Kdo je Petr Arenberger, od středy nový ministr zdravotnictví? Další doktor, tentokrát příznivec očkování Sputnikem

Novým ministrem zdravotnictví se podle očekávání stane Petr Arenberger. Několik zdrojů potvrdilo, že jmenován bude už ve středu, kdy by mělo dojít k odvolání stávajícího ministra Jana Blatného, s nímž je premiér Andrej Babiš dlouhodobě nespokojen. S výměnou souhlasí i prezident Miloš Zeman, který ji ostatně inicioval. Nebyl mu po chuti Blatného odmítavý postup k ruské vakcíně Sputnik, kterou podle něj zbytečně zpozdil, což stojí lidské životy.

Petr Arenberger je, podobně jako jeho předchůdce, lékařem. Ani on není odborníkem na epidemie, což je kvalifikace, kterou by od ministra v této situaci očekával Miloš Zeman. Arenberger je totiž kožařem, odborně řečeno dermatologem a venerologem.

Na rozdíl od Jana Blatného má však značné zkušenosti s řízením. Od roku 2001 byl totiž přednostou Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. A to až do chvíle, než v roce 2018 začal řídit celou tuto nemocnici. Předsedal také České dermatovenerologické společnosti.

Někdo by se mohl divit, že takto zkušený lékař a manažer v oboru zdravotnictví nastupuje do sebevražedné mise na ministerstvu zdravotnictví, kde v průběhu jediného roku zasedali už tři ministři a on má být čtvrtým. Málo se však ví, že k hnutí ANO má poměrně blízko, byť není jeho členem. V roce 2018 však za něj byl jmenován do Rady Českého rozhlasu.

Podle zdrojů blízkých vládě si Babiš na post ministra zdravotnictví vyhlédl Petra Arenbergera také proto, že mu obvykle neodporuje a v zásadě je ochoten vykonávat jeho rámcovou politiku. Lidové noviny upozornily také na to, že se premiér chce do budoucna věnovat problému rakoviny, která Čechy v rámci Evropské unie nadproporčně trápí. V tom je s novým ministrem zajedno.

Je otázkou, co si Petr Arenberger skutečně myslí o očkování Sputnikem. Jisté je, že navenek musí vystupovat jako jeho zastánce, aby prošel u prezidenta Miloše Zemana. A tak i činí. “Vím o řadě pacientů, kteří na Sputnik čekají. Rozumné řešení vidím v tom, že by se udělala rozsáhlá klinická studie na větším počtu pacientů, kdy obě strany vědí, že jdou do experimentálního preparátu, kterému nějaké to razítko chybí, a vstupují do toho dobrovolně,” uvedl Arenberger v rozhovoru pro server Novinky.

V jeho slovech ale může prezident Zeman najít i určitou “zradu”. Ona rozsáhlá klinická studie, kterou Arenberger zmiňuje, by si totiž jistě vyžádala určitý čas. Po jejím provedení by ale na trhu mohlo být tolik západních vakcín, které navíc možná ani nenajdou využití, že by další debata o ruských či čínských preparátech pozbyla smyslu. Ostatně, už i prezidentův poradce Roman Prymula se nechal slyšet, že na Sputnik je pozdě.

Foto: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady