Společnost Zahraničí1

Děti jako oběti špinavého byznysu. Život sběračů na toxické skládce Sodoma a Gomora

Helena StejskalováPosted on
Článek přečtete za-slov

Chcete znát kandidáta na nejznečištěnější místo naší planety? Jedno z předních míst rozhodně obsadí Agbogbloshie. Tak přezdívají místní z ghanské Akkry ohromnému smetišti na západním předměstí. Všudypřítomný smrad vás udeří už při příjezdu. Špinavé hnízdo ale oplývá čilým ruchem. Nejchudší obyvatelé zde hledají zdroj svých příjmů, kovy pocházející z vyhozených spotřebičů.

Televize symbolem luxusu

Řeka Odaw tu podmáčela půdu. Bažinatý terén by běžný cihlový dům neunesl, propadl by se. Jediné, co se tu dá postavit, jsou jednoduché chatrče. O tohle místo nikdo nestojí, stahuje se sem proto hlavně chudina. Už na konci 60. let 20. století sem k řece místní vyváželi první nefunkční televize. Přístroje se tehdy stávaly ztělesněním bohatství. Kdo televizi vlastnil, mohl se cítit jako „někdo“. Jenže co s ní, když přestala hrát? Vyhodit. Na skládku, která postupně bobtnala u řeky, za zdejším potravinovým trhem, v místě vhodném jenom pro chudinská obydlí. Jak vypadá dnes? Stovky metrů dlouhé smetiště tvoří hlavně ohromné hromady vysloužilé elektroniky, odhaduje se, že se ji zde nachází zhruba 240 tisíc tun. Rok co rok ale toto číslo roste.

Stinná stránka výkupu

V současnosti se sem sváží vlastně všechen městský odpad. Zastaví auto a vyklopí svojí nálož, na kterou se vzápětí vrhnou ti nejméně majetní lidé ze čtyřmilionové metropole. Hledají, co by se dalo zpeněžit. Vyřazená elektronika obsahuje různé vzácné kovy a kolem dokola vyrostly jako houby po dešti výkupny zaměřující se na materiál ze skládky. Od chudiny ho koupí, aby mohl putovat k dalšímu zpracování. Obzvlášť ceněná je hlavně měď. Na první pohled se zdá, že je všechno v pořádku. Chovají se přece ekologicky, snaží se sbírat materiál k recyklaci. Tenhle byznys má ale svoji stinnou stránku. Dětské postavičky pobíhají po hromadách. V rukou mají kladiva, sotva je uzvednou. Vší silou buší do nefunkčních počítačů, televizí i jiných přístrojů. Snaží se z nich vydolovat nějaké plíšky či drátky, které by se daly prodat. Pár peněz, které si takhle vydělají (maximálně tři dolary denně, v přepočtu cca kolem 70 Kč), je v jejich bídě nespasí.

Na skládce hledají obživu nejchudší obyvatelé Ghany, většinou zejména děti. Většina z nich umírá ve věku maximálně třiceti let, zpravidla na rakovinu. Skládce ironicky přezdívají ” Sodoma a Gomora”. / Foto: Shutterstock

Umírají do třicítky

Agbogbloshie se označuje za nejtoxičtější místo v celé Africe a vybírá si svoji krutou daň. Pokud zdejší chudinské dítě na skládce pracuje, umírá ve věku maximálně třiceti let, zpravidla na rakovinu. Kromě smradu totiž bojuje i s jedovatým kouřem. Gumy a plasty, kterými jsou obklopeny kovy v kabelech, jednoduše zapálí, aby se dostalo k drahocenné kořisti. Do ovzduší tak putuje pestrá směsice toxických zplodin od olova po kadmium nebo rtuť. Nejchudší rodiny ale vlastně nemají jinou volbu. Jejich děti putují po škole na skládku, aby přinesly alespoň trochu financí do rodinného rozpočtu. Že tento problém by měla řešit místní vláda? Omyl. Pikantní na celé situaci je, že o pravidelné zásilky elektroodpadu do ghanské Akkry se starají z velké části evropské země, které se jinak halasně ohánějí svým kladným vztahem k životnímu prostředí, například Německo či Belgie.

Foto: Shutterstock, zdroj: Bloomberg, Wired

Nenechte si ujít
Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více. Lidé přijdou o pořady Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní. Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize. Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy. Bude se propouštět Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich. Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují. Foto: Česká televize 49SdíleníSdíletTweet [...]
Příliš se o tom nemluví, ovšem je třeba mít na paměti, že důchody, které lidé v současné době dostávají, nemusí být konečné. V určitých případech se k nim totiž připočtou speciální příspěvky, které jsou poměrně velkou novinkou celého důchodového systému. Vrátí se zdražování? Byly schváleny teprve v loňském roce a k jejich aplikaci ještě nikdy nedošlo. To se však může poměrně záhy změnit. Jde totiž o náhradu takzvané mimořádné valorizace důchodů, která byla po neblahých zkušenostech z minulých let zrušena. V důsledku vysoké inflace totiž velmi rychle vyletěly také důchody, a to natrvalo. To způsobilo celému systému obrovské problémy, a tak se tento problém musel hasit dosti zvláštním způsobem, kdy se loni důchodcům zkrouhlo i to, na co měli nárok. Respektive jim byly penze navýšeny o tisíc korun méně, než jak by to mělo být. Aby už k něčemu takovému nedocházelo, byla tato automatická mimořádná valorizace pro jistotu zrušena. Jenže nebylo možné nechat věci jen tak. Je totiž docela dobře možné, že se v dohledné době do České republiky vysoká inflace vrátí. A důchodci by na ní potom významně doplatili. Někteří by neměli ani na základní potřeby. Proto jsou tu ony speciální příspěvky. Na ně máte nárok tehdy, když inflace po určité období překoná hranici 5 %. Jen pro srovnání: v loňském roce se blížila 20 %, tudíž nejde o žádné nedosažitelné číslo. Co stojí více peněz? Pokud k takové situaci dojde, navýší se váš důchod o částku, která bude tvořena fixní a zásluhovou částí. Rozdíl oproti mimořádné valorizaci bude ten, že se bude vyplácet pouze do konce daného roku a důchod tak o ní nebude automaticky navýšen. Na začátku dalšího roku potom stát sám rozhodne o tom, jakým způsobem se důchody navýší. Čtěte také: Důchodci v Česku na své peníze nárok nemají. Přijdou o tisíce korun, už je nikdy neuvidí Jak upozorňují odborníci, pravděpodobně nevyjde předpoklad toho, že tento systém bude levnější než mimořádné valorizace. Podle některých propočtů by mohl být dokonce dražší, jelikož příspěvky mohou dosáhnout poměrně značné výše. Na druhé straně to ale bude systém pružnější, který státní rozpočet zatíží jen po určitou dobu a nikoliv natrvalo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Největší banka v České republice to podle všeho přehnala se svými marketingovými výmysly. Podruhé v krátké době totiž mění způsob úročení na svém spořicím účtů, a to poté, co se jí příliš nepodařilo odkomunikovat ani první změnu. Zase všechno jinak Pakliže by ale někdo očekával, že v druhém případě už to bude přehlednější a jasnější a že se banka vrátí ke srozumitelnému produktu, který je pro její klienty velmi důležitý a využívaný, byl by na omylu. “Mé 86leté mamince, která je klientkou České spořitelny přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v aplikaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel,” ptá se řečnicky ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, který potom banku počastoval skutečně nevybíravými slovy. Toho potom rozzuřila do běla ještě robotická odpověď ze strany České spořitelny, která zněla následujícím způsobem: “Rádi prověříme relevantnost komunikace. Neváhejte nás kontaktovat pomocí soukromé zprávy, doplněné o kontaktní údaje Vaší maminky pro správnou identifikaci.“ Manažer potom dále poukázal na skutečnost, jakým způsobem banka se svými klienty komunikuje a že je stále častěji odkazuje na internetové bankovnictví George. Například papírové výpisy či služby na pobočce jsou přitom stále dražší. Jak se to chovají? “V ČR žije přes 400 tisíc lidí nad 80 let. A tihle se chovají, jako by nebyli,” upozornil na důležitou věc. Přitom spousta seniorů má svůj bankovní účet právě v České spořitelně. Tato tradiční banka se přitom pro seniory začíná stávat nepoužitelnou. Mé 86-leté mamince, která je klientkou @Ceskasporitelna, přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v apliaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel?Filipe…— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) April 4, 2024 Čtěte také: Česká spořitelna vám strhne nehorázný poplatek. Její bývalý bankéř už se neudržel a vše prozradil Namísto standardního spořicího účtu teď totiž vymyslela složitý konstrukt, který má hned několik složek a který vám bude vaše prostředky úročit například podle toho, jak moc investujete nebo jaké je vaše finanční zdraví. Základní úroková sazba je potom nula a reálně se řeší přes sazbu v rámci marketingové akce. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]

One Reply to “Děti jako oběti špinavého byznysu. Život sběračů na toxické skládce Sodoma a Gomora”

  1. O téhle problematice vím už dlouho a nikdo to neřeší!!!!!Není totiž vůle to řešit a to ani v Africe ,natož v Evropě!!!!!!!!!Co dodat!!!!!!!!!

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *