Migrační krize, kterou Evropa zažívala v letech 2015 a 2016, byla podle všeho jen malým předkrmem toho, co nás čeká v příštích letech. Podle nově zpracované studie prestižního Institutu pro ekonomiku a mír (IEP) postihne v blízké a střednědobé budoucnosti jednatřicet zemí světa vážná ekologická krize, způsobená zejména nedostatkem vody či potravin. A lidé z těchto zemí se dají do pohybu s jediným cílem – přežít. V příštích třiceti letech se do pohybu dá miliarda lidí, kteří budou hledat nový domov. Pro srovnání: současná populace Evropské unie je proti tomuto počtu poloviční.
Lidé z nejméně mírumilovných zemí světa
“Celkové vysídlené těchto oblastí bude mít výrazně větší měřítko než krize z přelomu let 2015 a 2016,” řekl zakladatel zmíněného institutu Steve Killelea pro list The Independent. Podle něj je jediným řešením zastavit ekologický rozpad v těchto oblastech. To se ale z dnešního pohledu jeví jako málo pravděpodobné.
IEP analyzoval oblasti v subsaharské Africe, jižní Asii a na Blízkém východě. Na základě demografického vývoje, klimatických změn a neschopnosti produkovat dostatečné množství potravin, došel k nepříliš potěšujícím výsledkům. Celých devatenáct zemí, které jsou různým ekologickým hrozbám vystaveny nejvíce, patří zároveň mezi čtyřicítku nejméně mírumilovných národů světa. Mezi těmito státy je například Sýrie, Afghánistán, Irák, Indie, Pakistán nebo Čad.
“Tyto země už jsou uvězněny v začarovaném kruhu, kdy soupeření o nedostatečné zdroje budí konflikty, které opět zdroje nadměrně vyčerpávají,” uvádí studie. Tou opravdovou hnací silou, která povede k nestabilitě a migraci v masovém měřítku, však představuje zejména nedostatek pitné vody a potravin. Bez nich se totiž v těchto zemích nedá žít a lidem nezbude než je opustit.
Problémem jsou i menší přírodní katastrofy
“Pokud se nerozjede opravdová globální spolupráce, v příštích 30 letech se přístup k vodě a potravinám v těchto státech dramaticky zhorší,” říká Steve Killelea. To zcela úměrně povede k nárůstu nepokojů, konfliktů a také migraci.
Nejhorší situace podle studie panuje aktuálně v Pákistánu. Tato země v posledních letech čelí ničivým povodním a panuje zde nedostatek potravin a vody pro početné obyvatelstvo. Na dalších místech jsou Etiopie a Irán.
Vědci varují, že v těchto zemích mohou i poměrně malé přírodní katastrofy, které by jiné státy bez problémů překonaly, vést k masivní migraci obyvatelstva. To ovlivní regionální a globální bezpečnost.
Hrozba pro Evropu
Podle Steva Killelea se musí mít Evropa na pozoru. Migrační vlna z let 2015 a 2016 nepřinesla jen problémy humanitárního charakteru, ale vedla také k překreslení politických map v mnoha státech. Vznikly nové politické strany, které se profilovaly jako protimigrační. “Pokud neuděláme něco pro řešení těchto ekologických problémů, budeme tu mít migraci v mnohem větší měřítku, než jakou jsme v posledních letech viděli,” říká Killelea.
Podle zprávy jen v loňském roce došlo k vysídlení 24 milionů lidí kvůli přírodním pohromám. Dalších devět milionů se potom dalo do pohybu kvůli válečným konfliktům.
Podle Organizace spojených národů aktuálně akutní hrozbě vysídlení čelí jedno procento světové populace, což činí přibližně 75 milionů lidí. Ti všichni jsou potenciálními migranty a velká část z nich se může chtít dostat do Evropy.
Foto: Adobe Stock
