Světové mocnosti se neustále drží ve střehu s ohledem na hrozbu využití jaderných zbraní. Již od projektu Manhattan, jenž měl ve 40. letech otestovat sílu atomového výbuchu, je zřejmé, že válečný konflikt s využitím těchto zbraní bude mít zničující důsledky. A to takové, jaké si mnozí nedovedou ani představit.
Jaderné mocnosti
K vlastnictví jaderných zbraní se otevřeně hlásí Rusko, USA, Severní Korea, Pákistán, Indie, Čína, Francie a Velká Británie, přičemž prvně dvě jmenované země jsou největšími jadernými mocnostmi. Některé nedemokratické státy dokonce využívají vlastnictví jaderných zbraní jako pohrůžku při vyjednávání se znepřátelenými zeměmi. Proto je potřeba s jejich představiteli jednat velice uváženě.
Celkem tak je na světě evidováno 13 080 jaderných hlavic. Před pěti lety pak byla sice na půdě OSN sjednána dohoda o zákazu užívání jaderných zbraní, nicméně státy s největším počtem těchto zbraní dokument nepodepsaly. Ať už je důvod odmítnutí podpisu strategický či jakýkoli jiný, v případě válečného konfliktu jim v jejich použití nic nebrání.
Konec civilizace po jaderné válce
Pokud bychom se měli zamyslet nad tím, jakou škodu by mohly způsobit jaderné zbraně, je nutné tyto hlavice rozdělit podle jejich dostřelu. V zásobě mají země totiž jak rakety s dostřelem několika desítek až stovek kilometrů, tak i střely, jež jsou schopny doletět na jiný kontinent. Destruktivní důsledky ale mají i ty nejmenší hlavice, naopak ty nejsilnější jsou schopny srovnat se zemí i oblast o velikosti Francie.
Následky po atomovém výbuchu by se neprojevily jen v okolí místa dopadu. Do vzduchu by se uvolnilo několik milionů tun prachových částic, což by znamenalo znatelný úbytek dešťových srážek. Vlivem zkrácení zemědělské sezóny by se pak svět musel vypořádat s velkým hladem. Rovněž by svět byl zasažen silným ochlazováním, jelikož by se přes množství částic nedostaly sluneční paprsky.
Foto: Shutterstock, zdroj: Cordis, Salon
