Ačkoliv prožíváme složitou dobu, stále můžeme poměrně spolehlivě říct, že v České republice jen tak někdo nepadne. Myšleno finančně. Když už se dostane do problémů a je ochoten je nějakým způsobem řešit, zachytí ho štědrý sociální systém. Ten je však poměrně náročný a ukazuje se, že by na něj do budoucna nemusely být peníze. Ostatně, stát už deklaruje, že chce šetřit, kde to jen půjde.
Tohle se nepovedlo
Už bylo oznámeno, že sociální podpora do budoucna nebude tak štědrá a že by ji skutečně měli čerpat pouze ti, kdo mají potíže a objektivně nemohou pracovat. Nikoliv ti, kterým se pracovat nechce a za ty roky se naučili stát ždímat. To je sice hezká proklamace, ale bude pravděpodobně velmi obtížné to nějakým způsobem realizovat.
Jak se totiž ukazuje, stát svými kroky vytváří další a další příležitosti pro nejrůznější vykuky. Sotva se zavede něco jiného, už to mnozí zkouší nějakým způsobem kombinovat s něčím jiným a vytvářejí tak pro sebe neoprávněnou výhodu.
Skvělým příkladem je teď zavedení instrumentu paušální daně, respektive jeho umožnění lidem až do výše 2 milionů výdělku ročně. Smyslem tohoto opatření bylo lidem zjednodušit jejich daňové povinnosti, případně i trochu finančně ulehčit.
Je to pořádná kulišárna
Člověk, který si jako živnostník vydělá do dvou milionů korun ročně, může měsíčně platit jednu společnou částku za všechno, a to za daň z příjmů, sociální pojištění i zdravotní pojištění. Navíc pak nemusí odevzdávat daňové přiznání.
V tom je ale právě ten problém. Na takového člověka je totiž automaticky pohlíženo, jakoby měl příjem 18 900 korun, tedy poměrně málo. Lidé s takovým příjmem si mohou poměrně jednoduše zažádat o příspěvek na bydlení, protože hravě splní podmínku, že výdaje za bydlení přesáhnou třetinu jejich příjmů.
Jenže reálně takový člověk vydělává až 167 tisíc korun měsíčně. Z toho přitom neplatí prakticky žádnou daň. Měsíčně odvádí 6202 korun, což je z drtivé většiny důchodové a zdravotní pojištění. A ještě si může velmi jednoduše požádat o příspěvek na bydlení, díky kterému může dostat zpět i více než těch šest tisíc měsíčně.
Foto: Shutterstock
Nenechte si ujít
Když jsem před lety poprvé pronajímal byt, měl jsem v hlavě jednoduchou rovnici. Byt + nájemník = pasivní příjem. Slovo pasivní mi tehdy přišlo naprosto samozřejmé.
Trvalo asi čtrnáct měsíců, než jsem pochopil, že na tom slově je něco hodně optimistického.
Nechci strašit. Většina nájemníků je v pohodě, platí včas a byt vám nezdemolují. Ale pronájem není spořicí účet. Je to malý podnik, který má provozní starosti, a ty přicházejí ve chvílích, kdy se vám to nejmíň hodí. Odchod nájemníka v listopadu, kdy trh spí. Prasklá baterie v koupelně v sobotu ráno. Dva měsíce, kdy někdo „zrovna teď nemůže, ale příští týden určitě”. A mezitím hypotéka, která si na nic nehraje a strhne se každý měsíc naprosto spolehlivě.
Právě ta asymetrie mě štvala nejvíc. Výdaje jsou fixní a jisté. Příjem je pohyblivý a nejistý.
Co s tím vlastně jde dělat
Možnosti jsou v zásadě tři.
První: řešit si to sám. Nejvyšší výnos, nejvíc práce. Funguje, pokud bydlíte poblíž, máte čas a nevadí vám telefonovat s instalatérem.
Druhá: dát byt do správy. Někdo za vás shání nájemníky, řeší opravy a komunikaci, vy platíte odměnu. Starosti zmizí, riziko ne. Když je byt prázdný, nájem nechodí. Když nájemník neplatí, ztráta je pořád vaše.
A třetí, na kterou jsem narazil až později a dlouho mi nedávala smysl: nechat si byt pronajmout celý, natvrdo, firmě.
Přesně tohle dělá garantovaný nájem od RentControl.cz. Nejsou prostředník mezi vámi a nájemníkem — sami se stanou vaším nájemcem. Podepíšete s nimi nájemní smlouvu s možností podnájmu na pevnou měsíční částku a oni si byt dál pronajímají koncovým lidem. Jestli ho zrovna obsadili, nebo ne, už není vaše starost. Vaše platba chodí tak jako tak.
Je třeba si uvědomit, že byt, ať už cíleně investiční nebo třeba z dědictví, tvoří významnou část vašeho majetku. Přistupujte k němu proto s náležitou péčí.
Kde je háček (protože nějaký být musí)
Je a nemá smysl kolem toho chodit po špičkách: garantovaný nájem je nižší než ten tržní.
Poprvé, co jsem to slyšel, mi to znělo jako špatný obchod. Proč bych bral míň?
Odpověď mi došla až ve chvíli, kdy jsem si sedl a spočítal, kolik mě reálně stály ty „drobné výpadky”. Dva měsíce prázdného bytu mezi nájemníky ročně nejsou žádná exotika a sežerou vám kolem šestnácti procent ročního příjmu. Jeden neplatič, kterého musíte řešit, dokáže dopadnout hůř. A k tomu připočtěte inzeráty, prohlídky, předávací protokoly a večery strávené odpovídáním na dotazy lidí, kteří pak stejně nepřijdou.
Když se to sečte, rozdíl mezi „vyšším nájmem s výkyvy” a „nižším nájmem bez výkyvů” najednou není tak dramatický, jak vypadá na papíře. Platíte si pojistku. A jako u každé pojistky platí, že vám připadá zbytečně drahá přesně do dne, kdy ji potřebujete.
RentControl to na svém webu mimochodem říká otevřeně — že nižší částka je cenou za to, že riziko neobsazenosti i neplatičů přebírají oni. Ocenil jsem, že to nezabalili do marketingové vaty. Konkrétní číslo navrhují až po prohlídce bytu, podle lokality, stavu a reálně dosažitelného nájmu, a schvalujete ho vy dřív, než se cokoli podepíše.
Spravovat byt, to znamená i schopnost akceptovat problémy. Skutečný pasivní příjem přichází až tehdy, když správu bytu předáte profesionálům.
Jak to běží v praxi
Postup je poměrně nudný, což je u nemovitostí dobrá zpráva. Přijedou se na byt podívat, navrhnou částku. Pokud kývnete, podepíše se nájemní smlouva. Od té chvíle vám každý měsíc chodí dohodnutý nájem. Hledání nájemníků, prověřování, smlouvy, komunikace, běžná údržba — to všechno je na nich. Po skončení spolupráce vám byt předají ve smluveném stavu.
Zásadní opravy a technické zhodnocení zůstávají na majiteli, což mi přijde férové. Kdyby slibovali, že vám zaplatí i novou střechu, byl bych podezíravý.
Přehled o bytu přitom neztrácíte — mají na to vlastní aplikaci, takže nejde o model „dali jsme vám klíče a půl roku o vás neslyšeli”.
Pro koho to dává smysl
Upřímně: ne pro každého.
Pokud vás pronajímání baví, umíte si vybrat lidi a výkyvy v cashflow vás neruší, budete na klasické správě nebo vlastní režii vydělávat víc. Tečka. Nikdo by vám neměl tvrdit opak.
Ale je skupina lidí, pro které je tohle přesně ono:
Ti, co splácejí hypotéku. Fixní výdaj proti fixnímu příjmu. Spíte líp.
Ti, co bydlí daleko nebo v zahraničí. Řešit prasklou trubku přes dvě časová pásma je zážitek, který si nemusíte dopřávat.
Ti, co byt zdědili nebo koupili jako investici a nechtějí si k tomu pořizovat druhou práci.
A ti, kdo mají jednoduše rádi klid. Což je legitimní ekonomické rozhodnutí, i když se to tak často neformuluje.
Co bych řekl sám sobě před lety
Že „pasivní příjem” je marketingové sousloví, ne popis reality — pokud si tu pasivitu aktivně nezařídíte.
Garantovaný nájem není zázrak. Je to výměna: část výnosu za veškeré riziko a starosti. Buď vám ten obchod sedne, nebo ne. Ale minimálně stojí za to si ho spočítat, než ho odmítnete, protože „přece nebudu brát míň”.
Konzultace a nacenění jsou u RentControl zdarma a nezávazné, takže jediné, co riskujete, je jeden e-mail a vědomí, kolik váš byt reálně umí vydělat s jistotou — a kolik bez ní.
RentControl pak nabízí i klasickou službu správy bytu, kdy sice negarantuje nájem, ale i tak se stará o všechno spojené s pronajmutím a správou dané jednotky. Taková služba je pak levnější a vám zůstane více peněz, i když možná také o něco více starostí. [...]
Jde o další důkaz, v jak moc pokřiveném světě aktuálně žijeme a fungujeme. Tepelná čerpadla si užila svých pomyslných pár minut slávy v době energetické krize, kdy se na ně také dávaly štědré dotace, což ostatně nadále trvá.
Není to v pořádku
Mnoho domácností po tomto řešení sáhlo, protože se zdálo, že půjde o nejlevnější formu vytápění rodinného domu. Nebylo to vůbec levné. I se státní dotací totiž běžná instalace takového zařízení dosáhla 500 tisíc korun.
Kdyby ovšem fungovalo tak, jak bylo uvedeno na papíře, tedy šetřilo nemalé prostředky například vůči plynovému kotli, pravděpodobně by se nikdo tolik nezlobil, protože návratnost by byla stále velmi slušná.
Jenže to se u spousty lidí jednoduše nestalo. “Dnes bych vás s tepelným čerpadlem vyhodil. Takového trápení, co nám to přineslo. Stále jsou s tím nějaké problémy a poruchy. A úspora? Ano, nějaká tam je, ale tak kolem 15 %, což je skoro zanedbatelné a při původní investici se to prostě nevyplatí,” říká Roman Jasný z Berouna.
Jak rychle tepelná čerpadla vystřelila, tak svižně zájem o ně také opadl. Jedna firma za druhou, jež se na jejich instalaci specializovala, dnes krachuje, ať už je to třeba S-Power nebo Woltair.
Proč to pořád nutí?
Paradoxně jim však stačilo nějakou dobu vyčkat, protože se připravuje něco podobného, jako byla energetická krize, až na to, že tentokrát to bude vyvoláno uměle a schválně. Řeč je o emisních povolenkách pro domácnosti v rámci systému EU ETS 2. Ten totiž způsobí, že lidem dramaticky zdraží cena vytápění plynem a dalšími fosilními panely.
Čtěte také: Loni si koupili tepelné čerpadlo za 500 tisíc, aby ušetřili. Teď Češi litují, stát jim schválně zdražil elektřinu o desítky tisíc
Ačkoliv politici tvrdí, že tomu zabrání, reálně to není možné. Odborníci naopak tvrdí, že to opět způsobí obrovskou poptávku po fotovoltaických elektrárnách a tepelných čerpadlech. Jenže co je to jiného než prosté vnucení takové technologie i těm, kdo o ni vlastně vůbec nestojí?
Foto: Shutterstock [...]
Přichází podle všeho velká změna v rámci sociálního systému, která byla dlouhodobě potřebná jako sůl. Vytvořila se tu totiž poměrně velká kasta lidí, kteří se rozhodli nepracovat, protože jim chodí slušné peníze v rámci sociálních dávek.
Musí se to změnit
Takto ale systém vůbec nebyl zamýšlen a v takových podmínkách nedokáže fungovat. Na příspěvky a dávky by měl mít nárok jen ten, kdo se dostane do problémů. Například ztratí práci, a potom je logické, že by měl pobírat podporu v nezaměstnanosti. A to po dobu, kdy si bude hledat nové zaměstnání. Ne však způsobem, že na dávkách zůstane další roky.
Bohužel je tento nešvar velmi rozšířený, a to zejména v některých oblastech České republiky. Vede to hned ke dvěma zásadním problémům. Na jedné straně je vyčerpaný sociální systém, v němž se nedostává peněz pro skutečně potřebné a na straně druhé jsou potom nespokojení zaměstnavatelé, kteří nejsou schopni získat dostatečné množství pracovní síly, jelikož jim v tomto konkuruje nejen stát jako zaměstnavatel, ale rovnou i jako rozdavač nejrůznějších dávek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto představilo reformu, která platí od října a je založena na tom, že lidé budou muset pracovat. “Sociální systém tu není od toho, aby živil zdravé lidi, co nechtějí pracovat. Proto jsem prosadil ReVizi dávek, která už od října platí a podmiňuje u zdravých lidí dávky prací,” uvedl ministr sociálních věcí Marian Jurečka.
Vše by mělo být efektivnější
Již dříve se mluvilo o tom, že to v podstatě vrací do hry povinnou práci. Najdou se totiž tací, kteří si nebudou schopni sami sehnat zaměstnání. Ti by potom měli vykonávat třeba obecně prospěšné práce, kterými si sice nevydělají tolik, ale minimálně prokáží, že něco dělají, a tak jim stát nějakou tu korunu dá.
Čtěte také: Kaufland a Lidl se tvrdě zakously do Čechů. Obírají je o peníze nehorázným způsobem
Dalším faktorem je skutečnost, že by se pomoc skutečně potřebným měla zrychlit a zefektivnit. Reforma by zkrátka v ideálním případě měla vést k tomu, že nebude házet takové klacky pod nohy lidem, kteří finanční pomoc skutečně potřebují, a zároveň ji znemožní čerpat těm, kdo ji zneužívají.
Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Úřad práce [...]
Celkem zásadní chybu máte ve výši toho odvodu…. Při maximu 2mil. za rok je běžný měsíční odvod více jak 16tis. měsíčně. A i u nižší kategorie je minimální odvod přes 8tis. každý měsíc. Tak nešiřte takové bludy. Navíc lidi v paušálním režimu nemají nárok na žádné další zvýhodnění a ani na ty socdávky. Příjem musí prokazovat účetnictví nebo výpisem z účtu, to co píšete o 19tis. je nesmysl. Jen šíříte neověřené bludy a vyvoláváte závist/nenávist.
Budeme zbroji,zbrojit a zbrojit. Na mnoho věci many nebudou ale na zbraně dáme cokoli. Už se to ukazuje,když někdy prachy stále daváš někde musíš ubírat.Tahle vláda sklídí ovoce v roce 2025 ne-li dříve.
Ve vší úctě k Vám. Tomu přece nemůžete věřit. Přát si to – to ano. To pochopím. Ale…
Nechci Vám brát iluze (možná máte i pravdu), ale já se více obávám, že se dobře pojistí k znovuzvolení. Už všichni víme, že to jde. Jsou to,, šikulové”. 😉
nevím jak to ten člověk dělá, ale nemyslím si že pochopil paušální daň. při vyfakturovaných 160k měsíčně jsme na 1.92MM ročně, tzn člověk bude spadat do třetího pásma a platit měsíčně 26000kč, součástí kterých je 9320kč daň z příjmu.
zdroj: ministerstvo financí https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2023/k-pausalni-dani-se-nove-prihlasite-i-s-p-49902
ano nebude podávat daňové přiznání. nevím jak je to s příspěvkem
Reálně 160000 je hodně mimo mísu. I kdybych dělal soboty , neděle zak to vychází na 5250 na den. Na pracovní dny pak přes 8000 na den.To většina OSVČ opravdu nemá. Už jen sehnat zakázku/y aby vyplnila všechny pracovní dny v roce je souzeno jen málokomu na tož dny všechny.Tak že kdyz k tomu připočítám prostoje mezi zakázkáma ,jako je čekání na další, nebo nějaká padla a shání se jiná atd. I to že než stát delší dobu raději vezmu něco za málo, protože lepší nežli nic. Kolik by mi měl vynášet na den můj top kšeft v roce , trvající čtyři měsíce? Jste blb , když dokážete to to napsat. Jak by to asi vypadalo v realu OSVČ: zamestnanec s takovým finančním rozdílem? Jenom děláte větší zle mezi lidmi. Jste ……..
Neberte OSVČ ako remeslo. Murár, maliar…. je aj iná praca na OSVČ kde sa vyrobí dosť peňazí a nemusím makať 30 dni v mesiaci. Reálne odpracujem 15 dni z toho polovicu z domu. A neni to IT. Pracujem rukami a hlavou. 2500 az 3500 na hodinu… väčšinu času strávim v aute.
Dovolil bych si poznamenat, že je to hodně nepřesné. Paušální daň obsahuje zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň . Odvody jsou o cca 7% vyšší než minimální odvody. Čímž samozřejmě neschvaluji příspěvky na bydlení pro tuto část OSVČ. Ale pochybuji, že by živnostník vydělávající nejvyšší možnou částku (160k měsíčně) obtěžoval získat max. 500 Kč měsíčně.
Máte v tom trochu zmatek. Není to příjem 166000, ale obrat. Vždycky máte nějaké náklady. Proto se z této částky počítá zdanitelný základ. Můžete se vrátit do školy…
Něco se o tom přečtěte! Tohle jsou akorát lži, který dělají mezi lidmi zle. Paušální daň u příjmu do dvou milionů ročně je 26000kč měsíčně!