Běžné bouře lámou stromy, berou střechy, zanechávají za sebou spoušť. Přesto jsou mnohem horší druhy bouří, například ty sluneční neboli geomagnetické. Tyto úkazy ohrožují elektrické přenosy mnoha komunikačních zařízení jako jsou počítače, telefony nebo i automobily. V minulosti nás již zasáhly a toto nebezpečí neustále přetrvává. Máme se bát?
Magnetická bouře jako strašák z vesmíru
Sluneční (geomagnetická) bouře je narušení magnetického pole naší planety silným proudem nabitých částic, které unikají vysokou rychlostí z hvězdy – v našem případě ze Slunce. Tyto proudy částic se uvolňují při obrovských explozích žhavého plazmatu na povrchu Slunce, známých jako sluneční erupce. Během sluneční bouře je silně narušená ionosféra- ionizovaná část atmosféry Země, který významně ovlivňuje šíření elektromagnetických signálů a prakticky funguje jako vysílač Země. Její porušení znamená možný výpadek nám známých komunikačních kanálů jako jsou telefony, rádia nebo GPS, ale také komunikaci se satelity na oběžné dráze. Menší bouře jsou poměrně běžné a v našich životech je ani nezaznamenáme. V minulosti nás však dokázaly pěkně potrápit.
Sluneční bouře v roce 1859
Sluneční bouře v roce 1859 je také známá jako Carringtonova událost. Obrovská sluneční erupce zasáhla naši magnetosféru a vyvolala jednu z největších magnetických bouří, jaké jsou do dnešního dne zaznamenány. Erupce byla nezávisle pozorována astronomy Richardem Christopherem Carringtonem a Richardem Hodgsonem. V důsledku erupce byla polární záře viditelná po celém světě, včetně Karibiku. V podstatě nové telegrafní systémy v USA a Evropě selhaly a někteří jejich operátoři byli dokonce zasaženi elektrickým proudem. Na telegrafních sloupech přeskakovaly výboje tak silné, že někteří operátoři mohli předávát informace, i když bylo jejich zařízení odpojeno od elektrické energie.
Když se historie opakuje
Na místě je otázka, co by to pro Zemi a pro nás znamenalo, kdyby se něco takového stalo nyní- v době, kdy jsme na elektřině a komunikačních prostředcích závislí mnohem více. A odpovědí je, že v současné době by taková bouře měla pro nás katastrofální následky. Mohlo by dojít k bilionovým peněžním ztrátám, zasáhla by většinu elektrických systémů, které denně používáme. Dlouhé výpadky elektřiny by měly nepředstavitelné dopady například na dopravní infrastruktury, nemocnice, internet, mnoho satelitů by bylo nenávratně poškozeno. Z takové pohromy by se lidstvo vzpamatovávalo dlouhé roky, možná i desetiletí. Nebezpečí je to samozřejmě reálné, například v roce 2012 byla pozorována erupce srovnatelná s Carringtonovou událostí. Naštěstí její trajektorie Zemi minula. V současné době je Slunce pod dohledem 24 denně, nicméně rozložit deštník nad naši planetu neumíme. Pokud odborníci vydají varování před silnou erupcí, můžeme pouze částečně eliminovat škody například odpojením našich spotřebičů ze sítě, ale zabránit všem škodám bohužel není v lidských silách.
Foto: Shutterstock, zdroj: Sciencealert, Livescience
