Nízká nezaměstnanost je iluze. Stovky tisíc pracovních míst na podzim nejspíš zaniknou

Český pracovní trh je na umělé výživě, která nese název Antivirus. Tento podpůrný program vlády zavedený krátce po začátku epidemie koronaviru v České republice způsobil na první pohled velmi pozitivní věc: firmy navzdory gigantické ekonomické krizi v podstatě nepropouštěly. Také proto nezaměstnanost rostla až dosud jen velmi opatrně po desetinkách. Pokud bychom se dívali pouze na její vývoj a nevěděli nic dalšího o světě kolem, mohli bychom si říkat, že je vše v naprostém pořádku. Jenže ono není. A tak i nezaměstnanost dosahující v červenci pouhých 3,8 procenta je jen pouhou iluzí, která nebude mít dlouhého trvání.

Antivirus není kurzarbeit

Do programu Antivirus se dosud zapojilo téměř šedesát tisíc firem, které do něj přihlásily skoro 800 tisíc svých zaměstnanců. Přestože první vlna koronaviru byla zažehnána už před několika měsíci, řada z těchto zaměstnanců se do práce stále nevrátila. Firmy na ně od státu čerpají náhradu mzdy a lidé zůstávají doma “na překážkách”. Vláda přitom možnost čerpání Antiviru prodloužila až do konce srpna tohoto roku.

Přestože se Antiviru stále často přezdívá “kurzarbeit”, což je výdobytek sociálního systému, který pomohl Německu z hospodářské krize v roce 2008 a pomáhá mu i dnes, jeho český ekvivalent má jednu podstatnou vadu na kráse. Zatímco v případě německého modelu lidé stále docházejí do práce na zkrácenou dobu a o jejich mzdu se pak dělí firma se státem, v případě českého modelu stát zjednodušeně řečeno lidem platí dovolenou.

Tento rozdíl je při bližším pohledu zcela zásadní. Zatímco v Německu mohou firmy takto vykrýt pokles poptávky po jejich službách či výrobcích a ulevit si tak od mezd zaměstnanců, pro které nemají tolik práce, v Česku jsou jen uměle vyživována často již mrtvá pracovní místa. Jakmile pro ně skončí podpora, zaniknou.

Čtěte také: Ať bohatší platí vyšší daně, navrhuje Schillerová zavedení progrese

Uměle držená pracovní místa nadělala více škody než užitku

Pokud by zanikla dříve, stát by výrazně ušetřil a ušetřené prostředky mohl investovat například do rekvalifikačního procesu lidí. Dnes už je neoddiskutovatelné, že koronavirus urychlí změny ve struktuře ekonomiky a čím dříve se karty nově rozdají, tím lépe. Pro lidi, firmy i samotný stát.

Paradoxně i v dnešní době existuje celá řada firem, které hledají nové zaměstnance. Patří mezi ně například e-commerce, logistické firmy nebo stavební průmysl. A nemohou je najít, protože nezaměstnanost prakticky nevzrostla navzdory gigantické ráně, kterou ekonomika dostala. Stát drží lidi uměle ve firmách, které už pro ně nemají a nebudou mít práci, a přitom už mohli několik měsíců pracovat tam, kde je potřebují.

S trochou šikovnosti mohl tento proces být koordinovaný a spoluřízený státem. Prostředky na to – i díky rekordnímu schodku státního rozpočtu – byly. Dnes je ale téměř jisté, že s koncem Antiviru (jakkoliv by ho měl nahradit skutečný kurzarbeit) skončí také stovky tisíc pracovních míst. Mezi ty nejohroženější patří pracovníci ve službách a cestovním ruchu. Podle některých odhadů by v těchto sektorech mohlo zaniknout přibližně 30 % všech pozic.

Stát pak za ně bude platit podruhé a potřetí, vzhledem k tomu, že bude třeba hradit podporu v nezaměstnanosti, případnou rekvalifikaci, potažmo podporovat vznik nových pracovních míst pobídkami.

Foto: Freepik

Nenechte si ujít
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments