Učitelé v Česku stávkují. Co si to dovolují?

Máme za sebou stávku škol. Mnoho lidí za mnou chodí a ptá se, jak tomu mají rozumět. Připravil jsem proto takovou jednoduchou analýzu, abychom pochopili, že pravdu mají obě strany, ale ani jedna neříká to, co by řekl manažer.

V komerční praxi je normální, že má každý člověk své KPI (indikátory výkonu). Ty zaručí, že se zaměstnanec snaží, aby plnil své cíle. A to školství chybí. Podle mě je KPI školství jasné. Má produkovat vzdělané jedince.

Jenže jak vzdělání měřit? K tomu se dá využít mezinárodní šetření PISA, které měří dovednosti ve čtení (porozumění textu) a matematice. Stát by si proto měl vytyčit cíle, které mají studenti dosáhnout a peníze navíc půjdou do školství (upravené o demografické vlivy) jen za podmínky splnění cílů. To by ukazovalo, že se školství snaží a že další peníze do škol nejsou vyhazováním peněz.

Vše začíná u peněz: kolik peněz teče do školství?

Začněme u hrubého domácího produktu (HDP). Výdaje na školství v letech 2008 až 2014 stagnovaly kolem 4 % HDP. V letech 2015 a 2018 vyskočily na téměř 6 % HDP, aby následně poklesly zpět ke 4 % a nyní byly na 5 %. To znamená, že české výdaje na školství v trendu lehce rostou.

Naopak když se podíváme na výdaje zemí OECD v čase jasně klesají. Z 6,5 % se dostaly na 5 % stejně jako v ČR. České výdaje na školství jsou tedy normální. Nelze je označit ani za nízké ani za vysoké.

Problémem je, že v roce 2024 je naplánován pokles, takže budeme podprůměrní. Na druhou stranu to nebude nikterak dramatické. Pro mnohé bude asi překvapivé, že bohaté Německo vydává jen 4,5 %. Dávat na školy to, co Německo asi není katastrofa.

Foto: Shutterstock

Za více peněz nám kvalita vzdělání neroste

Když se podíváme na mezinárodní hodnocení studentů PISA. Zjistíme, že se české školství nikam neposunulo. Medián u českých studentů ve zkoušce z matematiky činil v roce 2012 500 bodů, v roce 2015 poklesl na 494 bodů, aby se v roce 2018 vrátil na 501 bodů. V matematice prostě stagnujeme. Ve čtení to je o trochu horší. V roce 2012 činil medián 496 bodů, v roce 2015 493 bodů a v roce 2018 492 bodů.

Jinými slovy, do školství lijeme z většího nadhledu stále více peněz, ale kvalita studentů neroste. Z mého pohledu to říká jediné. Školství je černá díra, kam můžeme dávat další miliardy a nic se nezmění. Školy proto nepotřebují ani tak více peněz, jako reformu. V komerční sféře by školství nepřežilo. Neplní KPI!

Co s tím?

Myslím, že na školství by se mělo dívat méně učitelů a více manažerů a ekonomů. Jako ekonom říkám, že potřebujeme reformu školství, a to nejen financování, ale i obsah. Podle mě školy učí zbytečně moc věcí. Ruku na srdce, kolik z nás si pamatuje rozdíl mezi Ruchovci a Lumírovci. Jasně filozofové asi budou vědět. A co Ohmův zákon? To je učivo ze základní školy. Jinými slovy, my se učíme věci, které nepotřebujeme. Učit se něco, co je k ničemu, je drahé. Zatímco Ruchovce a Lumírovce bych z učiva vyškrtnul. Ohmův zákon potřebuje asi více času, abychom si ho zapamatovali, protože to je jasný základ asi jako Pythagorova věta.

Kde vzít peníze?

Pokud takto očešeme školství, ušetříme ohromné množství peněz, které pak můžeme využít tam, kde chybí, a to je výzkum a vývoj. To je přitom klíčové pro další růst ekonomiky. Kdo to nemá, nezvládá.

Pak tu máme i problém, co s absolventy. Slyším hlasy, že prý jsou matky doma dlouho s dětmi a že se má postavit více školek. To je jistě pravda. Nicméně nerad bych honil matky do práce nějakou šikanou skrze dávky. Myslím, že pro dítě nemůže být nic lepšího než být po narození pár let s mámou doma. Americký model, že mnohé ženy odcházejí pracovat po šestinedělí je sice tržní, ale nelidský.

