Jen pro zvané. Rozhovor z nelegálně otevřené hospody: jak se pije v době zákazů a jak to bude se vstupem pro neočkované

Ocitám se na jedné z hlavních ulic okresního města na severu Čech, abych mohl udělat rozhovor s hospodským, který se nebojí a minimálně pro zvané hospodu občas otevírá. Jedná se o poměrně vyhlášený lokál a získat pozvánku pro mě znamenalo mnoho mravenčí práce, než jsem se dostal k majiteli, který s rozhovorem nakonec souhlasil. Jeho jméno redakce zná, avšak na jeho přání jej nebude zveřejňovat.

Je už po osmnácté hodině večerní a já se obávám, že jsem dlouhou cestu vážil zbytečně, protože v hospodě je tma a přes prosklenou výlohu vidím pouze osvětlený bar s alkoholem. Žádný personál, dveře jsou zamčené. Proto se pokouším dovolat na číslo mobilního telefonu, které jsem obdržel v rámci komunikace s majitelem provozovny. Kupodivu se na druhém konci linky ozývá už po druhém zazvonění a přichází mi odemknout.

Ještě chvíli zpytuji svědomí, zda mi ten rozhovor stojí za jakýsi morální rozkol. Ujišťuji se však tím, že sám jsem byl den před rozhovorem na testech a naplánované je mám opět na příští týden. Zároveň se dozvídám, že v nelegálně otevřené hospodě není více než deset lidí a po dlouhém domlouvání rozhovoru jsem zvědavý, co majitele vede k tomu, že má otevřeno, přes porušení vládních nařízení.

Z jakého důvodu tyto akce pro vybrané štamgasty pořádáte?

Je to jednoduché, má to svůj vlastní důvod. Spousta z nás je jen zavřená doma, bez jakéhokoliv kontaktu s okolím. Chceme udržovat nějaké sociální vazby a zároveň přiznávám, že bychom rádi zaplatili alespoň nájem, protože my žádné kompenzace od státu nepobíráme. Jak sám vidíte lidi tu sedí i v rouškách, pokud zrovna nepijí, takže nemyslím, že jsme úplně nezodpovědní.

K té zodpovědnosti se možná ještě dostaneme. Proč jste ale nevyužili kompenzační programy od státu? Pokud se nepletu, je mezi nimi dávka, která počítá i s nájemným.

Když byla první vlna, tak jsme o ně žádali, obdrželi jsme je, ale téměř obratem jsme je museli vracet. Zřejmě jsme nesplňovali nějaké podmínky, ale nepochopil jsem tedy, proč nám vůbec byly peníze vyplaceny. Po této zkušenosti jsme si řekli, že touto cestou již nepůjdeme.

Tak nyní k té zodpovědnosti, kterou jste zmiňoval už dříve i v souvislosti s rouškami – vy osobně chodíte na testy?

Ne, nechodím.

Dobře, mluvíme tedy stále o zodpovědnosti, byť je jasné, že porušujete vládní nařízení. Podle jakého klíče jste tedy vybíral hosty, kterým dnes umožníte vstup do restaurace?

To je docela složitá otázka, ale většinu těch lidí znám a vím, že už si onemocněním COVID prošla, anebo to jsou lidi, kteří mají negativní testy.

Rozumím, ale mě jste se na to, zda jsem byl testován neptal.

Já vám to řeknu takto. Do práce většina lidí musí, pokud tedy nejsou pozitivně testováni. A oni se toho bojí. Mám spoustu kamarádů z okolních fabrik a těm šéfové řekli, že do práce prostě musí. Proto se mnoho z nich testovat ani nenechá. Tady se ovšem nebavíme o lidech, kteří tady s námi teď sedí. Na druhou stranu, do hospody člověk nejde, když mu není dobře.

Takže vlastně důvěřujete v osobní zodpovědnost každého, kdo tu nyní s námi sedí?

Ano. Jak jsem již říkal, ty lidi znám a nemyslím si, že by někdo šel do hospody s kašlem nebo teplotou.

Většina lidí, co k nám chodí, už koronavirem prošla, říká hospodský ze severních Čech. / Foto: Shutterstoc

Bavili jsme se o těch kompenzacích. Vy sám jste zmiňoval, že víte o několika hospodách kolem vás, které už definitivně zavřely. Máme za sebou první a druhou vlnu, ale vy jste tu pořád. Jak jste to dokázal?

Měli jsme finanční rezervu, souhlasím i s tím, že bychom měli mít nějakou „vatu“, jak řekla ministryně Benešová, pokud se nepletu. Ovšem přesto její výrok vnímám jako z jiného vesmíru. Tu pověstnou „vatu“ můžeme mít v lepším případě na pokrytí dvou, tří, možná čtyř měsíců, ale těžko na osm měsíců. Jsme tedy v takové situaci, že jsme mimo provozní rezervy byli nuceni šáhnout i po vlastních penězích a nyní se již poohlížíme po nějakých půjčkách od bank. Přesto, že nám pomohlo léto, jsme nyní o sedm milionů na hrubém obratu níž, než v loňském roce za stejné období.

Jak dlouho myslíte, že jste schopen svou hospodu udržet za současných podmínek? Berme tedy v úvahu lockdown, ale na druhou stranu i to, že tu pořádáte nějaká setkání na pozvánky, což odporuje vládním nařízením?

Jak už jsem zmiňoval, my to udržet chceme, takže pro to uděláme všechno i za cenu toho, že se budeme muset zadlužit a pak doufat, že se pandemie bude vyvíjet tak, abychom byli schopni ty dluhy zaplatit. Teď už jsem ale v situaci, kdy naši domácnost platí žena, která má příjem z jiného oboru.

Než jsme přišli ke stolu a začali vést rozhovor, tak jste zmiňoval, že si přivyděláváte. Jak tomu mám rozumět?

Já jsem zkrátka předpokládal, že se hospody jen tak neotevřou. U nás nemáme výdejové okénko, nevaříme. Proto jsem šel pracovat jako kuchař ke konkurenci.

Chápu, že tím můžete asi do určité míry zaopatřit domácnost, ale říkal jste, že nyní je to na vaší ženě. Zároveň si nedokáži představit, že z platu kuchaře si vytvoříte finanční rezervu pro provoz vaší hospody.

Vytvořil jsem si rezervu. Během těch několika měsíců jsem naspořil asi sto padesát tisíc, takže tím mohu ještě, vyjma půjček od bank, prodloužit dobu, kdy budeme schopni hospodu držet.

Už jsme se toho dotkli, ale ještě se k tomu vrátím. Znáte určitě v okolí mnoho konkurenčních podniků, to jste i sám zmínil. Jak vnímáte jejich situaci v obecné rovině?

Myslím, že spousta z nich jsou, a teď se omlouvám, v pr*eli. Ti, kteří nerozváží jídlo, obzvlášť. A ti, kteří jídlo rozváží, tak pokrývají pouze náklady na přežití podniku, na platy zaměstnanců. Na vlastní živobytí jim ale často nezbývá.

Abychom trochu odbočili, aktuálně mediálním prostorem velmi rezonuje očkování. Necháte se očkovat? Říkal jste, že na testy nechodíte.

Ano, nechám. Jestli to reálně přinese změnu nevím. Zároveň ale z očkování strach určitě nemám.

Dávat privilegia očkovaným lidem je hloupost, ale možná se tomu nevyhneme, domnívá se hospodský, který pořádá ilegální akce. / Foto: Shutterstock

Jaký máte názor na to, že by očkovaní lidé měli mít nějaká privilegia – například právě vstupy do restaurací nebo na sportovní utkání?

Já teď trochu odbočím, teď nedávno byly nějaké demonstrace, kde pár jedinců mělo na sobě Davidovy hvězdy, to mi přišlo přes čáru.

Tím mi trochu utíkáte od té mé původní otázky, ve které jsem se ptal na ta privilegia.

Já to vnímám tak, že to nepotřebuji. Na druhou stranu je to bonus pro nějaké cestování, ale hlavně jako preventivní opatření pro ochranu mých blízkých, kteří jsou v rizikové skupině. Také si myslím, že není dobré do toho lidi nutit a já jsem se rozhodl pro očkování, abych chránil například i lidi, kteří se ze zdravotních důvodů prostě očkovat nemohou. A konečně, konspirační teoretiky bych nechal úplně stranou.

Promiňte, chtěl bych ještě vědět odpověď na ta privilegia.

Je to hloupost. Privilegovat člověka, který má negativní test, respektive je očkovaný je prostě hloupost. Na druhou stranu to možná bude nevyhnutelné.

Dobře, tak jinak. Dokážete si představit, že v momentě, kdy dosáhneme nějakého stupně proočkování, budete do své hospody pouštět lidi na základě očkovacího průkazu?

Nejsme v Americe, myslím, že potřebujeme součinnost hosta a toho hospodského. My takové informace vyžadovat nemůžeme. Nemáme na to právo. My je tedy vyžadovat nebudeme, nemůžeme si to dovolit. A vlastně ani nechceme. Pokud budu vycházet z toho, jakým tempem se současné vládě daří očkovat, tak bychom museli čekat asi do roku 2022, takže ne, nebudeme vyžadovat očkovací průkazy.

Foto: Shutterstock / ilustrativní

Nenechte si ujít
Vypadá to, že chystaná důchodová reforma se stane největším tématem příštích týdnů a měsíců. Ostatně, jde o zcela zásadní změnu, která se dotkne úplně všech. Vzhledem k tomu, v jaké šlamastyce se celý důchodový systém ocitl, je třeba provést skutečně dalekosáhlé změny na všech stranách. Do důchodu dříve Všeobecně to pochopitelně půjde směrem, který se lidem příliš nelíbí. Produktivní věk se prodlouží a důchodový věk naopak oddálí. Smyslem je to, abyste v penzi netrávili tolik času. Podle aktuálních propočtů se počítá s průměrem 21 let a i to bude podle odborníků dost možná třeba ještě zrevidovat, jelikož je to příliš mnoho, vezmeme-li v potaz, že pro odchod do penze je třeba odpracovat 35 let. Ovšem s tím, jak se bude věk pro odchod do důchodu prodlužovat, je třeba zohlednit i velmi náročné profese, kterých by se to týkat nemělo. V některých případech by si dokonce měly polepšit a odejít do penze dříve než dnes. Do důchodu půjdou zcela jednoznačně dříve pracovníci spadající do 4. kategorie podle metodiky Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. “To jsou práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření,” uvádí web BOZP Info. Kdo tam spadá? Do této kategorie však aktuálně spadá necelých 20 tisíc lidí, což není mnoho. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale už oznámilo, že dřívější důchod se bude týkat i řady profesí spadajících do třetí kategorie. Tam už jde teoreticky o téměř půl milionu zaměstnanců. Počítá se s tím, že dříve půjdou například zedníci, dlaždiči, obsluhovači důlních zařízení, montéři nebo pracovníci odvozu a recyklace odpadů. Překvapivě by se to mělo týkat také šéfkuchařů a kuchařů. Čtěte také: Jsem na světě 70 let, ale takhle špatně se mi ještě nežilo. Důchodkyně řekla, kolik skutečně dostává a co si myslí o tomto státě Je tedy vidět, že některé skupiny se do tohoto seznamu propracovaly a jiné nikoliv. Proč tam nejsou například pokojské nebo recepční, které také neustále stojí na nohou a vykonávají fyzickou aktivitu? Mnozí to zcela jistě budou považovat za nespravedlivé. Zároveň se tu vytváří skupina privilegovaných, a to často ne se zcela propracovaným argumentačním pozadím. Foto: Shutterstock, zdroje: SUIP, MPSV 0SdíleníSdíletTweet [...]
Lidem v České republice hrozí poměrně velký malér, o kterém většina z nich zatím nic moc netuší. Je to spojeno s držbou nemovitého majetku, která bude nově vyžadovat o poznání více povinností a papírování, než tomu bylo dosud. Jde tak trochu o vedlejší produkt schválení nového stavebního zákona, který přišel i s mnoha takzvanými přílepky, které z něho udělaly ukázkový paskvil. Dejte si papíry do pořádku Co mělo řešit zrychlení stavebního řízení, aby se v Česku konečně začaly pořádně stavět byty, které jsou potřeba jako sůl, paradoxně přináší ještě mnoho dalších komplikací, jež tu dříve nebyly. A to překvapivě i pro stávající majitele nemovitostí. Navíc neplatí, že by se nový stavební zákon týkal především developerů či stavebních společností, jak často panuje mylně rozšířený názor. Dotýká se úplně všech, a to i těch, kdo mají už postavený obyčejný rodinný domek. Nová regulace vstoupila v platnost od 1. ledna 2024, avšak celá záležitost je natolik komplikovaná, že druhá fáze přijde až od 1. července tohoto roku. Právě tehdy naběhnou i všechny možné povinnosti, které už však v té době musíte plnit. Odborníci se teprve teď seznamují s veškerými dopady, které novinka přináší, a informují o nich veřejnost. Ta tak může být ještě nepříjemně překvapena. Jako například v tomto případě, kdy se ukazuje, že lidé, kteří mají nějakou nemovitost, musí uchovávat její projektovou dokumentaci, a to tu, podle které se projekt nakonec realizoval. Nestačí tedy různé prvotní či pozměněné verze. Musíte mít v ruce papír, podle kterého se stavělo. Bude to hodně drahé Mnozí ho pochopitelně nemají, takže bude docházet k paradoxní situaci, kdy si budou muset opatřit projekt na základě toho, jak byl dům ve skutečnosti postaven, tedy jaksi reverzně. A teď se podržte. Netýká se to totiž pouze těch domů, které budou postaveny poté, co vstoupila novela stavebního zákona do praxe. Vše bude platit i zpětně na veškeré již postavené nemovitosti v České republice. Čtěte také: Výrazně vyšší dědická daň vás může odradit od toho, abyste odkázali nemovitost dětem Pakliže si říkáte, že to nebude tak žhavé, jak to vypadá a že na tuto hru nepřistoupíte, potom byste měli také vědět, jaké jsou v takovém případě sankce. Ty totiž nejsou vůbec nízké. Původně se počítalo s už tak vysokou pokutou ve výši 200 tisíc korun, avšak ta byla pro jistotu ještě navýšena na 400 tisíc. V případě, že tedy povinnosti nesplníte, připravte si rovnou tučný balík. Foto: Shutterstock, zdroje: ČKA, MMR, ČKAIT 15SdíleníSdíletTweet [...]
Ani v dnešní době, kdy se pocitově zdá, že jsou Češi ochotní utrácet velmi vysoké částky za běžné služby, nemají obchodníci na růžích ustláno. Například v případě restaurací zavírá jedna za druhou, a to i věhlasné podniky, jako nedávno ten, který patřil šéfkuchaři Emanuelovi Ridimu. Jde však i o velmi tradiční podniky, které tu fungovaly desítky let, ale teď to najednou přestaly zvládat. Těžké časy Řeč je o lahůdkářství Zlatý kříž, které centrum Prahy zdobilo přinejmenším sto let. Jeho vznik se datuje do tak dávných dob, že přesné datum dnes již není známo. Ale už je to také tak trochu jedno, jelikož podnik před několika týdny definitivně zavřel. Nejprve se dle nápisu na dveřích zdálo, že řeší nějaké technické problémy, avšak teď už je jasno. Firma je rovnou v likvidaci, takže provoz neobnoví. Tyto lahůdky pravděpodobně budete znát také. Sídlily v Jungmannově ulici a dosud si je lidé, přinejmenším dle hodnocení na Googlu, pochvalovali, a to navzdory tomu, že sem v posledních letech začali ve velkém chodit také turisté. Těm o slavných českých chlebíčcích básní různí průvodci, takže je pochopitelně musí vyzkoušet. Drahé chlebíčky Rychle však ubývá míst, kde tak mohou učinit. Ostatně, hodně rychle rostou také jejich ceny. Kdo by ještě před pár lety řekl, že takový chlebíček může stát 45 Kč, jako tomu bylo právě ve Zlatém kříži, ještě než zavřel. Mnohým to připadá hodně, ovšem sami si odpovězte na otázku, za jakou cenu byste je dnes byli ochotni prodávat. Čtěte také: Tak to je rána. V Česku končí 160 let stará firma. Přežila všechno, ale tohle už ne Jak se totiž ukázalo, Zlatý kříž nedokázal přežít ani s těmito cenami a velkou tradicí. Důvodů může být hned několik. Mluví se o tom, že měl podnik příliš vysoký nájem, ale také o tom, že se Praha 1 vylidňuje, takže se tu nedá opřít o pravidelnou klientelu, kterou by podnik tohoto typu potřeboval jako sůl. Podle jiných už se také zřejmě vyčerpal model tradičního lahůdkářství. Lidé sem sice stále tu a tam zašli, ale na nějaké velké vyskakování to zkrátka už nebylo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *