Komentář: Epidemie nečekaně brzdí, Češi se stihli promořit ještě před očkováním, a to za cenu tisíců osobních tragédií

Ačkoliv měl být vrchol třetí vlny koronavirové epidemie teprve před námi, zdá se, že jsme ho dosáhli dříve. Bylo by přitom bláhové se domnívat, že to může být dáno štěstím nebo že snad koronavirus sám o sobě zeslábl. Už několikrát jsme se přesvědčili o tom, že tyto faktory nefungují a epidemie se chová přesně podle tabulek. Tedy, když se rozvolní, dokáže rychle zesílit, a když se zavedou opatření, pomalu slábne.

Tentokrát do toho ale vstoupily Vánoce a Silvestr, kdy si lidé zkrátka nedokázali pomoci a ve velkém se setkávali. Očekávalo se proto, že první polovina ledna bude kritická. To se do určité míry naplnilo a nemocnice opět narážejí na hranice svých kapacit. Přeci jen to ale mělo být podle různých propočtů ještě výrazně horší. I epidemiolog Roman Prymula hovořil o tom, že počty denních přírůstků nakažených zřejmě přesáhnou 20 tisíc. Někteří šli ještě dále.

Už jsme za vrcholem

Tak špatné to ale nakonec s největší pravděpodobností nebude. Za pondělí přibylo 9294 případů, a přestože tento den v týdnu bývá tradičně poznamenán dojezdem ze slabšího víkendu, nedá se očekávat, že by čísla ve dnech příštích nějak zásadně akcelerovala. Jsme tedy na vrcholu, ne-li za vrcholem třetí vlny epidemie.

Vládní opatření by však sama o sobě tak rychle nezafungovala, byť jistě určitý vliv měla. Nově je ale třeba počítat s faktorem, který se dosud vůbec nezohledňoval. A sice s promořením obyvatelstva. Už ve druhé vlně dostalo koronavirus podle konzervativních odhadů přibližně 2,5 milionu lidí, byť zdaleka ne všichni dorazili k testům. V rámci té třetí se přidaly další stovky tisíc až milion. Některé odhady přitom hovoří o ještě vyšších číslech. Ale i tak by to znamenalo, že více než třetina národa koronavirem prošla a má tak vybudovanou určitou imunitu.

Čtěte také: Je to poslední velká vlna. Na konci ledna bude velká část Čechů neřízeně promořena, říká biochemik Konvalinka

Přestože epidemiologové hovoří o tom, že je třeba přirozeně či uměle promořit alespoň dvě třetiny až tři čtvrtiny obyvatelstva, už ta jedna třetina přináší určitý efekt. Zjednodušeně řečeno, virus má u každého třetího smůlu, protože jeho imunita ho v ideálním případě rychle zlikviduje. Kromě toho, že dotyčného nenakazí, rychle umírá a nemůže se z něj šířit dále.

Oběti nesmí být statistikou, většina mohla žít

Někdo by to mohl považovat za dobrou zprávu, ale jde spíše o nelichotivou vizitku pro vládu České republiky. Pokud by už v listopadu nebylo jasné, že bude záhy k dispozici vakcína, mohlo by snad promořování být nevyhnutelné. Ale v situaci, kdy očkovací látky byly na dohled, zavání předčasné rozvolnění zbytečným obětováním tisíců životů. Jistě, pro většinu lidí je to statistika, a pokud jim nezemře nikdo blízký, zase tolik je to nevzrušuje. Pro rodiny obětí jde ale o obrovské tragédie měnící jejich životy. Zemřela i známá jména. Například ekonom Michal Mejstřík nebo zpěvák David Stypka. Nebýt rozjeté epidemie, s velkou pravděpodobností by dále žili a radovali se ze svých rodin.

Je těžké si z toho brát něco pozitivního. Ale pokud nemají být oběti koronavirové epidemie promarněny, je třeba co možná nejrychleji a nejinteligentněji proočkovat zbytek populace a posunout se konečně dále. To předpokládá neočkovat bezhlavě, ale provádět například testy na protilátky, které by prokázaly, že dotyčný už infekci prodělal, imunitu má a nemusí být tedy hned očkován. Dosavadní průběh očkovací akce řízené premiérem Andrejem Babišem ale naznačuje, že to dopadne jako vždycky.

Foto: Shutterstock