Prastará tajemství z prvních světových metropolí odhalena. Díky moderní archeologii jsou znovu objevovány skryté divy

Kdo by neznal a někdy se neprocházel ulicemi dnešních metropolí jako jsou Londýn, Paříž nebo New York. Těžko pomyslet na to, že by tato města měla někdy zaniknout. A přesto jsou již zaniklá velkoměsta, která kdysi překypovala životem a dnes už o nich víme jen z hodin dějepisu. Nyní však vydávají svá tajemství.

Zbytky velký civilizací odhalují svá tajemství

Uruk, Ur, Meggido, Babylon a Ninive byly prvními velkými městskými centry planety a vzkvétaly díky palácům, chrámům, tržnicím a tavernám podávajícím fíkové víno. I když z těchto kdysi velkých civilizací zbylo dnes jen velmi málo, moderní archeologie odkrývá jejch minulost a dává dohromady fascinující příběhy o jejich obyvatelích, bohatých i chudých. Tyto příběhy zahrnují například impozantní stavby, první dopisy i smrt.

Uruk- kolébka písma

Jestli čekáte, že první texty na hliněných tabulkách skýtaly nějaké romantické poselství, budete zklamaní. V jedné z mnoha korespondencí, nalezených na hliněných tabulkách tzv. klínovým písmem, doslova stojí: „Je smrad mangusty (on) … zaražený muž, který se dělá důležitým“. Tyto tabulky byly nalezeny ve městě Uruk, hlavním městě Sumerské říše v tehdejší Mezopotámii. Jednalo se o nejstarší známou civilizaci, jejíž město Uruk dosáhlo největšího rozmachu v době kolem 3. století před naším letopočtem. Žilo v něm přibližně 40 000 obyvatel, kteří se živili jako řemeslníci nebo kněží. Nejznámějšími stavbami této říše byly zikkuraty, vysoké stupňovité věže postavené pro přinášení obětí bohům, které stále fascinují svou výškou i strukturou. Na druhou stranu, o tisících prostých dělníků, kteří je postavili, a jejich životech nevíme prakticky nic – většina dochovaných textů se zmiňuje pouze o vyšších společenských vrstvách.

Basra, Irák – 31. března 2022. Fotografie starověkých předmětů v historickém muzeu v Iráku. / Foto: SHutterstock

Rozmach velkého Babylonu

Ze všech měst, která stála podél řek Tigris a Eufrat ve starověké Mezopotámii, nebylo žádné větší a dnes známější než Babylon. Nachází se jižně od dnešního Bagdádu a jeho největší sláva se datuje na počátek druhého tisíciletí před naším letopočtem. V roce 1595 př. n. l. sice padl do rukou Chetitů, koncem sedmého století před naším letopočtem byl však opět dominantním městským státem regionu za vládce Nabukadnezara II. Během jeho více než 40leté vlády se Babylon rozkládal na více než třech čtverečních mílích. Vchod do města lemovala velkolepá Ištařina brána, která byla přes 38 stop vysoká a její modré a zlaté glazované dlaždice představovaly symetrickou řadu fantastických stvoření (nyní je k vidění v berlínském muzeu Pergamon). Od brány vedla přímá cesta kolem Nabukadnezarova paláce a řady chrámů, z nichž jeden, Etemenanki, dal nejspíše vzniknout biblickému příběhu o babylonské věži.

Po smrti Nabukadnezara II připadl Babylon perskému dobyvateli Kýrovi Velikému. Přesto si město zachovalo svou majestátnost i za časů dobyvatele Alexandra Velikého, který plánoval učinit z Babylonu hlavní město své obrovské říše. Místo toho v něm ale v roce 323 př. n. l. zemřel.

Foto: Shutterstock, zdroj: National Geographic

Nenechte si ujít
Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
View all comments