Důchodci v Česku jsou v úzkých. Banky jim začaly rušit účty, už je tam nechtějí

Důchodci nemají v současné době zrovna na růžích ustláno. Stát na ně začal ve velkém kašlat a hledá cesty, jak na nich co možná nejvíce ušetřit. Penze se tak zvyšují jen velmi málo a zároveň roste počet nejrůznějších poplatků, které musí hradit, ať chtějí nebo ne.

Tvrdé banky

Dále jsou tu pak obchodní řetězce, které je nutí do instalace mobilních aplikací, aby vůbec mohli čerpat slevy. Na to už si stěžovala i seniorská asociace s tím, že jde o jistou formu diskriminace, protože důchodci nejsou technologicky zdatní a v těchto věcech se příliš nevyznají.

A aby toho nebylo málo, teď se do toho přidaly banky. Ty totiž ve velkém omezují možnosti na svých pobočkách, které potom leckdy uzavírají zcela. Klienty nutí, aby fungovali v rámci internetového či mobilního bankovnictví.

Touto cestou se v posledních měsících vydaly i velké banky, u kterých mají důchodci své účty nejčastěji. A často dochází k opravdu nepříjemným situacím. “Volali mi z mojí banky, že pokud nedokončím přechod na jejich nový systém a nepřijmu nové, méně výhodné podmínky, tak mi prostě zruší účet. Dali termín a odmítli se o tom dále bavit,” zoufá si paní Ludmila z Olomouce.

Je to pro ně těžké

Podobných případů přibývá. Velmi aktivní je v tom například Komerční banka, která skutečně nutí klienty k přechodu do nového bankovnictví, což je však vázáno na to, že se mění podmínky vedení účtů a dalších služeb. Ve výsledku mohou být i dražší.

“Sama jsem to nedokázala, a tak mě hnali na pobočku, že mi s tím pomohou. Byla jsem tam už dvakrát, ale ani tamní bankéři mi to neuměli zprovoznit. Že jim prý zrovna blbnou systémy,” říká paní Ludmila. Obává se toho, aby neskončila jako některé její známé, kterým banky skutečně zrušily účty, protože ignorovaly jejich novinky a chtěly služby používat tak, jak byly zvyklé.

Čtěte také: Kdo najde tuhle starou bankovku, získává 20 milionů korun. Je to doslova hit, byla jich spousta

Podle některých odborníků jde o tvrdý nátlak na důchodce, kteří už jsou často neschopni přizpůsobit se takovýmto novinkám. Banky se v tomto ohledu chovají velmi nevybíravě a ke klientům se chovají, jako by to byly jen nějaké statistické čárky, které si musí odškrtnout.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Majitelka penzionu v Chorvatsku promluvila: Ať mi sem Češi už raději nejezdí, je to s nimi bída

Dlouhou dobu si mohli Češi v Chorvatsku připadat jako velmi vítaní hosté. Tvořili totiž významnou část turistického osazenstva, které do země v letní sezóně dorazilo. To už dnes ale tak úplně neplatí. Ne snad, že by lidé z České republiky přestali na Jadran jezdit. Ale jednak mají už více možností a na druhé straně Chorvatsko objevili turisté ze západní Evropy. Není to jak to bývalo A Chorvaté velmi rychle pochopili, že jsou mnohem lukrativnější než Češi. Všechny služby se teď přizpůsobují právě jim, a to především svou cenovou hladinou. Také proto je pro našince tak drahé do někdejší turistické výspy jezdit. Pojí se s tím ale také skutečnost, že podnikatelé v Chorvatsku už o Čechy kdovíjak nestojí. Nedávno jsme přinesli názor tamního restauratéra, který raději své stoly obsadí turisty z jiných zemí, než právě z Československa. Ti totiž objednávají více jídla a pití, a také nechávají vyšší dýška, klidně i v desítkách procent, zatímco Čech nebo Slovák účet často jen zaokrouhlí. Podobný pohled má také majitelka penzionu v chorvatském Rabacu na Istrii. “Čechy tu vidím už nerada. Loni jsme tu nějaké měli, ale všichni si navezli jídlo z domova a v apartmánech neustále vařili. Samozřejmě tam máme malou kuchyňku, ale nepočítáme s tím, že si tam lidé budou každý den připravovat všechna jídla,” říká paní Ivana. Peníze se musí vydělávat “Jsme také trochu dále od pláže a máme tu malou restauraci, kde spoléháme hlavně na naše hosty, případně hosty z okolních domů. Když tu ale máme Čechy, tak ti nepřijdou skoro nikdy. Oproti tomu Němci nebo Britové, ti si rádi zajdou každý den na jídlo a nehledí na nějaké to euro. U nich nepadá v úvahu, že by si klohnili jídla v kuchyňce,” popisuje rázná majitelka penzionu. Čtěte také: Chorvatsko je doslova přervané. Nejezděte tam, na pláži není místo už teď, hlásí lidé. Všude špína a ceny v nesmyslu Češi by se přitom u ní rádi nadále ubytovávali. Sama však připouští, že pokud to není vyloženě last minute termín, který už by jinak neobsadila, tvrdí jim, že je plno. Raději čeká, až si rezervaci udělá někdo ze západní části Evropy. Tam si totiž může být jistá, že neprodá jen ubytování, ale také něco navíc. Nutno říct, že právě na jídle v restauracích se dnes v Chorvatsku vydělává nejvíce. Pivo stojí pět euro a jednoduchá jídla začínají na dvaceti. Suroviny jsou přitom podobně drahé jako v Česku. V případě ryb dokonce výrazně levnější, ale to na jídelním lístku nepoznáte. Za rybí pokrm dáte od 30 do 40 euro. Foto: Shutterstock [...]

Česká televize jde tvrdě po lidech. Koho nachytá, ten platí 10 tisíc

Naprostým fiaskem dopadla novela zákona o televizních a rozhlasových poplatcích, která začala platit od 1. května 2025. Mnozí se domnívali, že přinesla pouze navýšení takzvaných koncesionářských poplatků, ale ona toho přinesla reálně mnohem více. Nové povinnosti Nově se tak museli k hrazení poplatku přihlásit i lidé, kteří nemají doma televizi a doposud tak nic platit nemuseli. Pravděpodobně ovšem vlastní mobilní telefon nebo počítač připojený k internetu, což nově k povinnosti platit poplatky úplně stačí. Odhadem jde o nějakých 600 tisíc domácností, což vůbec není málo. A pozor, pokud se zapomenete přihlásit a nebudete platit, Česká televize vám naúčtuje pokutu ve výši 10 tisíc korun a Český rozhlas potom dalších 5 tisíc korun. Mnohdy je to dokonce tak, že instituce o tom, že máte povinnost platit dobře ví. Jenže vy neplatíte a ona si počká několik měsíců, kdy celou záležitost postoupí třeba i exekutorovi. Nově se k hrazení poplatku musí přihlásit rovněž OSVČ a také nejrůznější firmy. V jejich případě už se totiž neplatí podle počtu televizních či rozhlasových přijímačů, nýbrž dle počtu zaměstnanců, což je terčem kritiky. Není to dobré Majitelé firem se podivují nad tím, proč mají něco platit, když ve svých společnostech žádné televize nemají a jejich zaměstnanci rozhodně nemají čas na to, aby sledovali iVysílání třeba na internetu. To je jim ale houby platné, protože nově musí platit jako mourovatí. Čtěte také: Česká televize je v troskách. Zaměstnanci se do sebe pustili a už se melou V případě firmy, která má 500 zaměstnanců se totiž musí platit už 100násobek koncesionářských poplatků. Ty kumulativně činí 205 korun, takže je to 20 500 korun každý měsíc. Za rok to činí 246 tisíc korun. Foto: Shutterstock [...]

Česko získalo přístup k moři. Lidé už tam valí na dovolenou

Spoustě lidí to zůstávalo dlouho skryto, ovšem teď ve velkém zjišťují, že Česká republika má vlastní přístup k moři. A to již poměrně dlouhou dobu. Pravdou je, že potřeba tam nějakou dobu cestovat, ovšem celá záležitost je tak zajímavá, že tam lidé rádi míří na dovolenou. Jeden přístav za druhým Česká republika disponuje takzvanou svobodnou přístavní zónou, což není nic jiného než kus země, které se sice nachází na území jiného státu, ovšem fakticky patří nám. Respektive nad ním vykonáváme správu. Možná si říkáte, že je to nějaký jeden metr území, ovšem tak tomu není. Reálně má tento kus 32 kilometrů čtverečních, což není úplně málo. Toto území se nachází v Hamburku, který je sám o sobě gigantickým přístavem, jenž se dělí na menší. Česko zde disponuje hned trojicí přístavů, a to Peutským, Sálským a Vltavským. Jde ale skutečně o průmyslovou záležitost. Nepočítejte s tím, že byste si zde roztáhli osušky a chodili se koupat do českého moře. Můžete sem ale nahlédnout v rámci nějaké prohlídky nebo přinejmenším zpovzdálí. Může to být zase jinak Asi vás překvapí, že Česko touto devízou disponuje již od roku 1929. Tehdy došlo ke speciálnímu ujednání v rámci Versaillské smlouvy, přičemž cílem bylo, aby země měly svůj vlastní přístup k moři, a to včetně. Čtěte také: Chorvatsko je doslova přervané. Nejezděte tam, na pláži není místo už teď, hlásí lidé. Všude špína a ceny v nesmyslu Možná ještě zajímavější je ale skutečnost, že brzy bychom o vlastní přístup k moři mohli přijít. Smlouva s ročním nájemným ve výši přibližně 100 tisíc euro byla totiž ujednána na 99 let. Tehdy se to zdálo být jako hodně dlouhá doba s tím, že se v rámci ní stihne případně leccos upravit, ovšem dnes to znamená, že za tři roky přístup k moři ztratíme. Dosud totiž nebyl uzavřen žádný dodatek s prodloužením. Foto: Shutterstock [...]