Přestože už jsme schopní pár desetiletí létat do vesmíru a naše schopnost ho pozorovat a analyzovat se neustále zvyšuje, pořád o něm víme jen velmi málo. A proto se poměrně často stává, že jsou vědci a s nimi i laická veřejnost nějakým úkazem překvapeni.
Kometa ze vzdáleného vesmíru
Již v roce 2019 astronom G. Borisov zpozoroval kometu, která nyní nese jeho jméno. Od začátku bylo jasné, že jde o docela specifický úkaz, protože jde o první mezihvězdnou kometu, která se objevila v naší sluneční soustavě.
Kometa totiž nepochází z našeho vesmírného okolí, ale přiletěla k nám ze vzdálenějšího vesmíru. Má velmi neobvyklé složení, které vědcům umožňuje zkoumat, jak se formují tělesa v jiných částech vesmíru a jaké tam vládnou podmínky.
Původ v nesmírně chladném koutě vesmíru
Koncentrace oxidu uhelnatého je v případě této komety několikanásobně vyšší než cokoli, co jsme zatím mohli pozorovat.
To znamená, že kometa vznikla v prostředí, kde se nacházel dusíkatý ledovec – což naznačuje, že pochází z extrémně chladných podmínek. Na nejchladnější planetě naší sluneční soustavy byste mohli naměřit až minus 232 °C. Tahle kometa pravděpodobně přiletěla z ještě větší zimy, z míst, kde teplota klesá pod 250 °C.
Z toho můžeme usuzovat, že kometa pochází ze vzdáleného okraje nějaké cizí sluneční soustavy. Anebo se také mohla zformovat v soustavě kolem červeného trpalíka.
Přinášejí komety život?
Tahle kometa přinesla vědě mnoho nových zjištění. Její složení nám umožňuje zprostředkovaně nahlédnout do vzdálenějších částí vesmíru.
Vědci dlouhodobě předpokládají, že komety vzniklé na okrajích naší sluneční soustavy mohou přenášet látky, které umožňují vznik života. Díky této kometě víme, že podobný přenos může probíhat i na širším poli než v jedné sluneční soustavě, ale může k němu docházet i mezi jednotlivými soustavami.
Foto: Shutterstock, zdroj: smithsonianmag, nasa.gov
