Jaroslav Flegr poprvé připustil, že v počtu obětí koronaviru hodně přestřelil. Má z toho velkou radost

Evoluční biolog Jaroslav Flegr poprvé veřejně připustil chybnou předpověď, když před jedním měsícem prohlásil, že brzy bude na Covid-19 umírat přes tisíc lidí denně a že už s tím žádná opatření nemohou nic udělat. Jak se ale nakonec ukázalo, tato prognóza vědce, který se do té doby do vývoje epidemie nebývale trefoval, byla extrémně mimo. Čísla denních obětí se této děsivé hodnotě nikdy ani nepřiblížila, a to už přitom Flegr mířil ještě výše. V některých rozhovorech uváděl, že o Vánocích bude umírat až 2000 lidí každý den a že tedy vlastně žádné Vánoce ani nebudou, protože chladírenské vozy nebudou stíhat odvážet mrtvé. Na to, že už to Flegr přeháněl, jsme upozornili v našem komentáři.

Výpočet, který už byl příliš strašidelný

Přesně 21.10. jsem v rozhovoru pro DVTV předpověděl, že do měsíce nám bude denně v Česku na covid umírat 1000 osob. Ten den vláda zavedla první vážně míněná protiepidemická opatření a v následujících dnech je ještě párkrát zpřísnila,” píše na svém facebookovém profilu Jaroslav Flegr. “V rozhovoru jsem uvedl, že ani nová opatření s tím už nic neudělají, protože těch 1000 lidí je už v danou chvíli nakažených. Jak je z grafu zřejmé, počty mrtvých vystoupaly přesně podle grafu během dvou týdnů z tehdejší stovky na 257 mrtvých za den, poté však opustily exponenciálu, vrátily se na týden někam ke 110 a v posledních dnech nejspíš dokonce dál klesají.

Parazitolog Flegr tak připouští, že se hodně spletl a snaží se to vysvětlit. “Přiznávám, že jsem původně pesimisticky předpokládal, že čím dál větší podíl nemocných je odrazován od cesty do nemocnic a následně umírají doma,” říká Jaroslav Flegr. Podle něj je průměrná doba, která uběhne od nákazy k eventuálnímu úmrtí pacienta zřejmě skutečně tři až čtyři týdny, s čímž počítal. Kromě tohoto průměru je ale podle něj důležitým parametrem také rozložení této veličiny.

Problém byl v detailu

Většina obětí korovaviru zřejmě podlehne nemoci do méně než dvou týdnů, průměr však posunuje ke čtyřem týdnům menšina pacientů, kteří dokážou s nemocí bojovat mnohem déle než měsíc. Díky tomu mohla protiepidemická opatření zabrat o tolik dříve, než jsem původně předpokládal. Jo, ďábel (a zjevně i anděl) se často ukrývá v detailu,” vysvětluje poněkud krkolomně Flegr. Jeho výpočet tentokrát nevyšel vůbec a zřejmě v něm bylo pomýlených mnohem více faktorů a možná i sám vědec byl poháněn snahou médií vymámit z něj stále děsivější předpovědi.

To nic nemění na tom, že má Flegr ze svého omylu velkou radost. “Nejen že jsme ušetřili pěkných pár tisíc mrtvých, ale také slibuje, že počty umírajících zareagují na jakékoli utažení i uvolnění opatření docela svižně,” řekl parazitolog, po jehož predikcích teď už ale zřejmě nebude tak velká poptávka jako dosud. Vědec ale počítá s tím, že přijde třetí vlna a před pár dny byl zděšen z toho, jakým tempem se uvolňují opatření.

Foto: archiv J. Flegra

Nenechte si ujít
Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více. Lidé přijdou o pořady Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní. Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize. Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy. Bude se propouštět Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich. Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují. Foto: Česká televize 24SdíleníSdíletTweet [...]
Příliš se o tom nemluví, ovšem je třeba mít na paměti, že důchody, které lidé v současné době dostávají, nemusí být konečné. V určitých případech se k nim totiž připočtou speciální příspěvky, které jsou poměrně velkou novinkou celého důchodového systému. Vrátí se zdražování? Byly schváleny teprve v loňském roce a k jejich aplikaci ještě nikdy nedošlo. To se však může poměrně záhy změnit. Jde totiž o náhradu takzvané mimořádné valorizace důchodů, která byla po neblahých zkušenostech z minulých let zrušena. V důsledku vysoké inflace totiž velmi rychle vyletěly také důchody, a to natrvalo. To způsobilo celému systému obrovské problémy, a tak se tento problém musel hasit dosti zvláštním způsobem, kdy se loni důchodcům zkrouhlo i to, na co měli nárok. Respektive jim byly penze navýšeny o tisíc korun méně, než jak by to mělo být. Aby už k něčemu takovému nedocházelo, byla tato automatická mimořádná valorizace pro jistotu zrušena. Jenže nebylo možné nechat věci jen tak. Je totiž docela dobře možné, že se v dohledné době do České republiky vysoká inflace vrátí. A důchodci by na ní potom významně doplatili. Někteří by neměli ani na základní potřeby. Proto jsou tu ony speciální příspěvky. Na ně máte nárok tehdy, když inflace po určité období překoná hranici 5 %. Jen pro srovnání: v loňském roce se blížila 20 %, tudíž nejde o žádné nedosažitelné číslo. Co stojí více peněz? Pokud k takové situaci dojde, navýší se váš důchod o částku, která bude tvořena fixní a zásluhovou částí. Rozdíl oproti mimořádné valorizaci bude ten, že se bude vyplácet pouze do konce daného roku a důchod tak o ní nebude automaticky navýšen. Na začátku dalšího roku potom stát sám rozhodne o tom, jakým způsobem se důchody navýší. Čtěte také: Důchodci v Česku na své peníze nárok nemají. Přijdou o tisíce korun, už je nikdy neuvidí Jak upozorňují odborníci, pravděpodobně nevyjde předpoklad toho, že tento systém bude levnější než mimořádné valorizace. Podle některých propočtů by mohl být dokonce dražší, jelikož příspěvky mohou dosáhnout poměrně značné výše. Na druhé straně to ale bude systém pružnější, který státní rozpočet zatíží jen po určitou dobu a nikoliv natrvalo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Největší banka v České republice to podle všeho přehnala se svými marketingovými výmysly. Podruhé v krátké době totiž mění způsob úročení na svém spořicím účtů, a to poté, co se jí příliš nepodařilo odkomunikovat ani první změnu. Zase všechno jinak Pakliže by ale někdo očekával, že v druhém případě už to bude přehlednější a jasnější a že se banka vrátí ke srozumitelnému produktu, který je pro její klienty velmi důležitý a využívaný, byl by na omylu. “Mé 86leté mamince, která je klientkou České spořitelny přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v aplikaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel,” ptá se řečnicky ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, který potom banku počastoval skutečně nevybíravými slovy. Toho potom rozzuřila do běla ještě robotická odpověď ze strany České spořitelny, která zněla následujícím způsobem: “Rádi prověříme relevantnost komunikace. Neváhejte nás kontaktovat pomocí soukromé zprávy, doplněné o kontaktní údaje Vaší maminky pro správnou identifikaci.“ Manažer potom dále poukázal na skutečnost, jakým způsobem banka se svými klienty komunikuje a že je stále častěji odkazuje na internetové bankovnictví George. Například papírové výpisy či služby na pobočce jsou přitom stále dražší. Jak se to chovají? “V ČR žije přes 400 tisíc lidí nad 80 let. A tihle se chovají, jako by nebyli,” upozornil na důležitou věc. Přitom spousta seniorů má svůj bankovní účet právě v České spořitelně. Tato tradiční banka se přitom pro seniory začíná stávat nepoužitelnou. Mé 86-leté mamince, která je klientkou @Ceskasporitelna, přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v apliaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel?Filipe…— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) April 4, 2024 Čtěte také: Česká spořitelna vám strhne nehorázný poplatek. Její bývalý bankéř už se neudržel a vše prozradil Namísto standardního spořicího účtu teď totiž vymyslela složitý konstrukt, který má hned několik složek a který vám bude vaše prostředky úročit například podle toho, jak moc investujete nebo jaké je vaše finanční zdraví. Základní úroková sazba je potom nula a reálně se řeší přes sazbu v rámci marketingové akce. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]

Redaktor deníku Mix24.cz. Zkušený zprávař v minulosti působil v papírových i webových projektech zpravodajského střihu. Blízká je mu oblast ekonomiky a osobních financí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *