Hindenburg se stal výkvětem německého inženýrství a zároveň byl zneužit nacisty k propagandistickým účelem. Pravdou je, že vzducholoď vyrobená společností Luftschiffbau Zeppelin a pojmenovaná podle říšského prezidenta Paula Hindenburga, je dosud největším leteckým strojem, který byl kdy vyroben. Stalo se tak v roce 1935 a 4. března 1936 už zepelín LZ 129 Hindenburg poprvé vzlétl.
Klenot německého průmyslu si pro svou propagandu vyhlédl Joseph Goebbels. Ještě před dokončením závěrečných testů uspořádal jeho přelet nad Německem, kdy z něj zněly patriotické písně a shazovaly letáky oslavující vůdce.
Vzducholoď Hindenburg se zapsala do historie zejména tím, že je dosud největším létajícím strojem, který člověk vytvořil. Na délku měří 245 metrů a její průměr představuje 41,2 metrů. Připomíná tak skutečně létající loď. Vždyť je pro srovnání: oproti Titanicu je kratší jen o pětadvacet metrů a naopak oproti letounu Boeing 747 třikrát větší.
LZ 129 Hindenburg nebyl žádným velkým rychlíkem, ale ani loudalem. Jeho čtyři motory ho dokázaly rozpohybovat na rychlost 135 kilometrů v hodině. Technické pojetí Hindenburgu se přitom do značné míry lišilo od vzducholodí, které létaly do té doby. V zájmu aerodynamických vlastností byla totiž kabina pro pasažéry umístěna uvnitř trupu a nikoliv v zavěšené gondole.
Kromě svých nepopiratelných technických kvalit se vzducholoď Hindenburg vyznačovala také maximálním komfortem pro své pasažéry. Ti měli k dispozici 72 postelí ve vyhřívaných kajutách, jídelnu s hedvábím potaženými stěnami, bar, kuřárnu, písárnu či promenády s okny, jež mohly být v průběhu letu otevřené. Na vyhlídkové palubě dokonce hrával pianista. To vše pochopitelně nebylo k mání zrovna levně. Cena letenky stála tolik, co v té době levnější automobil.
Osudnou se stal Hindenburgu let, který odstartoval 3. května 1937 z Frankfurtu nad Mohanem a směřoval do New Jersey. Vše probíhalo v pořádku a 6. května už vzducholoď plula nad leteckou základnou Lakehurst. Počasí ale přistání zrovna nepřálo a piloti ho chtěli odložit. Nacisté nicméně trvali na tom, aby harmonogram pokračoval podle plánu. Letenky na zpáteční cestu měly totiž zakoupené celebrity z USA, které se chtěly zúčastnit korunovace britského krále Jiřího VI.
Posádka se tak nakonec ze strachu před gestapem rozhodla k riskantnímu přistání. Vzducholoď tak před očima desítek reportérů začala sestupovat a zdálo se, že vše je na dobré cestě. Když už pozemní personál chystal připoutání plavidla, došlo ke katastrově. Ve výšce přibližně 60 metrů nad zemí vypukl v zadní části vzducholodě požár a ta do 34 vteřin celá shořela.
Objevily se teorie, že snad mělo jít sabotáž vůči nacistům, ale podle všeho neměly žádný reálný základ. Experti mají za to, že došlo k úniku vodíku z plynové buňky. Když se smísil s kyslíkem, vznikla vysoce hořlavá směs. Její vznícení pak způsobil přírodní elektrostatický výboj.
Foto: Shutterstock
