Teprve před deseti lety byla identifikována nová a vymřelá větev našich předků. Spolu s neadrtálci byli našimi nejbližšími příbuznými a žili v oblastech Asie, Číny až po Tibet a Mongolsko. Tím výčet faktů prakticky končí- tzv. denisované jsou pro nás stále jednou velkou záhadou.
Tajemní vzdálení bratranci
Do dnešního dne bylo objeveno pouze šest malých kostních úlomků těchto lidí. Pět z nich se našlo v Denisovské jeskyni na Sibiři, jeden v jeskyni v Tibetu. Vzhledem k těmto skromným nálezům se dlouho nedařilo zrekonstruovat jejich vzhled. Až profesoři z Hebrejské univerzity, Liran Carmel a Dr. David Gokham, přišli poměrně nedávno s jasnou představou o vzhledu denisovanů. Podle jejich výzkumu měli mít zaoblenou hlavu s minimální bradou, snědou kůží a velkýma očima. Za tento svůj objev profesoři získali mnohá ocenění.
Denisované v nás
Denisované patří mezi druh homo, který se zhruba před pěti sty tisíci lety rozdělil na tři větve- neandrtálce, homo sapiens sapiens a právě denisovany. Neandrtálci i denisované vyhynuli před třiceti až čtyřiceti lety a oba druhy z ne zcela známých důvodů. Naštěstí díky křížení zanechali své genetické dědictví i ve výbavě moderních lidí. Například asi pět procent genomu současných původních Australanů pochází právě od denisovanů.
Navždy pro nás záhadou?
Bohužel o denisovanech stále mnoho nevíme. O křížení mezi neandrtálci a denisovany sice máme důkazy v podobě dívky, jejíž DNA v sobě skrývala oba genofondy, ale jejich život a konkrétní podoba jsou stále tajemstvím. Zjištění a bádání naznačují, že byli skvělými lovci a výborně se adaptovali na prostředí, ve kterém žili. Pravděpodobně se usazovali na úrodných stepích s vegetací a bohatou faunou, kterou uměli lovit. Byly nalezeny kamenné nástroje jako nástroj na škrábání zvířecích kůží a byli natolik chytří, že se stahovali k řekám, k nimž chodila pít zvířata. I v dnešní době pokračují výzkumy a jistě se v nejbližší době můžeme těšit na další nové informaci o našich tajemných předcích.
Foto: Shutterstock, zdroje: Science, ČT24
