Stalinovy koncentráky byly plné žen. Za trochu jídla udělaly doslova cokoliv

Stát se nepřítelem lidu bylo v době vlády sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina velice snadné. Stačilo trochu vyčnívat z davu, mít jiný názor než ten oficiální, znelíbit se bolševikům. Ti, kteří byli takto ocejchováni, automaticky putovali do gulagů, pracovních táborů, kde měli být převychováni podle komunistických představ. Podobný osud se nevyhnul ani spoustě sovětských žen.

Pracovaly v mrazu bez bot

Myšlenkou na zřízení pracovních táborů pro třídní nepřátele se zabývali revolucionáři Vladimír Iljič Lenin a Lev Davidovič Trockij už v roce 1918, ten první poté vznikl na Sibiři pod taktovkou bolševiků v roce 1920. Zlatou éru ale zažívaly tábory ve chvíli, kdy se roku 1922 vyhoupl do čela sovětské komunistické strany Stalin. Přibývaly jako houby po dešti, protože komunistický vůdce považoval za nejlepší způsob převýchovy lidí tvrdou dřinu v mnohdy nelidských podmínkách. Výjimkou nebylo, když do tábora putovala celá rodina, šlo například o manželky a děti disidentů. Ženy to měly v gulazích obzvlášť těžké, protože musely pracovat za stejných podmínek jako fyzicky mnohem lépe vybavení muži. Velmi často v mrazu bez bot a pouze v lehkém letním oblečení. Americká novinářka Anne Applebaumová, autorka knihy Gulag, hovořila s ženami, které pracovní tábory přežily. Potvrdily jí, že si mezi sebou dokázaly pomáhat více než muži a také lépe vyšly s nízkými příděly potravin nebo si dokázaly zašít roztrhané šaty.

Foto: Shutterstock

Sex jako nástroj k přežití

K většímu příděl potravy, práci v teple, třeba v kuchyni či kanceláři ženám pomáhal sex s dozorci. Ty, které se staly stálými milenkami některého z nich, zároveň získaly jeho ochranu před dotíráním ostatních mužů. Pro některé se pohlavní styk stal nástrojem pro přežití, jiné ale sex hrdě odmítaly a dočkaly se proto nadávek a bití. Nakonec byly mnohdy přes svůj odpor přesto znásilněny. Svolit k pohlavnímu styku dobrovolně znamenalo ušetřit si utrpení. Řada žen v táborech také otěhotněla. Se svými potomky ale maminky mohly být v kontaktu jenom během kojení, jinak děti živořily v táborových jeslích. Péče v těchto zařízeních se stala týráním. Malí vězni zde trpěli hladem i zimou, ve dvou letech pak putovali do dětských domovů a matky už se s nimi obvykle nikdy neshledaly.  

Foto: Shutterstock, zdroj: gulaghistory, theholocaustexplained, britannica

Nenechte si ujít
Odebírat
Upozornit na
guest
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments