Nemovitosti

Co se stane s nájmy, až se Ukrajinci začnou vracet domů

Co se stane s nájmy, až se Ukrajinci začnou vracet domů
Foto: Shutterstock

Česko přijalo po začátku ruské invaze v přepočtu na obyvatele nejvíc ukrajinských uprchlíků ze všech zemí EU. Po čtyřech a půl letech už nejde o mimořádnou situaci, ale o běžnou součást ekonomiky. Ukrajinci pracují ve fabrikách, skladech, restauracích i na stavbách. A bydlí, převážně v nájmu. S každou zprávou o mírových jednáních se tak vrací otázka, o které realitní trh nerad mluví: co se stane, až se část z nich vrátí?

Jedna z největších skupin nájemníků

Dočasnou ochranu mělo ke konci září podle ministerstva vnitra 391 tisíc lidí. K tomu desítky tisíc Ukrajinců, kteří tu žili už před válkou. V samotné Praze jich podle statistického úřadu žilo na konci loňského roku 175 tisíc, víc než osmina obyvatel města.

Podle výzkumu CVVM bydlely téměř čtyři pětiny uprchlíků v nájmu nebo podnájmu. Nejvíc se jich usadilo v levnějších částech Prahy, v průmyslových městech a v okolí velkých továren a logistických center.

Kolik se jich vrátí

Přesnou odpověď nemá nikdo. Odhady, které citoval Český rozhlas, mluví o 40 až 45 procentech. Starší průzkumy byly opatrnější. Rozhodne, jak bude mír vypadat, zda bude kam se vrátit a jak rychle se obnoví ukrajinská ekonomika. Mnoho rodin pochází z východu země, kde jejich domovy už nestojí.

Dočasná ochrana v EU platí do března 2027. Česko ji navíc zpřísnilo: muži v branném věku musí při prodloužení dokládat, že splnili vojenskou povinnost nebo mají výjimku.

Hrubý odhad: až 50 tisíc bytů

Zkusme jednoduchý propočet. Pokud 391 tisíc lidí žije v domácnostech po zhruba dvou a půl členech, jde asi o 155 tisíc domácností. Když čtyři pětiny z nich bydlí v nájmu, dostáváme se k 125 tisícům pronajatých bytů. Návrat 40 procent by uvolnil kolem 50 tisíc bytů.

Nájemní bydlení tvoří v Česku zhruba pětinu obydlených bytů, necelý milion. Padesát tisíc je tedy asi pět procent nájemního trhu. Nezní to dramaticky, ale byty by se neuvolnily rovnoměrně. V Praze by mohlo jít o 20 až 30 tisíc bytů a v některých čtvrtích a na sídlištích o desetinu i víc pronajímaných bytů. Podobně by to pocítila průmyslová města. I kdyby byl skutečný počet poloviční, šlo by o změnu, jakou český nájemní trh za patnáct let nezažil.

Nájmy, výnosy, ceny

Jako první by to poznaly nájmy, a to v segmentu, kde Ukrajinci nejčastěji bydlí: menší a starší byty, panelová sídliště, levnější lokality. Majitelé, kteří byt dosud pronajali za pár dní, by čekali týdny a museli by slevovat.

Nižší nájmy znamenají nižší výnos z investičních bytů. Ten je už dnes, kdy státní dluhopisy vynášejí přes pět procent a hypotéky stojí kolem šesti, pro mnoho investorů na hraně. Kdyby přibyly prázdné byty, část investorů by začala prodávat. A to v době, kdy trh už zpomaluje, objem nových hypoték je hluboko pod jarním vrcholem a slevuje se u třetiny inzerovaných bytů.

Kdo bude stavět

Méně vidět je druhá strana. Ukrajinci jsou nejpočetnější skupinou zahraničních pracovníků v Česku. Podle ČNB jich na konci loňského roku pracovalo 358 tisíc. Ve stavebnictví tvoří cizinci už 36 procent zaměstnanců a stavební firmy varují, že obor bude do pěti let postrádat až 75 tisíc lidí, i kdyby nikdo neodešel. A po válce bude Ukrajina potřebovat obnovit domy, mosty a elektrárny. O zkušené stavaře tam bude obrovský zájem.

Podle průzkumu personální agentury zaměstnává Ukrajince 71 procent českých firem, na jejich možný odchod se ale připravuje jen 12 procent.

Zvláštní paradox

Výsledkem by mohly být levnější nájmy a starší byty, ale zároveň dražší a pomalejší výstavba nových bytů. Chybějící lidé by tlačili nahoru mzdy, to by živilo inflaci a ČNB by mohla držet sazby výš, než by chtěla. Pro developery, kteří už teď nabízejí dotované hypotéky, by to byla dvojitá rána.

Proč to nemusí být tak zlé

  • Návrat bude postupný. Lidé se nebudou stěhovat den po podpisu míru, ale až budou mít jistotu bezpečí, práce a školy pro děti.
  • Někdo naopak přijede. Řada rodin je rozdělená a muži po válce mohou přijet za rodinou do Česka.
  • Bytů je málo. Uvolněné byty mohou zčásti zaplnit mladí Češi, kteří dnes bydlí u rodičů, protože si nájem nemohou dovolit.
  • Mnozí zůstanou. Kdo tu pracuje čtyři roky, má děti ve škole a mluví česky, nemusí se chtít vracet do zničené země.

Pro majitele investičních bytů z toho plyne jednoduché ponaučení: nepočítat s tím, že poptávka po nájmech zůstane taková jako v posledních letech. Část z ní stojí na mimořádné události, která jednou skončí. Pro nájemníky může konec války naopak znamenat úlevu, jakou roky nezažili.

Zdroje: Ministerstvo vnitra, ČSÚ, CVVM, ČNB, Český rozhlas, vlastní odhad redakce.

Diskuse 0

Přidat komentář

Váš e-mail nezveřejníme.