Hledali ropu v Íránu, místo ní ale objevili starověký chrám, největší mimo Mezopotámii

Asi každému se občas stalo, že šel do kuchyně pro vodu a vrátil se s kusem dortu. Podobnou situaci zažili při hledání ropy, kdy místo bohatství nerostného našli bohatství historické. Při průzkumné misi v roce 1935 nad oblastí Khuzestan v jihozápadním Íránu si hledači ropy všimli na krajině podivně vyhlížejícího kopce. Později bylo zjištěno, že vykopaný komplex je jedním z mála zikkuratů postavených mimo Mezopotámii.

Město Elam

Místní lidé znali kopec jako Chogha Zanbil, což znamená „kopec ve tvaru koše“ a výzkumníci jméno ponechali i pro vykopávky, které započaly roku 1936. Francouzský tým archeologů identifikovali mohylu jako starověký Dur Untash- město Untash- vybudované elamským králem Untash-Napirishou. Tento panovník pocházel z dlouhé linie elamských králů, kteří vládli regionu po celá staletí a samotná jeho vláda se datuje na 13. století před naším letopočtem. Elam se rozprostíral přes náhorní plošinu na sever a na východ od Perského zálivu dosahoval na dnešní hranici Iránu a Iráku. Lidem z této oblasti se říkalo Hatami. Jméno Elam se ujalo, když archeologové přijali hebrejský výraz ze Starého zákona, ve kterém jsou četné odkazy na království.

Objevení zikkuratu

Od objevení archeologických nálezů v kopci Chogha Zanbil v roce 1935 uplynuly čtyři roky a druhá světová válka pozastavila vykopávky. Trvalo více než deset let, než se práce konečně obnovily a nově jmenovaný vedoucí francouzské archeologické delegace v Íránu Roman Ghirshman mohl pokračovat ve svém výzkumu. Jeho tým obrátil pozornost k pahorku a odloupl zemi, aby odhalil stupňovitou pyramidu neboli zikkurat. Ghirshman zjistil, že třípatrová struktura měla kdysi pět pater (včetně chrámu na vrcholu) a původně byla podle některých odhadů vysoká více než 170 stop, což je dvojnásobek výšky stávajících ruin. Zikkuraty byl nejvyšší stavby mezopotámské architektury. Protože tyto věže byly postaveny z pálených cihel, byla většina mezopotámských zikkuratů objevena ve špatném stavu. Chogha Zanbil byl výjimkou. Je největší mimo Mezopotámii a nejzachovalejší svého druhu.

Pozůstatky Elamitského chrámu boha Kiririshy a zikkuratu Chogha Zanbil , Shush, Írán. Komplex je objektem č. 1 v seznamu UNESCO. Pyramida je pro turisty atraktivní jako nejstarší existující památka v Íránu / Foto: Shutterstock

Svaté město se slibnou budoucností a trpkým koncem

Zikkurat byl zasvěcen Inshushinakovi (bohu země) a Napirishovi (bohu Susa), dvěma hlavním Elamitským božstvům. Když si Untash-Napirisha vybral tyto bohy, mohl mít v úmyslu, aby se nové město stalo místním náboženským centrem. Po Untash-Napirishově smrti však komplex nebyl dokončen. Stavební materiál byl vyskládán nepoužitý a královské hrobky zůstaly prázdné. Místo však bylo ušetřeno drancování a stalo se poutním místem až do roku 1000 před Kristem, kdy bylo opuštěno. Jeho poklady byly pohřbeny a zapomenuty až do jeho znovuobjevení při hledání ropy, o 2500 let později.

Foto: Shutterstock, zdroj: National Geographic

Nenechte si ujít
Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více. Lidé přijdou o pořady Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní. Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize. Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy. Bude se propouštět Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich. Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují. Foto: Česká televize 24SdíleníSdíletTweet [...]
Příliš se o tom nemluví, ovšem je třeba mít na paměti, že důchody, které lidé v současné době dostávají, nemusí být konečné. V určitých případech se k nim totiž připočtou speciální příspěvky, které jsou poměrně velkou novinkou celého důchodového systému. Vrátí se zdražování? Byly schváleny teprve v loňském roce a k jejich aplikaci ještě nikdy nedošlo. To se však může poměrně záhy změnit. Jde totiž o náhradu takzvané mimořádné valorizace důchodů, která byla po neblahých zkušenostech z minulých let zrušena. V důsledku vysoké inflace totiž velmi rychle vyletěly také důchody, a to natrvalo. To způsobilo celému systému obrovské problémy, a tak se tento problém musel hasit dosti zvláštním způsobem, kdy se loni důchodcům zkrouhlo i to, na co měli nárok. Respektive jim byly penze navýšeny o tisíc korun méně, než jak by to mělo být. Aby už k něčemu takovému nedocházelo, byla tato automatická mimořádná valorizace pro jistotu zrušena. Jenže nebylo možné nechat věci jen tak. Je totiž docela dobře možné, že se v dohledné době do České republiky vysoká inflace vrátí. A důchodci by na ní potom významně doplatili. Někteří by neměli ani na základní potřeby. Proto jsou tu ony speciální příspěvky. Na ně máte nárok tehdy, když inflace po určité období překoná hranici 5 %. Jen pro srovnání: v loňském roce se blížila 20 %, tudíž nejde o žádné nedosažitelné číslo. Co stojí více peněz? Pokud k takové situaci dojde, navýší se váš důchod o částku, která bude tvořena fixní a zásluhovou částí. Rozdíl oproti mimořádné valorizaci bude ten, že se bude vyplácet pouze do konce daného roku a důchod tak o ní nebude automaticky navýšen. Na začátku dalšího roku potom stát sám rozhodne o tom, jakým způsobem se důchody navýší. Čtěte také: Důchodci v Česku na své peníze nárok nemají. Přijdou o tisíce korun, už je nikdy neuvidí Jak upozorňují odborníci, pravděpodobně nevyjde předpoklad toho, že tento systém bude levnější než mimořádné valorizace. Podle některých propočtů by mohl být dokonce dražší, jelikož příspěvky mohou dosáhnout poměrně značné výše. Na druhé straně to ale bude systém pružnější, který státní rozpočet zatíží jen po určitou dobu a nikoliv natrvalo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Největší banka v České republice to podle všeho přehnala se svými marketingovými výmysly. Podruhé v krátké době totiž mění způsob úročení na svém spořicím účtů, a to poté, co se jí příliš nepodařilo odkomunikovat ani první změnu. Zase všechno jinak Pakliže by ale někdo očekával, že v druhém případě už to bude přehlednější a jasnější a že se banka vrátí ke srozumitelnému produktu, který je pro její klienty velmi důležitý a využívaný, byl by na omylu. “Mé 86leté mamince, která je klientkou České spořitelny přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v aplikaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel,” ptá se řečnicky ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, který potom banku počastoval skutečně nevybíravými slovy. Toho potom rozzuřila do běla ještě robotická odpověď ze strany České spořitelny, která zněla následujícím způsobem: “Rádi prověříme relevantnost komunikace. Neváhejte nás kontaktovat pomocí soukromé zprávy, doplněné o kontaktní údaje Vaší maminky pro správnou identifikaci.“ Manažer potom dále poukázal na skutečnost, jakým způsobem banka se svými klienty komunikuje a že je stále častěji odkazuje na internetové bankovnictví George. Například papírové výpisy či služby na pobočce jsou přitom stále dražší. Jak se to chovají? “V ČR žije přes 400 tisíc lidí nad 80 let. A tihle se chovají, jako by nebyli,” upozornil na důležitou věc. Přitom spousta seniorů má svůj bankovní účet právě v České spořitelně. Tato tradiční banka se přitom pro seniory začíná stávat nepoužitelnou. Mé 86-leté mamince, která je klientkou @Ceskasporitelna, přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v apliaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel?Filipe…— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) April 4, 2024 Čtěte také: Česká spořitelna vám strhne nehorázný poplatek. Její bývalý bankéř už se neudržel a vše prozradil Namísto standardního spořicího účtu teď totiž vymyslela složitý konstrukt, který má hned několik složek a který vám bude vaše prostředky úročit například podle toho, jak moc investujete nebo jaké je vaše finanční zdraví. Základní úroková sazba je potom nula a reálně se řeší přes sazbu v rámci marketingové akce. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]

One Reply to “Hledali ropu v Íránu, místo ní ale objevili starověký chrám, největší mimo Mezopotámii”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *