americké

Američtí volební pozorovatelé aktuálně řeší zapeklitou hádanku. Ve Spojených státech amerických střídá jedna krize druhou. Měli jsme tu impeachment proti Donaldu Trumpovi, pandemii, jakou svět posledních sto let neviděl a která v zemi zabila 110 000 lidí, aniž by šlo o konečnou bilanci. Následovala krize pracovního trhu, kdy se desítky milionů Američanů ocitli bez práce. A teď tu máme zlost a násilí, které se přelévají celou zemí po zbytečném usmrcení Afroameričana bílým policistou. Mohlo by se zdát, že taková země je zralá na implozi.

Důvěra se ani nehne

Ale mínění voličů to podle všeho nijak zvlášť neovlivňuje. Nejlépe lze tento fenomén vyčíst z důvěry, které se těší prezident Donald Trump. Ta je v podstatě zabetonovaná. Podle zprůměrovaných propočtů institutu FiveThirtyEight se Trump začátkem roku 2019 těšil podpoře 42 % Američanů, zatímco 53 % s jeho politikou nesouhlasilo. O rok později tu máme stejný obrázek: 43% podpora, 53% odmítnutí. A teď 4. června to samé: 42 % vs. 53 %. Zdá se, že míněním Američanů o jejich prezidentovi nemůže otřást zhola nic.

Co to ale znamená pro prezidentské volby, které přijdou ke slovu 3. listopadu? V první řadě jde o signál toho, že jak demokrati, tak republikáni nemohou počítat s tím, že by do svého tábora přetáhli větší množství voličů od konkurence. Voličstvo je mezi tábory Trumpa a Joe Bidena hluboce rozdělené. A zároveň se zdá, že se tato politická polarizace na delší dobu zabetonovala.

Z této hypotézy plyne poměrně jasný cíl pro volební boj. V takto neflexibilním prostředí je jednoznačně nutné cílit na váhající voliče v politickém středu. Na jedné straně je třeba motivovat vlastní příznivce, aby k volbám dorazili v co možná nejhojnějším počtu, na straně druhé to chce demotivovat voliče protistrany. Obě strany se budou maximálně soustředit na to, aby vyčerpaly rezervoár vlastních voličů. Jeho zvětšení bude spíše druhořadé.

Zákon a pořádek. Heslo, které už jednou zabralo

Jak tato strategie funguje, nám ilustruje reakce samotného Donalda Trumpa na demonstrace a rozbroje, které v těchto dnech USA ovládly. Prezident dobře ví, že jeho bílé konzervativní voličstvo je znepokojeno, když vidí všechny ty násilnosti a rabování. Také proto se ohání výrazy, u kterých si může být jistý tím, že u jeho příznivců rezonují: terorismus, levicově radikální zločinci, Antifa, chaos. Jeho recept? “Law & Order”, tedy zákon a pořádek. To jsou slova, která dnes najdeme v každém druhém Trumpově tweetu.

Ať už vědomě nebo instinktivně tak Trump navazuje na Richarda Nixona. Také tento republikán šel v roce 1968 do volebního souboje s tímto sloganem. A to velmi úspěšně. Stejně jako Nixon používá Trump také další osvědčený slogan: “silent majority”, tedy mlčící většina. Trump je přesvědčen (nebo to alespoň hlásá), že zastupuje tuto větší část Američanů, která se hlasitých protestů neúčastní.

Může to Trumpovi vyjít? To nikdo neví. Nixon byl v roce 1968 vyzyvatelem a nenesl žádnou politickou zodpovědnost. To Trump v roce 2020 sedí čtvrtým rokem v nejvyšším úřadě a na svých bedrech nosí hezkou řádku kontroverzních rozhodnutí a nepřesvědčivých politických výkonů. Sice se snaží seč může, aby veškerou vinu za krize hodil na jiné, ale je otevřené, zda mu to voliči v dostatečné míře uvěří.

V tento moment každopádně v průzkumech zřetelně vede Joe Biden. Podle RealClearPolitics je jeho podpora v průměru 49 % vůči Trumpovým 43 %. Šest nebo sedm procentních bodů, to je při aktuálně rozdaných kartách a za předpokladu, že průzkumy odpovídají realitě, velký náskok.

Většina hlasů nemusí rozhodnout

Je však třeba dodat, že jde o celonárodní čísla. A americký prezident není volen na federální úrovni, ale v jednotlivých spolkových státech. Ty podle své velikosti vysílají do takzvané Electoral College určitý počet volitelů a volitelek. Zde je třeba získat 270 hlasů pro to, aby se někdo mohl stát prezidentem. Boj o Bílý dům se tak v praxi odehrává spíše v těch státech, kde jsou průzkumy nejvyrovnanější.

Trump doufá, že zopakuje svou úspěšnou strategii z roku 2016, kdy Hillary Clinton v boji o nejvyšší úřad porazil, přestože celonárodně získal o tři miliony hlasů méně. Ale proto, že vyhrál v do té doby demokratických státech takzvaného “rezavého pásu”, k čemuž mu stačilo 80 000 hlasů náskoku, stal se prezidentem.

Není vyloučeno, že prezident tento husarský kousek zopakuje. Míra nezaměstnanosti je kvůli krizi sice vysoká, ale se 13,3 %, což je poslední zveřejněný údaj, není zase tak dramatická, jak se báli někteří ekonomové. Americké hospodářství se znovu rozjíždí a Trump mu na cestu přihodil stovky bilionů dolarů, které by měly zajistit hladký rozjezd.

Ale je tu otázka, zda Trumpovi mohou dobré zprávy pomoci, když mu neškodí ty špatné. Stabilní průzkumy jen dokládají, jak málo se dnes voliči řídí podle reálných událostí a jak moc dají na proklamace stran či spíše jednotlivců v jejich čelech. Aktuálně se zdá, že většina Američanů nemá Trumpa ráda a dává přednost Bidenovi. Kromě toho republikáni kvůli Trumpovi ztratili jednu ze svých důležitých skupin podporovatelů: bílé a vzdělané členy střední třídy z předměstí. Bez jejich hlasů to budou mít v listopadu těžké.

Foto: Freepik

Nenechte si ujít
Když si jdete nakoupit potraviny do některé z prodejen obchodního řetězce Lidl, pravděpodobně nepřemýšlíte o tom, že navyšujete tržby jedné z největších společností světa, která má obrovský vliv na naše životy. Nejen v České republice jde o nejvýdělečnější řetězec. Expanduje všude po světě. Jde o peníze Loni to pro něj dopadlo naprosto rekordně. Tržby Lidlu, který spadá do skupiny Schwarz Gruppe, jež vlastní mimo jiné i sesterský Kaufland, se vyšplhaly na neuvěřitelných 81,8 miliardy euro, tedy přes dva biliony korun. To je více, než jaké jsou příjmy celé České republiky. Lidl je tak ekonomicky silnější než středně velký a poměrně vyspělý stát. Přitom neustále roste. Tržby se za loňský rok zvedly o 23 %. Lidl je jedničkou i v České republice, kde se mu neustále daří navyšovat obrat. Ve sledovaném období dosáhl na 84,4 miliardy korun, přičemž zisk tvořil 5,18 miliardy korun. Český trh je podle čísel také pro tento obchodní řetězec velmi specifický, rozumějte ziskový. Globální ziskovost Lidlu loni činila 2 %, což je možno brát jako určitý standard mezi obchodními řetězci. Ovšem v České republice dosáhla ziskovost trojnásobku, a sice 6 %. To už je vysoce nadstandardní a jen to řečí čísel dokládá to, co si všichni mysleli. Nejen Lidl, ale i další obchodní řetězce české zákazníky doslova ždímou a mají z nich nadstandardní zisky. Nadstandardní zisky Mohlo by se zdát, že tato míra ziskovosti je stále velmi nízká, ovšem v prostředí obchodních řetězců je skutečně vykázaný zisk ve výši 6 % opravdu hodně vysoký. Je potřeba si také říct, že řetězce pro svou mateřskou centrálu vydělávají i jiným způsobem. Velké peníze mají například v nemovitostech, kde podnikají, a v úvahu je třeba brát i nejrůznější transferové platby v rámci koncernu, kterými se zisk uměle zvyšuje, avšak peníze reálně generovány jsou. Čtěte také: Lidl začal s prodejem solárních panelů na balkon. Elektřinu tak může mít zadarmo úplně každý Je přitom zajímavé, že dvojkou po Lidlu je v České republice Kaufland, který patří do stejné skupiny. Schwarz Gruppe tedy tuzemskému trhu doslova dominuje. S mírným odstupem je třetí Albert, ovšem další řetězce už potom ztrácejí poměrně významným způsobem. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Na jedné straně slýcháme, že obchodní řetězce v České republice mají na růžích ustláno a sklízí plody předražených potravin, které prodávají. Na druhé straně jsou ovšem ekonomická data, která svědčí o tom, že to v tomto ohledu přehnaly. Maloobchodní tržby neustále klesají, a to už více než rok. Obchody na odpis To pochopitelně není pro obchodníky optimální situace. A zatímco velké značky supermarketů se stále drží, jelikož mají velkou vyjednávací sílu vůči dodavatelům a prodejní vůči zákazníkům, na některé obchodní řetězce už to tvrdě dopadá. Neměli bychom být tedy překvapeni tím, že přijde větší vlna krachů. Ostatně, už to začalo v loňském roce, kdy zničehonic zkrachoval jeden z oblíbených obchodních řetězců Enapo, respektive jeho provozovatel, společnost Rosa Market. Ačkoliv jde spíše o menší prodejny, celkově jde o velký řetězec, který provozoval kolem 130 vlastních prodejen a další desítky formou franšíz. Šlo tedy o skutečně významného hráče. Rána pro zákazníky je o to větší, že často bylo Enapo či sesterský Pramen jediným obchodem ve vsi či v menším městě. Teď se tamní zákazníci ocitli bez možnosti si ve svém přímém okolí nakoupit. Některé prodejny sice přebírají konkurenti, ovšem zájem nemají ani zdaleka o všechny. Lidé bez práce Ono kdyby ty prodejny totiž nějak skvěle fungovaly, potom by Enapo zřejmě nemuselo končit. Firma přitom generovala mnohamiliardové obraty, ovšem už se jí nedařilo z nich vytvářet zisk, který je pro fungování společnosti klíčový. Nějakou dobu byla ztrátová, přičemž v posledních letech už šlo o stovky milionů ročně. Čtěte také: Nejlevnější obchodní řetězec je najednou v Česku. To nikdo nečekal, nakupují tam i Ukrajinci Dle insolvenčního návrhu činí dluh společnosti nějakých 430 milionů korun. Dluží například svým dodavatelům. Opravdová nepříjemnost je to nicméně především pro zaměstnance, kteří pochopitelně letí na dlažbu. Rosa market jich přitom na plný úvazek zaměstnávala téměř tisíc a další stovky na dohodu. Spousta těchto lidí si teď musí hledat nové zaměstnání. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Je to nepochopitelné, ale české obchodní řetězce si ani v této době, kdy jsou doopravdy pod drobnohledem, nedávají pozor, a stále se snaží zákazníkům prodávat nekvalitní potraviny. Pozornost se tentokrát upřela na Penny Market, který jinak u zákazníků v poslední době sklízí docela pozitivní reakce, a to mimo jiné i za své privátní značky. Nedají si pokoj Jenže právě na tomto poli teď pořádně selhal. Nestalo se to přitom poprvé. Státní zemědělská a potravinářská inspekce už v listopadu loňského roku konstatovala, že řetězec prodává výrazně ošizené těstoviny San Fabio Reginelle. Obsahovaly totiž podstatně méně vajec, než kolik bylo deklarováno na obalu. Jednou by se prohřešek dal pochopit, pokud by si řetězec vzal ponaučení a již ho znovu neopakoval. To se ale bohužel nestalo, a tak teď přišla další rána. Kontroloři si vzali na paškál ten samý výrobek, a opět zjistili, že co do složení nevyhovuje. “Podle informace na obalu měla předmětná potravina obsahovat 20 % vajec, avšak rozbor v akreditované laboratoři potvrdil obsah vajec v množství pouze 12,1 %,” uvádí SZPI ve své zprávě. Jde opět o těstoviny San Fabio Reginelle, tedy produkt pod privátní značkou Penny Marketu. Už toho bylo dost Jeho datum minimální trvanlivosti je do 3. února 2027 a prodává se v balení 500 gramů. Výrobcem je maďarská společnost Gyermelyi Zrt. “Spotřebitelům tak byla poskytnuta zavádějící informace o skutečném složení potraviny,” dodala inspekce. Upozorňujeme na další případ klamání o obsahu vajec v těstovinách z Penny Marketu 🥚 👎➡️ Více informací o zjištění a kompletní fotodokumentace:https://t.co/jOQ40nZBxO🔗 Zjištění obdobného charakteru jsme zveřejnili dne 7. 11. 2023: https://t.co/YJYXRBKrbz #napranyri pic.twitter.com/Fc1O1fwWZm— Potraviny na pranýři (@NaPranyri) February 21, 2024 Čtěte také: Obchody ve velkém ruší samoobslužné pokladny. Češi na ně vyzráli a nakupují zadarmo Tyto těstoviny tedy sice konzumovat můžete. Nebylo na nich shledáno nic závadného, ale na druhou stranu je budete jíst s vědomím, že jste byli oklamáni. Opět se tu někdo pokouší prodávat výrobek, který nesplňuje to, co slibuje. Podobné jednání by mělo být pokutováno přísněji, aby si řetězce daly dobrý pozor. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]

Šéfredaktor deníku Mix24.cz. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a již více než dvacet let působí v médiích na redaktorských a editorských pozicích. Specializuje se na oblast ochrany spotřebitele.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *