Není žádným tajemstvím, že naše planeta Země tu nebude napořád, a tak se vědci snaží najít jinou planetu ve vesmíru, která by byla vhodným kandidátem k osídlení. Před pár lety byla objevena planeta Proxima B. Co vůbec o této planetě víme a co je vůbec potřeba pro život na jiné planetě?
Planeta pro život musí být v tvz. obyvatelné zóně
Aby byl na planetě vůbec život možný, musí se nacházet v tzv. obyvatelné neboli zlaté zóně. Tímto termínem se rozumí místo ve sluneční soustavě, které má naprosto ideální teplotu, jež planetě zajistí kapalnou vodu. Často se stává, že se najdou planety, ovšem kvůli jejich horké nebo studené teplotě jsou pro život naprosto vyloučené. Dá se tedy říct, že teplota každé planety závisí na její mateřské hvězdě, jak daleko či blízko k ní se nachází.
Objev z roku 2016 vyvolal naděje na další život ve vesmíru
V roce 2016 vědci objevili malou extrasolární planetu, kterou označili názvem Proxima B. Ta se v obyvatelné zóně nachází, pohybuje se kolem hvězdy Proxima Centauri, která je nejbližší hvězdou ke slunci. Zajímavostí je, že kolem slunce oběhne jednou za 11 dní.
I naše planeta se nachází ve zlaté zóně
Je logické, že naše planeta Země se v obyvatelné zóně také nachází, od slunce je vzdálená 150 milionů kilometrů. Pro nás je Slunce žlutým trpaslíkem typu G, ve sluneční soustavě se však nachází i červení trpaslíci typu M nebo hvězdy typu A.
To, zda je planeta vhodná pro život na ní však neurčují jen obyvatelné zóny, mezi další důležité faktory patří například atmosférický tlak a celkové složení. Všechny podmínky pro vznik života jdou spolu ruku v ruce, proto nesmí ani jedna složka chybět. Třeba nás nebo spíše naše potomky vědci v budoucnu ještě překvapí.
Foto: Shutterstock, zdroj: Eso, Live Science
Nenechte si ujít
Asi žádný jiný šéfkuchař to v historii české televizní tvorby nedotáhl tak daleko jako Zdeněk Pohlreich. A to navzdory tomu, že proslulý šéf a provozovatel vyhlášeného podniku Café Imperial se na obrazovkách začal objevovat až po padesátce.
Slavný návrat se nekonal
Jak sám ale rád říká, u něj se úspěch, ať už v gastronomické nebo showbusinessové rovině, dostavil zkrátka později. O to byl ale větší. Jeho ráznost a nevybíravý slovník zkrátka byly přesně tím, co diváci, často vybaveni nepříliš pozitivními zážitky z tehdejších restaurací, požadovali.
Pořad Ano, šéfe byl zkrátka velkým úspěchem, a tak se na něj neustále navazovalo. Po čase se však přeci jen vyčerpal, ovšem Pohlreich jel dále v nejrůznějších dalších pořadech. Dokonce došlo k tomu, že dal na nějakou dobu košem své domovské TV Prima a přesel za většími penězi na Novu, kde uspořádal takzvaný Souboj restaurací.
Ten však nebyl tak velkým úspěchem, jak se očekávalo. Ale na druhou stranu ani propadákem. Nakonec se šéfkuchař vrátil na Primu, kde začal připravovat jeden z nejambicióznějších projektů, na kterých se dosud podílel. Reality show Česko na grilu. Cílem bylo opanovat jarní sobotní večery a vykouzlit nejvyšší sledovat.
Poslední šance?
Jenže v tomto ohledu zaznamenal Zdeněk Pohlreich velký průšvih. Asi největší ve své kariéře. Na Česko na grilu totiž nikdo nekouká. Třetí díl sledovalo pouhých 150 tisíc lidí v hlavním vysílacím čase. Po takovém propadáku musel být pořad přesunut na pondělí do nočních hodin, kde už ho nebude sledovat vůbec nikdo. Ale alespoň nebude dále zaclánět v nejlukrativnějším čase celého týdne.
Neúspěch Česka na grilu má pochopitelně řadu důvodů, avšak někteří se přiklánějí k tomu, že Pohlreich do toho už zkrátka nedává všechno a bere to jen jako další kšeft. Na výsledku je to potom bohužel vidět. Prima se pak dokonce údajně zalekla další série Ano, šéfe, kterou již připravuje. A začalo se mluvit o tom, zda by v ní měl figurovat právě Zdeněk Pohlreich.
Čtěte také: Do Česka přišla nová televize zdarma pro všechny. Nova a Prima nemají šanci, mohou rovnou zavřít
Nakonec to zřejmě bude asi skutečně on, ovšem dá se to chápat jako svého druhu poslední šance. Pokud to bude opět odfláknuté a takříkajíc “bez srdíčka”, zřejmě se za Pohlreichem definitivně zavře televizní voda.
Foto: TV Prima
0SdíleníSdíletTweet [...]
V letošním roce se řada lidí vůbec nestačí otáčet, jak rychle se věci mění. Skutečně přišla celá řada různých opatření, které mají vliv na jejich životy a s nimiž je třeba se postupně vypořádat. Kdo tak neučiní, obvykle přijde o nemalou finanční částku.
Podpora se redukuje
Přesně to je případ změn v rámci důchodového spoření. Ty začnou platit od 1. července 2024, přičemž od lidí s tímto produktem se vyžaduje důležitá změna, pokud si chtějí udržet stejnou výši státního příspěvku, případně ji dokonce navýšit.
Jde totiž o to, že dosavadní vklad ve výši 300 Kč už nebude pro získání státní podpory stačit. Je třeba si posílat alespoň 500 Kč. Jenže ani to nebude znamenat, že si udržíte podporu ve stejné výši. Zatímco teď byste za zasílanou pětistovku dostali 130 Kč od státu, nově to bude pouhých 100 Kč.
Pakliže si dnes posíláte na spoření 1000 Kč měsíčně, což je velmi častá částka, kterou si lidé na důchod odkládají, dostáváte k tomu velmi zajímavý státní příspěvek ve výši 230 Kč. Od července ale obdržíte už jen 200 Kč.
Lze dostat i víc peněz
Není ale všechno tak špatné, jak se zdá. Zatímco u nižších částek se podpora ze strany státu snížila, v případě těch vyšších šla naopak nahoru. Pokud si tedy dokážete odložit 1500 Kč, budete moci od poloviny roku získat státní podporu 300 Kč, což je o sedmdesát korun více než dnes.
Nejvyšší příspěvek ve výši 340 Kč je možné získat tehdy, když si budete posílat alespoň 1700 Kč na důchodové spoření. Stojí tedy za úvahu, zda nejít touto cestou a nespořit si na důchod více z vlastních zdrojů, protože o to více potom dostanete od státu.
Čtěte také: Česká banka nečekaně krachuje. Lidé nevěří vlastním očím, jde o velké peníze
Zároveň je třeba si vše pohlídat, pokud si dnes posíláte pouhé tři nebo čtyři stovky. Vězte, že v takovém případě nedostanete navíc ani korunu, což by byla škoda. Je tedy rozhodně třeba být aktivní a v bance si změnit trvalý příkaz.
Měsíční vkladSoučasný státní příspěvekStátní příspěvek od 1. 7. 2024300 Kč90 Kč0 Kč500 Kč130 Kč100 Kč1000 Kč230 Kč200 Kč1500 Kč230 Kč300 Kč1700 Kč230 Kč340 Kč2000 Kč230 Kč340 KčZměny v důchodovém spoření od 1. července 2024. / Zdroj: MFČR
Foto: Shutterstock
10SdíleníSdíletTweet [...]
Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více.
Lidé přijdou o pořady
Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní.
Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize.
Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy.
Bude se propouštět
Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich.
Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí
Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují.
Foto: Česká televize
49SdíleníSdíletTweet [...]
Zóna života znamená oblast, kdy na povrchu planety s atmosférou +- pozemského typu je kapalná voda. Pokud má planeta atmosféru “skleníkovější”, může na ní být kapalná voda i za zevní hranicí “zóny života”. U blíže se vyskytujících planet zase bývá často vázaná rotace (planeta je stále přivrácena jednou polokoulí ke hvězdě) a na temné straně planety může být chladněji a opět i kapalná voda (záleží na typu atmosféry, jak dobře přenáší teplo z jedné polokoule na druhou).
A to jste se naučil z nějaké,, vědecké” příručky? Nebo vám to někdo nalil do hlavy ve škole? Papouškování mouder z druhé ruky.,, Nakupujete” v second habdu de facto. Nebo máte ověřeno nějakým výletem tam kdesi do toho smyšleného prostoru nazývaným vesmír? Nic si z toho nedělejte. Takových, jako vy je plný svět. Přebíračů informací co je pak s velkou důležitostí vytrubují dál. Vy a vaše rodina musíte být na vás patřičně hrdi. Na tu,, vzdělanost” co máte. No, jen tak dál. Pokud vás mouchy…….., tak z vás ještě něco bude. Hezký den.
Existují takové disciplíny, jako je fyzika, případně fyzikální chemie, které umožňují tyhle věci prostě vypočítat. Šlo mi jen o to, uvědomit si, že ona “zóna života” více-méně reflektuje planetu +- typu naší Země, a že v případě planety hodně odlišné může být tato zóna posunuta.
MMCH – bylo spočítáno, že při dostatečné hustotě atmosféry by mohla voda v kapalném skupenství existovat i na některých planetách, volně bloudících vesmírem, neobíhajících kolem žádné hvězdy (podle některých odhadů jich může být i víc než hvězd; nějaké už nalezeny byly).
Naprosto s vámi souhlasím ,není to tak jednoduché,ale v případě Proximy silně pochybuju ,že tam bude život!!!!!!!!!!Mateřská hvězda Proxima Centauri je silně výbušná a neustále své okolí zasypává erupcemi!!!!!!!