Kdybych měl vše shrnout a podtrhnout, chápu, že nepedagogičtí zaměstnanci ve školství stávkují. Nejen, že na to mají právo ze zákona, ale zároveň ho mají i lidsky. Pracovat za minimální mzdu je prostě špatné.

Na druhou stranu argument vlády, že ve školství je dost peněz, je pravdivý. Jen je s nimi špatně naloženo. Některé lidi bude prostě třeba propustit a některé do výzkumu naopak přibrat.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít
V České republice brzy zmizí velmi důležité platidlo, které zároveň představuje významnou součást naší historie. Lidé by se na to měli připravit, a pokud ho mají ještě doma, jelikož ho z různých důvodů potřebovali, měli by se ho co nejrychleji zbavit. Zanedlouho s ním totiž nikde nezaplatí. Konečně se to vyřeší Nejde o nic menšího než kolkové známky, takzvané “kolky”. Kolikrát se vám na nějakém úřadu stalo, že po vás chtěli vaši žádost okolkovat. Právě k tomu tyto kolkové známky sloužily. Jejich odpůrci nicméně dlouhodobě namítají, že tento pozůstatek ještě z Rakouska-Uherska by měl z českého systému platidel vymizet. Pravdou je, že Česká republika byla v tomto ohledu anomálií. Všude jinde, kde kolky dříve platily, už se totiž dosti dlouho nepoužívají. Například Slovensko tento způsob platby zrušilo již před deseti lety. A teď je tedy na řadě i Česko, jakkoliv se to mnoha lidem nelíbí. Kolkové známky by pravděpodobně platily dále, jen kdyby nevznikl takzvaný konsolidační balíček, v rámci kterého se stát snaží o nejrůznější úspory. Jde o soubor stovek nejrůznějších opatření, jejichž dopady odhalujeme postupně. Zrušení kolků je jedním z nich, jelikož podle státu s jejich vydáváním, prodejem a používáním vznikají pouze dodatečné administrativní náklady. Ještě máte možnosti V době, kdy je možné platit elektronicky kartou nebo bezhotovostně převodem na účet už něco takového zkrátka není potřeba. Dalším důvodem je také skutečnost, že právě na kolky se v poslední době zaměřili podvodníci. Snažili se je falšovat a potom různě směňovat, jelikož předpokládali, že na tomto poli je menší znalost a tedy i kontrola. Čtěte také: Češi musí fofrem do své banky. Kdo si tam tohle nevyřídí, přijde v roce 2024 o velké peníze V tomto roce ještě platí určité přechodné období, v rámci kterého se budete moci bezproblémově zbavit starých kolků. Můžete je využít, odprodat, případně vyměnit na některých pobočkách České pošty. Od příštího roku už se ovšem budou správní poplatky hradit pouze peněžní formou, ať už hotovostní či bezhotovostní. Foto: Shutterstock 7SdíleníSdíletTweet [...]
Velkými změnami prochází aktuálně společnost Zásilkovna, která spadá do skupiny Packeta Group. Po dlouhých letech totiž přichází o svou výkonnou ředitelku a zakladatelku, která ji vybudovala do současné podoby. Simona Kijonková ze společnosti po 13 letech odchází a bude nahrazena někým jiným. Musela odejít Jde o velký předěl, který souvisí s tím, že Packeta Group v nedávné době změnila majitele. Tím se stala investiční firma CVC Capital Partners a také společnost Emma, která patří českému miliardáři Jiřímu Šmejcovi. Ti měli za Zásilkovnu a další přidružené firmy spojené ve skupině zaplatit skutečně horentní cenu, jež mnohým zájemcům připadala až příliš vysoká. Prodej se přitom podle dostupných informací odehrál proto, že mezi spolumajiteli Zásilkovny začaly narůstat rozpory a takzvaný exit byl zřejmě jedinou možností, jak je vyřešit. Někdo nicméně mohl předpokládat, že tu nejdůležitější figuru celé společnosti si noví majitelé ponechají. Obvykle je tomu tak, že zakladatel firmy musí při takovémto prodeji ještě alespoň několik let zůstat a předávat své know-how. Jenže v tomto případě se tak nestalo a Kijonkovou si noví majitelé pravděpodobně nechat nechtěli. Novým ředitelem se stane zkušený manažer Erich Čomor, který pomáhal rozjíždět například úspěšnou Air Banku, jak firma informuje v tiskové zprávě. Přišly velké problémy Zásilkovna vznikla již v roce 2010 a po nesmělých začátcích se z ní stala společnost, bez které se český trh ecommerce v podstatě neobejde. Byznys vzala především České poště, jejíž služby byly postupem času horší a horší, zatímco Zásilkovně se dařilo budovat zákaznickou spokojenost, byť v posledních letech ve špičkách také nestíhala a docházelo k určitým problémům. V loňském roce přitom řešila velkou reputační komplikaci, kdy jeden z jejích logistických partnerů zadržel tisíce zásilek, které odmítal vydat. Ty se tak k lidem nakonec nedostaly a Zásilkovna je musela finančně kompenzovat. Čtěte také: Zásilkovna v obrovských problémech. Balíky lidem nedodala už 3 měsíce. Co se to děje? Ikonické se každopádně staly výdejní místa a v poslední době také výdejní boxy, které Zásilkovna provozuje. V loňském roce přitom firma dosáhla obratu 7,25 miliardy korun a v poslední době jí hodně pomáhá doručování pro velké čínské eshopy, jako je Temu. Foto: Shutterstock 1SdíleníSdíletTweet [...]
O čem už se nějakou dobu mluví, je teď definitivně vidět i na číslech. Důchodový systém v České republice je naprosto vyčerpaný a reálně se příliš neví, co s tím dělat. Chystá se sice určitá podoba důchodové reformy, ovšem odborníci už teď tvrdí, že je to nedostatečné, a to její hlavní náběh přijde teprve za celou řadu let. Rychle to roste Těžko ale říct, co se bude dít v nejbližší budoucnosti. Dá se totiž usuzovat na to, že na důchodce v Česku jednoduše docházejí peníze. V loňském roce totiž celý systém skončil v rekordním schodku ve výši 72,8 miliard korun. To jsou peníze, které z důchodového systému odplynuly navíc oproti tomu, kolik do něj přiteklo. Dalo by se nad tím mávnout rukou s tím, že v dalších letech se to určitě zlepší. Jenže ono se to samo od sebe nezlepší. Naopak, bude se to zhoršovat. To už je daná věc na základě demografické křivky, která je na příštích pár desítek let rozjetá opravdu hodně špatně. S každým dalším rokem budeme ve větší a větší krizi, až nakonec můžeme dojít do stavu, kdy na důchody skutečně peníze nebudou, jelikož by to ohrožovalo hospodářskou stabilitu státu. Ostatně, tímto už se argumentovalo loni, když stát nečekaně zarazil mimořádnou valorizaci penzí, a to podle mnohých protizákonně. Jednoduše oznámil, že na takové navýšení důchodů na základě zvýšené inflace jednoduše nejsou peníze. Je třeba tvrdý zásah Opravdu hodně si Česká republika zavařila tím, že v posledních deseti letech se na důchodech přidávalo příliš mnoho. Vždyť loni oproti roku 2022 vzrostly výdaje na penze o neuvěřitelných 97,2 miliardy korun. Celková částka na penze dosáhla téměř 700 miliard korun. Jen ono navýšení tak tvořilo přibližně sedminu celkové částky. Za jeden jediný rok. Letos už to bohužel zase začíná a je pravděpodobné, že deficit celého systému bude ještě vyšší. Jen za leden totiž skončil ve schodku ve výši 8,1 miliardy korun. A takto to bude pokračovat po celý rok, jelikož tu není žádný faktor, který by to zvrátil. Čtěte také: Důchodcům v Česku se do bytu nastěhují cizí lidé. Mají na to právo. Tohle bude ostré Řešení je spíše dlouhodobé. Lidé budou muset chodit do důchodu výrazně později než dnes, a to proto, aby déle pracovali a kratší dobu pobírali penzi. Zároveň je nutné výrazně přibrzdit růst důchodů, případně ho dokonce zcela zmrazit. Jinak by se také jednou mohlo stát, že bude nutné přistoupit dokonce ke snížení důchodů, a to už by byla skutečně citelná rána, kterou si nikdo nepřeje. Foto: Shutterstock 6SdíleníSdíletTweet [...]

Hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group. Autor ekonomických publikací jako "Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti", "Zlatý poklad" nebo "Jak nepřijít o peníze: aneb průvodce v bouřlivých dobách".

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *