Rumunský diktátor Ceausescu nechal postavit jednu z největších budov světa. Lidé ji obdivují dodnes

Nicolae Ceausescu žil v letech 1918 až 1989 a znám byl svým zapojením v politice, a to jako tajemník, předseda Státní rady a v letech 1967 až 1989 to dokonce dotáhl na prezidenta státu Rumunské socialistické republiky.

Nenáviděný uzurpátor

Ceausescu byl vnímám jako nelítostný diktátor, který opovrhoval svým lidem. Zároveň ho a celou zemi dokázal přivést do chudoby a celkové bídy. Stejně nenávistně jako on byla vnímána i jeho manželka, Elena Ceausescu. Nejen zhroucení hospodářství ve své zemi jim bylo připisováno, současně byli odsouzeni za dopuštění se genocidy na 60 tisíc lidech. Co se stupně nelidskosti a brutality týká, Rumunsko v té době vedlo na plné čáře.

Rok 1977 se v Rumunsku krutě zapsal

V březnu roku 1977 se stalo něco, co země ještě nezažila – zemětřesení.  Neměřeno bylo neuvěřitelných 7 stupňů Richterovy škály. Tato událost měla obrovské následky, a to i v samé metropoli. Značné množství budov bylo srovnáno se zemí a v jejich troskách našlo smrt necelých 1,5 tisíce lidí a na 8 tisíc jich bylo zraněno. Dalších přes 40 tisíc jich pak muselo být evakuováno.

Ukázka moci

Toto tragické neštěstí bylo Nicolaem vnímáno jiným způsobem. Chtěl ukázat svou ukotvenou moc a dát na odiv svou sílu. Proto se přímo na těchto troskách rozhodl nechat postavit palác, jakožto důkaz jeho velikosti. Stavba to měla být monumentální, včetně velmi rozlehlého parku. Na výstavbě se podílí přes 700 architektů. Spousta jiných staveb musela paláci ustoupit, například nemocnice či Národní archív.

Palác Parlamentu v Bukurešti. Jedná se pravděpodobně o druhou největší administrativní stavbu na světě. Ihned po hale na Cape Canaveral (Florida), kde se montují rakety, a pyramidě Quetzalcoatl v Mexiku. Stavěla se v letech 1984 – 1989 a od roku 2007 zde sídlí rumunský parlament. / Foto: Shutterstock

Velkolepost

Samotná stavba je zahájena v roce 1984 s podílem přes 1,5 milionu dělníků a dalšího množství pracantů. Palác je rozdělen do 20 pater a má 1100 místností. Patra jsou rozdělena do 12 nadzemních a 8 podzemních, kdy ten nejspodnější měl diktátorovi sloužit jako kryt. Místnosti byly zároveň konstruovány, aby co nejvíce zabránily případným radioaktivním útokům.

Po celou dobu výstavby Nicolae podnikal pravidelné kontroly. Výsledkem bylo pobouření celého národa, který se ocital v chudobě a mnohdy neměl dát co do úst.

Uvolnění roku 1989 nechává panovníka chladným, přesto je svržen armádou a po rychlém soudu i s manželkou odsouzen ke trestu smrti.

Foto: Shutterstock, zdroj: rolandia, 3SeasEurope

Nenechte si ujít
Příjemné procházky malebnou krajinou patří ke koloritu životního stylu v České republice. Vždyť jsme zemí turistických klubů a například nikde jinde na světě nenajdete tak skvěle značenou síť turistických stezek. Nejlepší na tom je, že na rozdíl od mnoha jiných zážitků jsou procházky zcela zdarma a dostupné pro každého stejně, ať už je to boháč nebo člověk, který má hluboko do kapsy a nic moc jiného si dopřát nemůže. Vstup zakázán To vše je teď ale ve velkém ohrožení. Přichází totiž novela o myslivosti, která opravdu nečekaně zasahuje do možnosti procházet se na mnoha místech. Jde o to, že majitelé budou mít mnohem větší kontrolu nad svými lesy. Možná si říkáte, že ty přeci v Česku vlastní především stát, jenže tak tomu vůbec není. Možná ani netušíte, kolikrát jste se na svých toulkách přírodou procházeli v lesním porostu, který někomu patří. Vy jste ho ale mohli zcela volně prozkoumávat, bez jakýchkoliv omezení. To už napříště nemusí být možné, jelikož novela dává majitelům lesů značné možnosti, jak s nimi nakládat. Předně jde o to, že kdo vlastní alespoň 50 hektarů lesa, může si tam zřídit oboru a veřejnosti zakázat, případně výrazně omezit přístup. Lze si ostatně představit i situace, kdy taková obora bude zřízena nikoliv za účelem myslivosti, ale prostě proto, aby měl někdo svůj les jen sám pro sebe, popřípadě proto, aby zde mohl za vstup či průchod vybírat poplatky. Odborníci mají obavy Mohlo by tak dojít k naprosto bizarní situaci, kdy se vydáte na nějakou túru, ale v jejím průběhu budete muset několikrát zaplatit jakési mýto za průchod lesa. Český svaz ochránců přírody proto už bije na poplach a varuje před tím, že běžní lidé jednoduše ztratí přístup k velké části přírody, která jim byla dosud přístupná. “Podle Ministerstva zemědělství se nyní bude oplocení obor (někdy o délce několika km) posuzovat jako drobná stavba a tedy bez povolení stavebního úřadu. Hlavním argumentem ministerstva je přitom ochrana a posílení vlastnických práv,” uvádějí k tomu ochránci přírody. Čtěte také: EU zakáže oblíbené potraviny. Tohle už si v Česku nikdy nekoupíte. Lidé jsou z toho na větvi Dnes je v České republice přibližně na 200 obor, ovšem jakmile vejde zmíněná novela v platnost, jejich počet se pravděpodobně hodně rozšíří. Je pravdou, že účelové zřizování obor se může dostat do rozporu s právem na obecné využívání lesa, ovšem je otázkou, zda bude stát schopen vše náležitě hlídat a kontrolovat. Nehledě na to, že zvířatům budou narušeny jejich přirozené koridory. Foto: Shutterstock, zdroje: ČSOP, ASZ 36SdíleníSdíletTweet [...]
Zdá se, že v České televizi byla rozehrána skutečně velká hra. Velké změny se očekávaly už poté, co loni nastoupil nový generální ředitel Jan Souček. Avšak ten se několik měsíců držel velmi zkrátka a do personálií příliš nezasahoval. Tu a tam se ovšem objevovaly náznaky, že se přeci jen něco chystá. Už to propuklo Například na konci loňského roku skončil kontroverzní moderátor Jakub Železný, byť to bylo vysvětleno tak, že si bere volno na vlastní žádost. Takovýchto případů ale postupně přibývalo. Na neplaceném volnu je nově také známý redaktor Jiří Hynek, který se podle všeho zamotal do kauzy IKEM a čelí podezření, že se snažil ovlivňovat vysílání a reportáže ve prospěch jedné ze stran. Do sporu se Součkem se pustil i známý moderátor Václav Moravec, kdy stížnost na něj se řešila na etickém panelu České televize. Zatímco tento panel se ho zastal, generální ředitel jeho rozbor nepřijal a požadoval ho více zdůvodnit, což je veřejně bráno jako podkopávání Moravcovy pozice a zpochybňování práce etického panelu, který tvoří vážené osobnosti z akademického a odborného světa. Respektive byl jimi tvořen, jelikož se stala skutečně nečekaná věc. Coby vyjádření nesouhlasu s postupem ředitele České televize totiž kompletní etický panel rezignoval. Nezdá se však, že by to Součka nějak zvlášť popudilo. Ústy své mluvčí označil bývalé členy za lidi někdejšího ředitele Petra Dvořáka s tím, že do panelu vybere nové členy. Musí se to vyřešit Každopádně už je naprosto jasné, že v České televizi zuří souboj dvou křídel. Nový ředitel se zjevně rozhodl skoncovat s odporem, který proti němu vytváří dlouholetí zaměstnanci, kteří jsou většinově loajální právě Dvořákovi. V takovém prostředí, kdy řadoví zaměstnanci házejí šéfovi klacky pod nohy, se pochopitelně nedá pracovat, a tak je třeba celou situaci vyřešit. Čtěte také: Česká televize rozzuřila Čechy. Zvyšuje poplatek a platit ho budete muset i za mobilní telefon Vše se přitom děje v době, kdy Česká televize nemá velkou podporu veřejnosti, jelikož lidé si stěžují na nevyvážené zpravodajství. Do toho navíc ČT požaduje navýšení koncesionářských poplatků, což je také mimořádně nepopulární téma. Foto: Shutterstock 15SdíleníSdíletTweet [...]
