Koalice Pirátů a Starostů a nezávislých zastavila svůj kontinuální růst z předchozích měsíců. Stále by sice s 25,5 % vyhrála volby, ale už ne s takovým náskokem. Navíc oproti minulému měsíci došlo k propadu této koalice o 1,5 % voličských preferencí, ukázal průzkum společnosti Data Collect. Naopak Hnutí ANO zastavilo svůj propad a oproti květnu dokázalo posílit o 1,1 % na 20,5 %. Třetí se umístila koalice Spolu, která se však rovněž propadla o 1,2 %.
Tento vývoj může být pro někoho překvapivý. Nebývá zvykem, aby se silné trendy měnily takto krátce před volbami. Když už se některá ze stran utrhne, obvykle dokáže posilovat až do voleb. Čekalo se, že to bude i případ Pirátů a Starostů.
Na rozdíl od minulých voleb však především Piráti letošní kampaň příliš nezvládají. Namísto toho, aby potenciálním voličům prezentovali pozitivní témata, začali se nahlas bavit o velmi experimentálních řešeních. Tím je například významné zvýšení daně z nemovitosti, na něž potom někteří členové Pirátů navázali diskuzi o tom, v jak velkých bytech by měli lidé žít. Do toho přidali také debatu o nepodmíněném příjmu. To je sice na první pohled líbivé téma, které však rovněž zavání sociálním inženýrstvím. V České republice, kde panuje extrémní nedostatek pracovní síly, jde navíc o dosti nepochopitelné opatření.

Vzhledem k tomu, že se v průběhu minulého měsíce nestalo nic zásadního, co by zacloumalo preferencemi, lze pirátský propad přisoudit právě tomu, že lidé pod vlivem jejich myšlenek znejistěli.
Mnozí si až teprve teď uvědomili, že Piráti představují levicovou stranu, což předtím nemuselo být až tak silně patrné. Například bývalý prezident Václav Klaus je označuje za “extrémní levici”.
Průzkum Data Collect také potvrdil stoupající trend pro Hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Jde o další průzkum, v němž tato strana překonala pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny.
Foto: Pirátská strana