Rumunský diktátor Ceausescu nechal postavit jednu z největších budov světa. Lidé ji obdivují dodnes

Nicolae Ceausescu žil v letech 1918 až 1989 a znám byl svým zapojením v politice, a to jako tajemník, předseda Státní rady a v letech 1967 až 1989 to dokonce dotáhl na prezidenta státu Rumunské socialistické republiky.

Nenáviděný uzurpátor

Ceausescu byl vnímám jako nelítostný diktátor, který opovrhoval svým lidem. Zároveň ho a celou zemi dokázal přivést do chudoby a celkové bídy. Stejně nenávistně jako on byla vnímána i jeho manželka, Elena Ceausescu. Nejen zhroucení hospodářství ve své zemi jim bylo připisováno, současně byli odsouzeni za dopuštění se genocidy na 60 tisíc lidech. Co se stupně nelidskosti a brutality týká, Rumunsko v té době vedlo na plné čáře.

Rok 1977 se v Rumunsku krutě zapsal

V březnu roku 1977 se stalo něco, co země ještě nezažila – zemětřesení.  Neměřeno bylo neuvěřitelných 7 stupňů Richterovy škály. Tato událost měla obrovské následky, a to i v samé metropoli. Značné množství budov bylo srovnáno se zemí a v jejich troskách našlo smrt necelých 1,5 tisíce lidí a na 8 tisíc jich bylo zraněno. Dalších přes 40 tisíc jich pak muselo být evakuováno.

Ukázka moci

Toto tragické neštěstí bylo Nicolaem vnímáno jiným způsobem. Chtěl ukázat svou ukotvenou moc a dát na odiv svou sílu. Proto se přímo na těchto troskách rozhodl nechat postavit palác, jakožto důkaz jeho velikosti. Stavba to měla být monumentální, včetně velmi rozlehlého parku. Na výstavbě se podílí přes 700 architektů. Spousta jiných staveb musela paláci ustoupit, například nemocnice či Národní archív.

Velkolepost

Samotná stavba je zahájena v roce 1984 s podílem přes 1,5 milionu dělníků a dalšího množství pracantů. Palác je rozdělen do 20 pater a má 1100 místností. Patra jsou rozdělena do 12 nadzemních a 8 podzemních, kdy ten nejspodnější měl diktátorovi sloužit jako kryt. Místnosti byly zároveň konstruovány, aby co nejvíce zabránily případným radioaktivním útokům.

Po celou dobu výstavby Nicolae podnikal pravidelné kontroly. Výsledkem bylo pobouření celého národa, který se ocital v chudobě a mnohdy neměl dát co do úst.

Uvolnění roku 1989 nechává panovníka chladným, přesto je svržen armádou a po rychlém soudu i s manželkou odsouzen ke trestu smrti.

Foto: Shutterstock, zdroj: rolandia, 3SeasEurope

Nenechte si ujít

Pohlreich má průšvih jako vrata. Jeho budoucnost je vážně ohrožena

Asi žádný jiný šéfkuchař to v historii české televizní tvorby nedotáhl tak daleko jako Zdeněk Pohlreich. A to navzdory tomu, že proslulý šéf a provozovatel vyhlášeného podniku Café Imperial se na obrazovkách začal objevovat až po padesátce. Slavný návrat se nekonal Jak sám ale rád říká, u něj se úspěch, ať už v gastronomické nebo showbusinessové rovině, dostavil zkrátka později. O to byl ale větší. Jeho ráznost a nevybíravý slovník zkrátka byly přesně tím, co diváci, často vybaveni nepříliš pozitivními zážitky z tehdejších restaurací, požadovali. Pořad Ano, šéfe byl zkrátka velkým úspěchem, a tak se na něj neustále navazovalo. Po čase se však přeci jen vyčerpal, ovšem Pohlreich jel dále v nejrůznějších dalších pořadech. Dokonce došlo k tomu, že dal na nějakou dobu košem své domovské TV Prima a přesel za většími penězi na Novu, kde uspořádal takzvaný Souboj restaurací. Ten však nebyl tak velkým úspěchem, jak se očekávalo. Ale na druhou stranu ani propadákem. Nakonec se šéfkuchař vrátil na Primu, kde začal připravovat jeden z nejambicióznějších projektů, na kterých se dosud podílel. Reality show Česko na grilu. Cílem bylo opanovat jarní sobotní večery a vykouzlit nejvyšší sledovat. Poslední šance? Jenže v tomto ohledu zaznamenal Zdeněk Pohlreich velký průšvih. Asi největší ve své kariéře. Na Česko na grilu totiž nikdo nekouká. Třetí díl sledovalo pouhých 150 tisíc lidí v hlavním vysílacím čase. Po takovém propadáku musel být pořad přesunut na pondělí do nočních hodin, kde už ho nebude sledovat vůbec nikdo. Ale alespoň nebude dále zaclánět v nejlukrativnějším čase celého týdne. Neúspěch Česka na grilu má pochopitelně řadu důvodů, avšak někteří se přiklánějí k tomu, že Pohlreich do toho už zkrátka nedává všechno a bere to jen jako další kšeft. Na výsledku je to potom bohužel vidět. Prima se pak dokonce údajně zalekla další série Ano, šéfe, kterou již připravuje. A začalo se mluvit o tom, zda by v ní měl figurovat právě Zdeněk Pohlreich. Čtěte také: Do Česka přišla nová televize zdarma pro všechny. Nova a Prima nemají šanci, mohou rovnou zavřít Nakonec to zřejmě bude asi skutečně on, ovšem dá se to chápat jako svého druhu poslední šance. Pokud to bude opět odfláknuté a takříkajíc “bez srdíčka”, zřejmě se za Pohlreichem definitivně zavře televizní voda. Foto: TV Prima 0SdíleníSdíletTweet [...]

Na Čechy udělali boudu. Pokud si nezměníte smlouvu, dostanete v roce 2024 méně peněz

V letošním roce se řada lidí vůbec nestačí otáčet, jak rychle se věci mění. Skutečně přišla celá řada různých opatření, které mají vliv na jejich životy a s nimiž je třeba se postupně vypořádat. Kdo tak neučiní, obvykle přijde o nemalou finanční částku. Podpora se redukuje Přesně to je případ změn v rámci důchodového spoření. Ty začnou platit od 1. července 2024, přičemž od lidí s tímto produktem se vyžaduje důležitá změna, pokud si chtějí udržet stejnou výši státního příspěvku, případně ji dokonce navýšit. Jde totiž o to, že dosavadní vklad ve výši 300 Kč už nebude pro získání státní podpory stačit. Je třeba si posílat alespoň 500 Kč. Jenže ani to nebude znamenat, že si udržíte podporu ve stejné výši. Zatímco teď byste za zasílanou pětistovku dostali 130 Kč od státu, nově to bude pouhých 100 Kč. Pakliže si dnes posíláte na spoření 1000 Kč měsíčně, což je velmi častá částka, kterou si lidé na důchod odkládají, dostáváte k tomu velmi zajímavý státní příspěvek ve výši 230 Kč. Od července ale obdržíte už jen 200 Kč. Lze dostat i víc peněz Není ale všechno tak špatné, jak se zdá. Zatímco u nižších částek se podpora ze strany státu snížila, v případě těch vyšších šla naopak nahoru. Pokud si tedy dokážete odložit 1500 Kč, budete moci od poloviny roku získat státní podporu 300 Kč, což je o sedmdesát korun více než dnes. Nejvyšší příspěvek ve výši 340 Kč je možné získat tehdy, když si budete posílat alespoň 1700 Kč na důchodové spoření. Stojí tedy za úvahu, zda nejít touto cestou a nespořit si na důchod více z vlastních zdrojů, protože o to více potom dostanete od státu. Čtěte také: Česká banka nečekaně krachuje. Lidé nevěří vlastním očím, jde o velké peníze Zároveň je třeba si vše pohlídat, pokud si dnes posíláte pouhé tři nebo čtyři stovky. Vězte, že v takovém případě nedostanete navíc ani korunu, což by byla škoda. Je tedy rozhodně třeba být aktivní a v bance si změnit trvalý příkaz. Měsíční vkladSoučasný státní příspěvekStátní příspěvek od 1. 7. 2024300 Kč90 Kč0 Kč500 Kč130 Kč100 Kč1000 Kč230 Kč200 Kč1500 Kč230 Kč300 Kč1700 Kč230 Kč340 Kč2000 Kč230 Kč340 KčZměny v důchodovém spoření od 1. července 2024. / Zdroj: MFČR Foto: Shutterstock 10SdíleníSdíletTweet [...]

Ředitel České televize pohrozil divákům. Přijdete o své oblíbené pořady

Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více. Lidé přijdou o pořady Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní. Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize. Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy. Bude se propouštět Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich. Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují. Foto: Česká televize 49SdíleníSdíletTweet [...]