Ministr zdravotnictví Jan Blatný bude odvolán. Trpělivost s ním došla už i premiéru Andreji Babišovi, který dlouhou dobu výměnu na ožehavém postu odmítal. Blatný však nakupil takové množství chyb, že jeho pozice je neudržitelná. Premiér už shání náhradu déle než dva měsíce, ale zdá se, že až teprve teď našel vhodného kandidáta. Má se jím stát Petr Arenberger.
S odchodem Blatného by se ale nemělo zapomínat na to, co tento ministr zdravotnictví pokazil. Už jen proto, aby se chyby znovu neopakovaly.
Jan Blatný nastupoval na ministerstvo po Romanu Prymulovi, jehož mise byla velmi krátká, ale za měsíc ve funkci dokázal zajistit poměrně rychlé brždění z léta rozjeté epidemie. Pravdou je, že jeho nástupce neměl dlouho na rozkoukání. Začal přitom nadějně. Představil protiepidemický systém PES, po němž odborná i laická veřejnost dlouho volala. Tento nástroj jim měl ulehčit orientaci v epidemii a zároveň napomoci s jednoznačným rozvolňováním či zpřísňováním opatření.
Jenže PES dlouho nevydržel. V podstatě nikdy nefungoval tak, jak měl. Ministr Blatný totiž neudržel nervy a začal před Vánoci rozvolňovat ve chvíli, kdy stále přibývalo velké množství nakažených a kdy virová nálož v populaci byla obrovská. Před otevíráním restaurací a obchodů varoval i Roman Prymula. Marně, Blatný si už tehdy prosazoval svou.
Jak to dopadlo, to už dnes víme. Před Vánoci si Česká republika založila na skutečně těžkou a vleklou epidemii a dlouhodobě patří k zemím, které krizi zvládají ze všech nejhůře.
Namísto toho, aby Jan Blatný otočil kormidlem, začal vývoj epidemie v Česku bagatelizovat slovy, že na tom vlastně nejsme tak špatně, protože do úmrtí na covid se počítají třeba i oběti autonehod. Pochopitelně to nebyla pravda, stejně jako další Blatného tvrzení v tomto smyslu. Přestože jeho výroky odborníci mnohokrát vyvrátili a následný kolaps nemocnic jednoznačně ukázal, kde je pravda, Blatný se nikdy neomluvil.
Řada expertů začala vážně pochybovat o tom, že je Blatný člověkem na svém místě. Tvrdě ho kritizoval například prezident České lékařské komory Milan Kubek či imunolog Zdeněk Hel. Oni i další odborníci nabyli dojmu, že politikou Blatného ministerstva se stalo promořování. Jen se jim to vymklo z rukou, což vedlo k velmi drahému a dlouhému brzdění.
Stačí se podívat na okolní země a zjistíme, že půlroční aktivita Jana Blatného coby ministra zdravotnictví vedla k tisícům zbytečných obětí covidu, stejně jako zruinování veřejných financí. V tomto roce se s tak dlouhým lockdownem už nepočítalo a skutečně nebyl nutný, pokud by lidé na zodpovědných místech nerazili nezodpovědné promořování, které se jim navíc vymklo z rukou.
Jan Blatný byl ze tří ministrů, kteří se v posledním roce na tomto postu vystřídali, jednoznačně nejhorší. Nezbývá než doufat, že Petr Arenberger laťku pozvedne. Pravdou je, že si lze těžko představit někoho, kdo by to zvládal hůře než Blatný.
Foto: Úřad vlády ČR
