Když si jdete nakoupit potraviny do některé z prodejen obchodního řetězce Lidl, pravděpodobně nepřemýšlíte o tom, že navyšujete tržby jedné z největších společností světa, která má obrovský vliv na naše životy. Nejen v České republice jde o nejvýdělečnější řetězec. Expanduje všude po světě.
Jde o peníze
Loni to pro něj dopadlo naprosto rekordně. Tržby Lidlu, který spadá do skupiny Schwarz Gruppe, jež vlastní mimo jiné i sesterský Kaufland, se vyšplhaly na neuvěřitelných 81,8 miliardy euro, tedy přes dva biliony korun. To je více, než jaké jsou příjmy celé České republiky. Lidl je tak ekonomicky silnější než středně velký a poměrně vyspělý stát. Přitom neustále roste. Tržby se za loňský rok zvedly o 23 %.
Lidl je jedničkou i v České republice, kde se mu neustále daří navyšovat obrat. Ve sledovaném období dosáhl na 84,4 miliardy korun, přičemž zisk tvořil 5,18 miliardy korun. Český trh je podle čísel také pro tento obchodní řetězec velmi specifický, rozumějte ziskový.
Globální ziskovost Lidlu loni činila 2 %, což je možno brát jako určitý standard mezi obchodními řetězci. Ovšem v České republice dosáhla ziskovost trojnásobku, a sice 6 %. To už je vysoce nadstandardní a jen to řečí čísel dokládá to, co si všichni mysleli. Nejen Lidl, ale i další obchodní řetězce české zákazníky doslova ždímou a mají z nich nadstandardní zisky.
Nadstandardní zisky
Mohlo by se zdát, že tato míra ziskovosti je stále velmi nízká, ovšem v prostředí obchodních řetězců je skutečně vykázaný zisk ve výši 6 % opravdu hodně vysoký. Je potřeba si také říct, že řetězce pro svou mateřskou centrálu vydělávají i jiným způsobem. Velké peníze mají například v nemovitostech, kde podnikají, a v úvahu je třeba brát i nejrůznější transferové platby v rámci koncernu, kterými se zisk uměle zvyšuje, avšak peníze reálně generovány jsou.
Čtěte také: Lidl začal s prodejem solárních panelů na balkon. Elektřinu tak může mít zadarmo úplně každý
Je přitom zajímavé, že dvojkou po Lidlu je v České republice Kaufland, který patří do stejné skupiny. Schwarz Gruppe tedy tuzemskému trhu doslova dominuje. S mírným odstupem je třetí Albert, ovšem další řetězce už potom ztrácejí poměrně významným způsobem.
Foto: Shutterstock
Nenechte si ujít
Je to vždy velmi smutné, když musíme sledovat, jak končí podnikání někoho, kdo to dělal s velkou láskou a obrovskou tradicí. Takové obchody a podnikatelé v České republice stále jsou, ale bohužel jich rychle ubývá.
Už se to nedalo udržet
Před několika týdny vyšlo najevo, že neslavně skončilo legendární lahůdkářství Zlatý kříž v Praze, které bylo nejstarším svého druhu. Fungovalo přibližně 100 let, ale současné výzvy ho jednoduše položily. Ještě déle potom fungoval obchod, který oznámil konec nedlouho poté.
Jde o železářství V. J. Rouse, které dlouhodobě sídlilo na náměstí Bratří Synků. V provozu zde bylo těžko uvěřitelných 139 let, avšak další rok do kulatin již nepřidá. Podnik, který se předával z generace na generaci, totiž už nikomu dalšímu předán nebude. Jednoduše brzy zavře krám a navždy skončí.
Jde přitom o skutečně legendární železářství, které bylo vyhlášené tím, že jste tam vždycky našli to, co jste hledali. Proto tam chodili nejen profesionálové, ale také amatéři. Velkou výhodou bylo také to, že jste se zde mohli poradit se zkušeným personálem, což třeba v nejrůznějších hobby marketech není ten případ.
Bohužel se ale ekonomická stránka podniku neustále zhoršovala, až to došlo do stadia, kdy se to stalo neudržitelným. “Ekonomická situace nám nedovolí pokračovat. Vzrostla řada nákladů, navíc od covidové epidemie klesly tržby zhruba o 50 procent,” uvedl majitel obchodu Jan Rousek.
Přitom ještě rok 2019 se podařil uzavřít s kladným hospodářským výsledkem. Pakliže by se to dařilo držet, mohl fungovat dále. Jenže už v roce 2020 přišel propad do ztráty dvou milionů korun a od té doby se již z toho nepodařilo vylízat.
V tomto železářství se prodávalo 80 tisíc položek. Něco takového už jinde nenajdete.
Byla to vysoká kvalita
V roce 2022 se potom v účetní závěrce objevila hrozivá zpráva, že se společnost dost možná nedokáže udržet na trhu. A to se nakonec také potvrdilo. Aktuálně probíhá v železářství výprodej početných zásob, na něž je sleva 20 %. Od srpna potom bude na zbytek sleva 40 %, dokud se vše nevyprodá. Jakmile se tak během několika měsíců stane, obchod definitivně zavře.
Výpověď postupně dostane všech 40 zaměstnanců, což na takových obchod není vůbec málo. Je očividné, že se tam zkrátka hrálo na kvalitu. Majitelé obchodu, který fungoval od roku 1885, si jednoduše nechtěli kazit pověst. A než aby kvalitu zhoršovali, raději s tím seknou úplně.
Čtěte také: Prodavačka už to nevydržela. Odhalila, co obchody v Česku provádějí zákazníkům. Naprosto otřesné věci
Tradičních železářství vůbec hodně ubývá. Jejich roli přebírají právě nejrůznější hobby markety, které sice stačí pro většinu případů, ale jakmile potřebujete něco specifického, pravděpodobně tam narazíte. Ostatně, obchod V. J. Rousek se pyšnil sortimentem o více než 80 tisících položkách.
Foto: Shutterstock [...]
Takovýto konec si pravděpodobně Nora Fridrichová nepředstavovala. Dlouhodobě působila jako jedna z nejvýznamnějších tváří České televize, ale v poslední době už se jednoznačně utrhla ze řetězu a dělala si, co se jí zachtělo.
Už toho bylo dost
Bylo jen otázkou času, kdy přijde nějaké rázné řešení. Moderátorka byla vedením několikrát varována, že takhle to dál opravdu nejde a způsob svojí práce v pořadu 168 hodin bude muset změnit. To se ovšem nestalo a intenzita problémů s nevyváženými reportážemi se naopak zvyšovala. Pak přišla kritika ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, stejně jako Rady České televize.
Situace už byla jednoduše neudržitelná, a tak byl pořad 168 hodin zrušen. Je to pravděpodobně i konec Fridrichové v jakékoliv významnější funkci v České televizi. Teď dostala jen nabídku podílet se na dalších formátech, což ale nemusí znamenat, že se ještě objeví před kamerou nebo že bude moci určovat vyznění reportáží a pořadů.
Po oznámení konce tohoto pořadu přitom nastalo překvapivé ticho. Očekávala se bouře v samotné České televizi a snad i výzvy ke stávkám. Nic takového ale nepřišlo a Fridrichové se ze zaměstnanců ČT zastal pouze její manžel, sportovní komentátor Robert Záruba, který opatrně poukázal na to, že 168 hodin byl z hlediska sledovanosti úspěšným publicistickým pořadem.
Někteří fanoušci moderátorky se na sítích ozvali, ale nakonec byli přehlušeni těmi, kdo konstatovali, že šlo o správné rozhodnutí. A na kritiky potom zareagovala moderátorka Světlana Witowská, která je bývalou kolegyní Fridrichové a bývalou manželkou Záruby.
Kolegyně promluvila
Překvapivě se nepostavila na stranu padlé moderátorky, ale vysvětlila, že si za to může sama. “Myslím, že Česká televize je pořád dost silná a odolná, , aby ustála tlak kohokoliv z politiků, z jakékoliv partaje. Napsat, že pořad zlikvidoval GŘ na politickou objednávku, je silná káva. To, že je něco populární, ještě neznamená, že je to kvalitně odvedená veřejnoprávní novinařina,” napsala na svou sociální síť Witowská.
Bylo by fajn, kdyby ČT srozumitelně vysvětlila, proč ruší @168hodin. Mně to jasné je, stejně jako to, že i když to udělá politikům radost, jejich práce to fakt není. Na to je @CzechTV ještě pořád odolnou institucí, kde je spousta skvělých novinářů, kteří by si to nenechali líbit.— Světlana Witowská 🇨🇿 (@SvetlanaWit) July 25, 2024
Vlastně tak popřela, že by za koncem pořadu stály nějaké tlaky, o kterých se spekuluje, ale šlo spíše o nekvalitní práci Nory Fridrichové a jejího týmu. “Kdyby si lidi z redakce mysleli, že je to rozhodnutí na objednávku, garantuju Vám, že už bychom to dávno věděli. Není Vám divné, že osobnosti ČT neprotestují? Zas tak slabí fakt nejsou. A jsou soudní. Etický kodex musí dodržovat všichni,” zasadila další tvrdou ránu Witowská.
Čtěte také: Česká televize rozzuřila Čechy. Zvyšuje poplatek a platit ho budete muset i za mobilní telefon
Jak se ukazuje, vedení České televize udělalo skutečně správné rozhodnutí, se kterým se zaměstnanci veřejnoprávní instituce v podstatě ztotožňují. Ani jim totiž nebylo příjemné, že museli čelit často kolektivní kritice za to, že nějaký jednotlivec neodvedl svou práci dobře.
Foto: Český rozhlas, Česká televize [...]
Nezdá se, že by se tuzemským domácnostem mělo nějak ulevit, pokud jde o nejrůznější povinné platby a poplatky. Naopak, stát neustále přitvrzuje a zvyšuje daně, případně zavádí nové povinnosti, které jsou obvykle spjaty s finanční platbou.
Zavádí se nové poplatky
Celé je to o to horší, že o některých poplatcích do poslední chvíle netušíme. A to až do momentu, kdy je potřeba je začít platit. Přesně taková je i novinka, která vstoupila v platnost 1. července 2024, aniž by jí kdokoliv čekal. Jde totiž přesně proti tomu, co stát deklaruje veřejně.
A to je snaha učinit energie cenově opět co nejpřijatelnějšími. Měli jsme tu energetickou krizi, kterou má většina lidí stále v živé paměti. Tak nějak se přitom předpokládalo, že pokud to jen trochu půjde, bude se využívat každé možnosti ke snížení cen elektřiny a plynu, aby se přiblížily tomu, co jsme platili dříve.
Jak se ale ukazuje, opak je pravdou. Od nového roku se platby navýšily například těm, kdo mají tepelné čerpadlo, což je opravdový paradox, protože takto byli připraveni o velkou část úspory, které dosáhli jeho instalaci.
A teď je tu další novinka z dílny Energetického regulačního úřadu. Ten totiž zavádí nový poplatek, který musí platit všichni odběratelé elektřiny, přičemž se vztahuje na každé odběrné místo. Pokud jich tedy máte více, například dům, chatu a investiční byt, budete ho muset platit třeba třikrtá.
Jde o poplatek na provoz Elektroenergetického datového centra, které se bude starat o takzvanou komunitní energetiku. V jednoduchosti to je možnost sdílení elektřiny. Pakliže máte například chatu se solárními panely, budete si moci dodávat svou vyrobenou elektřinu do bytu na jiném místě.
Ve vyúčtování elektřiny najdete nový poplatek. Je potřeba ho zaplatit.
Platit musí všichni, výhody jen pro někoho
Stejně tak bude moci dojít k dohodě mezi rodinnými příslušníky, přáteli nebo sousedy. Každý, kdo se na tom dohodne, bude moci elektřinu, kterou vyrobí, sdílet s ostatními. Jediným předpokladem je instalace chytrého elektroměru. Ten stojí několik tisíc korun, ale v rámci žádosti vám bude přidělen zdarma.
Právě na to a další potřebné úkony se však musí skládat všichni, kdo elektřinu odebírají. Třeba i lidé v nájmu, kteří žádnou nemovitost nevlastní a nic sdílet nemohou. I jim bude poplatek v rámci solidarity naúčtován.
Čtěte také: Loni si koupili tepelné čerpadlo za 500 tisíc, aby ušetřili. Teď Češi litují, stát jim schválně zdražil elektřinu o desítky tisíc
Zatím je přitom stanoven na nízkou hodnotu ve výši 5,10 Kč za měsíc a odběrné místo. Ovšem jeho výši má plně v gesci Energetický regulační úřad a nikde není psáno, že třeba příští rok to může být už sto korun. Lze počítat s tím, že se bude postupně navyšovat, což není zrovna dobrá zpráva.
Foto: Shutterstock [...]
Končím s nákupy v tom hnusném supermarketu LIDL