Kakao astronomicky zdražuje, čokoládová vajíčka jsou na splátky, výrobci typu Marsu potajmu snižují gramáž tyčinek, v Kit Kat nenápadně ubylo čokolády. A bude hůř – tuna kakaových bobů včera prvně v historii uzavřela na ceně přes 200 000 korun Tak draho ještě nebylo Kakaové boby jsou nejdražší v novodobé historii. Tuna kakaových bobů včera poprvé v historii na newyorské burze uzavřela na úrovni převyšující v přepočtu 200 tisíc korun, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže). Konkrétně nyní tuna bobů vyjde na 209 719 Kč. To je skutečně jejich nejvyšší korunová cena za celé období od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Přitom průměrná korunová cena tuny bobů v období od ledna 1993 až do včerejška činí 49 092 korun (viz graf níže – vodorovná křivka). Včerejší uzavírací cena je tedy více než čtyřnásobná oproti dlouhodobému průměru. Rekordní je ovšem cena kakaa také v dolarech. Tuna bobů včera obchodování uzavřela na cenovce 8939 dolarů. Přitom průměrná burzovní cena bobů se v období od roku 1959 do letoška pohybuje kolem 1727 dolarů. Nynější cena je tedy více než pětinásobná, ač toto vyjádření nebere v potaz inflační znehodnocování dolaru. Za posledních dvanáct měsíců kakaové boby v dolarech zdražily o zhruba 210 procent. Bezprostředním důvodem je vlna veder v kombinaci se značnou vlhkostí, která letos v únoru zasáhla země jižní části západní Afriky, včetně Pobřeží slonoviny a Ghany, které představují dva světově vůbec největší producenty kakaových bobů. Teploty v dané části Afriky v únoru stoupaly až na 40 stupňů Celsia. Pocitová teplota však kvůli zvýšené vlhkosti dosahovala až k padesáti stupňům, protože vlhké ovzduší omezuje možnost pocení se, tedy přirozeného ochlazování se organismu. Experti abnormální počasí dávají do souvislosti s procesem klimatických změn. Bude ještě hůř Abnormálně vysoké teploty však ohrožují také právě kakaovníky. Již v dubnu přitom tradičně začíná jedna ze sklizňových sezón roku. Obchodníci s kakaem se domnívají, že sucho poničilo úrodu tak rozsáhle, že jsou současné cenové nárůsty opodstatněné – a mnozí dokonce soudí, že cena půjde ještě výše. Podle únorové analýzy americké banky Citigroup mohou kakaové boby zdražit až na úroveň 10 tisíc dolarů za tunu, a to v během následujících měsíců. Jen letos přitom kakaové boby zdražily na burze v New Yorku o 113 procent. Tento dramatický letošní nárůst přitom ještě na pulty obchodů v Evropě nedorazil. Současné ceny čokolády a výrobků z ní odrážejí v Evropě, včetně Česka, tak maximálně jen loňské zdražení kakaových bobů, z nichž se čokoláda vyrábí. Letošní zdražení bobů se kvůli předzásobování výrobců čokolády zatím v její ceně neprojevuje. Jenže časem se samozřejmě projevovat začne. I zákazníci v Česku se tak musí připravit na zdražování čokolády a čokoládových výrobků. Nebo na nenápadné zmenšování velikosti tabulek čokolády nebo třeba gramáže čokoládových tyčinek – při zachování ceny, ovšem. Takto prudce vystřelila cena kakaa v posledních týdnech. / Foto: Lukáš Kovanda Výrobci snižují gramáž Již loni reagoval na růst cen kakaových bobů cukrovinkářský kolos Mars, jehož tyčinky jsou dobře známé také v Česku. Mars potajmu snížil gramáž své čokoládové tyčinky Galaxy, aniž by tedy ovšem snížil také její cenu. V podobném duchu – a kvůli pokračujícímu růstu cen kakaa ještě intenzivněji – budou v nadcházejících měsících reagovat na situaci také další výrobci cukrovinek a čokolády. Klíčový rival Marsu, společnost Hershey, už nenápadně snížila obsah čokolády a kakaového másla ve své klasické tyčince Kit Kat, dobře známé opět i konzumentům v Česku. Čtěte také: Ceny potravin v Česku brzy znovu vystřelí vzhůru. Ekonom prozradil datum. To snad není možné Výrobci cukrovinek začínají ve zvýšené míře nahrazovat čokoládu ve svých výrobcích třeba karamelem, místo kakaového másla zase uplatňují třeba lacinější palmový olej. Do toho dochází ke zmíněnému zmenšování, „smrskávání“, gramáže či velikosti tyčinek a jiných výrobků, a to při zachování ceny, tedy v souladu s praktikou označovanou jako „smrskflace“. Přesto výrobce cukrovinek nakonec zdražující kakao dožene. Ne všichni zákazníci budou tolerovat levnější náhražky a sníženou gramáž za nezměněnou cenu. Banka Morgan Stanley nedávno zhoršila své doporučení ohledně akcií zmíněné čokoládovny Hershey. Růst cen kakaa, jenž započal v polovině loňska, podle banky na Hershey plně dolehne v příštím roce. Už od začátku loňského května se ale její akcie propadly o takřka třicet procent. Čtěte také: Kaufland v Česku spustil úžasnou novinku. Je to tady, konečně tu nakoupíte za ceny jako v Polsku Malou ochutnávkou toho, co vše se ještě může na trhu s čokoládou stát, je nynější předvelikonoční dění v Brazílii, tedy v zemi, kde lidé oslavě Velikonoc tradičně přikládají poměrně silný význam. Někteří tamní prodejci oblíbených čokoládových vajíček je už kvůli růstu ceny nabízejí na splátky. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]

One Reply to “Rumunský diktátor Ceausescu nechal postavit jednu z největších budov světa. Lidé ji obdivují dodnes”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *