Koronavirus nepřinesl pouze krizi v oblasti zdravotnictví, ale také krizi v rovině mediální. Obrovské množství nejrůznějších informací o nové hrozbě postavilo média před velkou zkoušku v jejich třídění a ověřování. Bohužel ne všechna to vzala za správný konec. Například technologičtí giganti jako Google nebo Facebook značnou část zpravodajství o koronaviru raději rovnou cenzurovali. Mnohdy se přitom potvrdilo, že neoprávněně. O nějakou dobu později se jednoduše ukázalo, že šlo o zprávy pravdivé.
Chválit je možné jen něco
Problémy přitom mají nejen média veřejná, kterým se občas také podaří vydat typickou fake-news, ale také ta odborná. Zde se ukazuje, že vědci neradi zacházejí za jasně vymezený konsenzus, a pokud někdo tyto hranice překročí, raději ho odignorují. Naposledy se to stalo docentovi Stefanu Baralovi z prestižní americké instituce Johns Hopkins, která se spolupodílí na řešení koronavirové epidemie ve Spojených státech amerických. A právě Baral se tu angažuje coby odborník na koronavirus.
Vzhledem k tomu, že má vedle kanadského také švédské občanství, rozhodl se Baral v podrobné práci podívat na zoubek tomu, jak vlastně zvládli Švédové první vlnu epidemie v porovnání s ostatními. Jako jedna z mála zemí a v podstatě jediná v Evropské unii se totiž nepodnikala žádná drastická opatření.
Švédsko se rozhodlo, že nebude uzavírat ekonomické sektory a bránit lidem v tom, aby se fyzicky potkávali například v restauracích. Neznamená to však, že by Švédové nedělali vůbec nic, jak se často mylně interpretuje. Podle Barala jejich přístup spočíval v sázce na podávání co možná nejpřesnějších informací a individuální odpovědnost každého občana. To vše bylo podpořeno velmi propracovaným systémem cíleného testování a trasování kontaktů nakažených.
Švédsko má náskok a komfortnější pozici
Stefan Baral dodává, že Švédsko a především jeho hlavní epidemiolog Anders Tegnell čelili značné vlně kritiky ze strany odborníků. Podle nich tento přístup stavěl výše ekonomiku než lidské životy. Docent sice připouští, že se řada věcí nepovedla, zejména pak zabránění koronaviru v tom, aby se dostal do domovů seniorů. Když se ale podíváme na Českou republiku, musíme konstatovat, že se to nepovedlo ani zde, a to navzdory všem možným opatřením.
Švédsko zvládlo koronavirovou krizi s dosud nejmenšími ekonomickými ztrátami v Evropě, a to za cenu zdánlivě vyššího počtu obětí koronaviru. To by potvrzovalo tezi o tom, že se Švédové zkrátka rozhodli obětovat více lidských životů. Baral však poukazuje na to, že není možné číst úspěšnost jednotlivých států pouze z jednoduchých statistik. Ty totiž závisejí také na své přesnosti a metodice. Například na tom, jakou roli vlastně hrál Covid-19 na tom kterém úmrtí. Zároveň je třeba si uvědomit, že kolektivní imunita ve Švédsku je už dnes na mnohem vyšší úrovni než kdekoliv jinde v Evropě, a to ve chvíli, kdy například v Česku přichází druhá vlna. Počet úmrtí je proto třeba porovnávat až ve chvíli, kdy budou země z hlediska imunity srovnatelné. Je tak možné, že ostatní se na podobná čísla obětí koronaviru dostanou také, jen později a s mnoha ztrátami.
Na článku Stefana Barala je možná ještě zajímavější než obsah jiná věc: jak autor uvádí, jeho práci odmítlo publikovat deset odborných časopisů a šestice noviny, které oslovil. “Klidně to mohlo být odmítnuto proto, že se někdo domnívá, že tam není nic užitečného. To je v pohodě. Ale musím říct, že je to poprvé v mé kariéře, kdy mi nikde neotiskli článek.”
A letter about #COVID19 in #Sweden rejected from more than 10 scientific journals and 6 newspapers in April.
It could very well have been rejected because there was nothing useful in there. That's ok. But first time in my career that I could not get a piece placed anywhere. pic.twitter.com/YMsV5afgq8
— Stefan Baral (@sdbaral) August 31, 2020
Foto: Freepik