Nízká nezaměstnanost je iluze. Stovky tisíc pracovních míst na podzim nejspíš zaniknou

Český pracovní trh je na umělé výživě, která nese název Antivirus. Tento podpůrný program vlády zavedený krátce po začátku epidemie koronaviru v České republice způsobil na první pohled velmi pozitivní věc: firmy navzdory gigantické ekonomické krizi v podstatě nepropouštěly. Také proto nezaměstnanost rostla až dosud jen velmi opatrně po desetinkách. Pokud bychom se dívali pouze na její vývoj a nevěděli nic dalšího o světě kolem, mohli bychom si říkat, že je vše v naprostém pořádku. Jenže ono není. A tak i nezaměstnanost dosahující v červenci pouhých 3,8 procenta je jen pouhou iluzí, která nebude mít dlouhého trvání.

Antivirus není kurzarbeit

Do programu Antivirus se dosud zapojilo téměř šedesát tisíc firem, které do něj přihlásily skoro 800 tisíc svých zaměstnanců. Přestože první vlna koronaviru byla zažehnána už před několika měsíci, řada z těchto zaměstnanců se do práce stále nevrátila. Firmy na ně od státu čerpají náhradu mzdy a lidé zůstávají doma “na překážkách”. Vláda přitom možnost čerpání Antiviru prodloužila až do konce srpna tohoto roku.

Přestože se Antiviru stále často přezdívá “kurzarbeit”, což je výdobytek sociálního systému, který pomohl Německu z hospodářské krize v roce 2008 a pomáhá mu i dnes, jeho český ekvivalent má jednu podstatnou vadu na kráse. Zatímco v případě německého modelu lidé stále docházejí do práce na zkrácenou dobu a o jejich mzdu se pak dělí firma se státem, v případě českého modelu stát zjednodušeně řečeno lidem platí dovolenou.

Tento rozdíl je při bližším pohledu zcela zásadní. Zatímco v Německu mohou firmy takto vykrýt pokles poptávky po jejich službách či výrobcích a ulevit si tak od mezd zaměstnanců, pro které nemají tolik práce, v Česku jsou jen uměle vyživována často již mrtvá pracovní místa. Jakmile pro ně skončí podpora, zaniknou.

Čtěte také: Ať bohatší platí vyšší daně, navrhuje Schillerová zavedení progrese

Uměle držená pracovní místa nadělala více škody než užitku

Pokud by zanikla dříve, stát by výrazně ušetřil a ušetřené prostředky mohl investovat například do rekvalifikačního procesu lidí. Dnes už je neoddiskutovatelné, že koronavirus urychlí změny ve struktuře ekonomiky a čím dříve se karty nově rozdají, tím lépe. Pro lidi, firmy i samotný stát.

Paradoxně i v dnešní době existuje celá řada firem, které hledají nové zaměstnance. Patří mezi ně například e-commerce, logistické firmy nebo stavební průmysl. A nemohou je najít, protože nezaměstnanost prakticky nevzrostla navzdory gigantické ráně, kterou ekonomika dostala. Stát drží lidi uměle ve firmách, které už pro ně nemají a nebudou mít práci, a přitom už mohli několik měsíců pracovat tam, kde je potřebují.

S trochou šikovnosti mohl tento proces být koordinovaný a spoluřízený státem. Prostředky na to – i díky rekordnímu schodku státního rozpočtu – byly. Dnes je ale téměř jisté, že s koncem Antiviru (jakkoliv by ho měl nahradit skutečný kurzarbeit) skončí také stovky tisíc pracovních míst. Mezi ty nejohroženější patří pracovníci ve službách a cestovním ruchu. Podle některých odhadů by v těchto sektorech mohlo zaniknout přibližně 30 % všech pozic.

Stát pak za ně bude platit podruhé a potřetí, vzhledem k tomu, že bude třeba hradit podporu v nezaměstnanosti, případnou rekvalifikaci, potažmo podporovat vznik nových pracovních míst pobídkami.

Foto: Freepik

Nenechte si ujít
V České republice brzy zmizí velmi důležité platidlo, které zároveň představuje významnou součást naší historie. Lidé by se na to měli připravit, a pokud ho mají ještě doma, jelikož ho z různých důvodů potřebovali, měli by se ho co nejrychleji zbavit. Zanedlouho s ním totiž nikde nezaplatí. Konečně se to vyřeší Nejde o nic menšího než kolkové známky, takzvané “kolky”. Kolikrát se vám na nějakém úřadu stalo, že po vás chtěli vaši žádost okolkovat. Právě k tomu tyto kolkové známky sloužily. Jejich odpůrci nicméně dlouhodobě namítají, že tento pozůstatek ještě z Rakouska-Uherska by měl z českého systému platidel vymizet. Pravdou je, že Česká republika byla v tomto ohledu anomálií. Všude jinde, kde kolky dříve platily, už se totiž dosti dlouho nepoužívají. Například Slovensko tento způsob platby zrušilo již před deseti lety. A teď je tedy na řadě i Česko, jakkoliv se to mnoha lidem nelíbí. Kolkové známky by pravděpodobně platily dále, jen kdyby nevznikl takzvaný konsolidační balíček, v rámci kterého se stát snaží o nejrůznější úspory. Jde o soubor stovek nejrůznějších opatření, jejichž dopady odhalujeme postupně. Zrušení kolků je jedním z nich, jelikož podle státu s jejich vydáváním, prodejem a používáním vznikají pouze dodatečné administrativní náklady. Ještě máte možnosti V době, kdy je možné platit elektronicky kartou nebo bezhotovostně převodem na účet už něco takového zkrátka není potřeba. Dalším důvodem je také skutečnost, že právě na kolky se v poslední době zaměřili podvodníci. Snažili se je falšovat a potom různě směňovat, jelikož předpokládali, že na tomto poli je menší znalost a tedy i kontrola. Čtěte také: Češi musí fofrem do své banky. Kdo si tam tohle nevyřídí, přijde v roce 2024 o velké peníze V tomto roce ještě platí určité přechodné období, v rámci kterého se budete moci bezproblémově zbavit starých kolků. Můžete je využít, odprodat, případně vyměnit na některých pobočkách České pošty. Od příštího roku už se ovšem budou správní poplatky hradit pouze peněžní formou, ať už hotovostní či bezhotovostní. Foto: Shutterstock 7SdíleníSdíletTweet [...]
Velkými změnami prochází aktuálně společnost Zásilkovna, která spadá do skupiny Packeta Group. Po dlouhých letech totiž přichází o svou výkonnou ředitelku a zakladatelku, která ji vybudovala do současné podoby. Simona Kijonková ze společnosti po 13 letech odchází a bude nahrazena někým jiným. Musela odejít Jde o velký předěl, který souvisí s tím, že Packeta Group v nedávné době změnila majitele. Tím se stala investiční firma CVC Capital Partners a také společnost Emma, která patří českému miliardáři Jiřímu Šmejcovi. Ti měli za Zásilkovnu a další přidružené firmy spojené ve skupině zaplatit skutečně horentní cenu, jež mnohým zájemcům připadala až příliš vysoká. Prodej se přitom podle dostupných informací odehrál proto, že mezi spolumajiteli Zásilkovny začaly narůstat rozpory a takzvaný exit byl zřejmě jedinou možností, jak je vyřešit. Někdo nicméně mohl předpokládat, že tu nejdůležitější figuru celé společnosti si noví majitelé ponechají. Obvykle je tomu tak, že zakladatel firmy musí při takovémto prodeji ještě alespoň několik let zůstat a předávat své know-how. Jenže v tomto případě se tak nestalo a Kijonkovou si noví majitelé pravděpodobně nechat nechtěli. Novým ředitelem se stane zkušený manažer Erich Čomor, který pomáhal rozjíždět například úspěšnou Air Banku, jak firma informuje v tiskové zprávě. Přišly velké problémy Zásilkovna vznikla již v roce 2010 a po nesmělých začátcích se z ní stala společnost, bez které se český trh ecommerce v podstatě neobejde. Byznys vzala především České poště, jejíž služby byly postupem času horší a horší, zatímco Zásilkovně se dařilo budovat zákaznickou spokojenost, byť v posledních letech ve špičkách také nestíhala a docházelo k určitým problémům. V loňském roce přitom řešila velkou reputační komplikaci, kdy jeden z jejích logistických partnerů zadržel tisíce zásilek, které odmítal vydat. Ty se tak k lidem nakonec nedostaly a Zásilkovna je musela finančně kompenzovat. Čtěte také: Zásilkovna v obrovských problémech. Balíky lidem nedodala už 3 měsíce. Co se to děje? Ikonické se každopádně staly výdejní místa a v poslední době také výdejní boxy, které Zásilkovna provozuje. V loňském roce přitom firma dosáhla obratu 7,25 miliardy korun a v poslední době jí hodně pomáhá doručování pro velké čínské eshopy, jako je Temu. Foto: Shutterstock 1SdíleníSdíletTweet [...]
O čem už se nějakou dobu mluví, je teď definitivně vidět i na číslech. Důchodový systém v České republice je naprosto vyčerpaný a reálně se příliš neví, co s tím dělat. Chystá se sice určitá podoba důchodové reformy, ovšem odborníci už teď tvrdí, že je to nedostatečné, a to její hlavní náběh přijde teprve za celou řadu let. Rychle to roste Těžko ale říct, co se bude dít v nejbližší budoucnosti. Dá se totiž usuzovat na to, že na důchodce v Česku jednoduše docházejí peníze. V loňském roce totiž celý systém skončil v rekordním schodku ve výši 72,8 miliard korun. To jsou peníze, které z důchodového systému odplynuly navíc oproti tomu, kolik do něj přiteklo. Dalo by se nad tím mávnout rukou s tím, že v dalších letech se to určitě zlepší. Jenže ono se to samo od sebe nezlepší. Naopak, bude se to zhoršovat. To už je daná věc na základě demografické křivky, která je na příštích pár desítek let rozjetá opravdu hodně špatně. S každým dalším rokem budeme ve větší a větší krizi, až nakonec můžeme dojít do stavu, kdy na důchody skutečně peníze nebudou, jelikož by to ohrožovalo hospodářskou stabilitu státu. Ostatně, tímto už se argumentovalo loni, když stát nečekaně zarazil mimořádnou valorizaci penzí, a to podle mnohých protizákonně. Jednoduše oznámil, že na takové navýšení důchodů na základě zvýšené inflace jednoduše nejsou peníze. Je třeba tvrdý zásah Opravdu hodně si Česká republika zavařila tím, že v posledních deseti letech se na důchodech přidávalo příliš mnoho. Vždyť loni oproti roku 2022 vzrostly výdaje na penze o neuvěřitelných 97,2 miliardy korun. Celková částka na penze dosáhla téměř 700 miliard korun. Jen ono navýšení tak tvořilo přibližně sedminu celkové částky. Za jeden jediný rok. Letos už to bohužel zase začíná a je pravděpodobné, že deficit celého systému bude ještě vyšší. Jen za leden totiž skončil ve schodku ve výši 8,1 miliardy korun. A takto to bude pokračovat po celý rok, jelikož tu není žádný faktor, který by to zvrátil. Čtěte také: Důchodcům v Česku se do bytu nastěhují cizí lidé. Mají na to právo. Tohle bude ostré Řešení je spíše dlouhodobé. Lidé budou muset chodit do důchodu výrazně později než dnes, a to proto, aby déle pracovali a kratší dobu pobírali penzi. Zároveň je nutné výrazně přibrzdit růst důchodů, případně ho dokonce zcela zmrazit. Jinak by se také jednou mohlo stát, že bude nutné přistoupit dokonce ke snížení důchodů, a to už by byla skutečně citelná rána, kterou si nikdo nepřeje. Foto: Shutterstock 6SdíleníSdíletTweet [...]

Šéfredaktor deníku Mix24.cz. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a již více než dvacet let působí v médiích na redaktorských a editorských pozicích. Specializuje se na oblast ochrany spotřebitele.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *