Konec superhrubé mzdy. Hamáček prozradil, komu se zvýší čistý plat a komu naopak klesne

Podle vicepremiéra a předsedy sociální demokracie Jana Hamáčka je už prakticky jisté, že tato vláda zruší superhrubou mzdu. Teď už podle něj jde jen o detaily. Ale jak známo, právě v nich může být zakopaný pes.

Výdělky porostou těm, kdo vydělávají méně

My jsme se domluvili s paní ministryní financí Schillerovou, že jako koncept to zrušeno bude. Teď pouze finalizujeme, jaké budou podmínky, jaké bude finální zdanění a jsme blízko dohodě,” uvedl Jan Hamáček v TV Nova. Už v pondělí by přitom vláda měla představit podobu nového daňového systému, který výrazně ovlivní to, kolik budou zaměstnanci pobírat na čisté mzdě. Hamáček už dopředu prozradil, že v případě nízko a středněpříjmových zaměstnanců zůstane zdanění 15 % i po zrušení superhrubé mzdy.

To jednoduše řečeno znamená, že tyto skupiny zaměstnanců by si měly výrazně polepšit. Například člověk, který pobírá 30 tisíc hrubého, což je přibližně dnešní mediánový příjem, tedy nejčastější plat, si v takovém případě polepší o 1500 Kč na čisté mzdě.

Naopak lidé, kteří berou nadprůměrné platy, se výraznější daňové úlevy s koncem superhrubé mzdy s nejvyšší pravděpodobností nedočkají. Právě o skupině nadstandardně vydělávajících zaměstnanců proběhla v minulých týdnech ve veřejném prostoru vážná debata. Ekonomové kritizovali návrh vlády zrušit superhrubou mzdu bez dalšího, což by znamenalo, že právě vysokopříjmové skupiny obyvatel si výrazně polepší, což přitom nepotřebují zdaleka tolik jako ti méně vydělávající.

Nadprůměrně vydělávající se nemají nač těšit

Nakonec tedy podle Jana Hamáčka bylo nalezeno řešení. “Pro ty vysokopříjmové finalizujeme nějaký element progresivního zdanění,” uvedl vicepremiér. Podle něj by pro nadprůměrně vydělávající zaměstnance měla daňová sazba činit dokonce 23 %, což je výrazně více než 19 %, o kterých se mluvilo dosud. V takovém případě by si některé skupiny obyvatel vůči současnému stavu dokonce pohoršily.

Zásadní pochopitelně bude hraniční mzda, od které bude nastupovat zmíněná progrese. Podle Jana Hamáčka by to mělo být nejspíše 60 tisíc korun hrubého. Horní procento, tedy lidé, kteří mají na výplatní pásce více než 140 tisíc korun hrubého, potom musí počítat ještě s větším odvodem, o který se postará takzvaná solidární přirážka.

Ministryně financí Alena Schillerová se slovy svého kolegy z vlády v zásadě souhlasí, ale uvedla, že zatím nepanuje úplná shoda na zmíněných hranicích. “Je ještě otázkou dohody v rámci koalice, zda to bude 15 a 23 procent. Musíme to zasadit do kontextu celého rozpočtu, nebude to levné. Hranice 60 tisíc korun je názor pana Hamáčka, nikoliv můj. A opakuji, musíme si to říct v rámci koalice. Za mě tohle není správná hranice,” řekla ministryně financí.

Foto: Freepik

Nenechte si ujít
Odebírat
Upozornit na
guest
158 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
View all comments