Dosud jsme se mohli domnívat, že drtivou většinu virů a bakterií je možné mražením zlikvidovat a koronavirus v tomto ohledu neměl být žádnou výjimkou. Jenže jak se ukazuje, tento zrádný virus odhalil svou další temnou stránku, která výrazně ztěžuje celosvětový boj s ním.
Kuřecí křídla i mořské plody
První zprávy o tom, že může být kontaminované i zamražené a následně rozmražené maso, přišly z Číny. Místní média informovala o kuřecích křídlech z Brazílie, která doputovala do města Šen-čen. Zde v nich byla objevena přítomnost koronaviru. Nešlo přitom o ojedinělý případ. Podobný se stal ve městě Jen-tchaj, kde pro změnu objevili koronavirus v mražených mořských plodech.
Epidemiologové tehdy ještě opatrně upozorňovali, že nemusí jít o takový problém, jak to na první pohled vypadá. Nebylo totiž deklarováno, jaké množství viru po rozmražení přežilo a zda by stačilo k infikování člověka. Utěšovali se také tím, že by nemuselo jít přímo o živý, tedy aktivní virus.
Těmto pozitivnějším výhledům ale zatnuli tipec vědci ze Singapuru, kteří na odborném serveru BioRxiv publikovali znepokojivou studií. Vyplývá z ní, že koronavirus může v zamraženém mase přežít přinejmenším tři týdny. Po rozmražení ho v mase našli v hojné množství, a to nejen ve formě genetického materiálu, ale rovnou živého a velmi infekčního viru.
Koronavirus je aktivní i po hlubokém zmražení
Test masa nebyl ničím složitým. Vědci v obchodech nakoupili různé druhy masa, mimo jiné vepřové, kuřecí nebo lososa. Nakrájeli ho na několik set kostek, které následně infikovali. Poté vzorky masa zamrazili na různé teploty, přičemž tou nejnižší bylo -4 stupňě Celsia, což přibližně odpovídá teplotě lednice, prostřední potom -20 stupňů coby ekvivalent mrazáku a pak ještě pro jistotu -80 stupňů Celsia.
Vzorky masa potom vědci rozmrazovali v různých intervalech. Zkusili to po jednom, dvou, pěti, sedmi, čtrnácti a jednadvaceti dnech. Virus byl pokaždé přítomen, a to i po třech týdnech od zamražení.
O kontaminaci jídla se v souvislosti s šířením koronaviru spekulovalo už dříve, a to tehdy, když se v některé zemi objevila najednou silná lokální ohniska. Hygienikům se pak podařilo dopátrat takzvaného pacienta nula, u kterého ale zjistili, že nikam necestoval. Jedním z nejpravděpodobnějších podezření bylo právě jídlo.
Nikdo však netušil, že koronavirus může přežít i v mase, které putuje dny a týdny hluboce zamražené. Je to o to více znepokojující, že právě jatka byly v mnoha zemích světa, mimo jiné i v Německu, jedněmi z největších lokálních ohnisek. Pokud tamní zaměstnanci kontaminovali maso, může se takto virus snadno šířit všude možně.
Foto: Freepik
