Proč ve stáří lidem ubíhá čas rychleji. Vědci to objasnili nečekaným důvodem

Krásné chvíle v životě utíkají jako voda, zatímco ty, kdy se nudíme nebo máme z něčeho strach, se nekonečně vlečou. Jak je to možné, když je čas jasně daná a snadno měřitelná veličina? Vše záleží na subjektivním vnímání – a to máme každý jiné.

Čas se vleče, čas plyne, čas utíká, čas pádí

Měřit čas uměli už lidé ve starověku, možná i v pravěku. Přesto o něm mluvíme jako o něčem, co se pohybuje a může mít různou rychlost. Slovesa spojená s časem, která jsme zmínili v podnadpise, o tom jasně vypovídají. Někdy jako by se čas vůbec nehýbal, jindy jako by zběsile utíkal. Povšimněte si i toho, že slovesa spojená s časem vždy popisují pohyb kupředu (jen různě rychlý).

Tohle všechno naznačuje, že přestože čas plyne stále stejně rychle, člověk to vnímá jinak.

Nekonečné těšení se na prázdniny nebo na Ježíška

Určitě si na to z dětství vzpomínáte také: jak jste se nemohli dočkat prázdnit nebo Vánoc. Půl roku, měsíc nebo dokonce jen týden byl nekonečně dlouhý čas, který jako by neměl nikdy uplynout. S tím, jak jste vyrůstali a stárli, se čas zrychloval. Místo abyste se nemohli dočkat Vánoc jste si najednou začali s hrůzou uvědomovat, že už jsou tu zase.

Mozek jako úložiště zážitků a vzpomínek

Když jsme děti, zapisují se nám do mozku všechny nové zážitky a zkušenosti. Proto zřejmě vnímáme čas pomaleji. Je toho tolik, co si musí mozek zapamatovat a zpracovat! Jenže jak získáváme životní zkušenosti, ukládá mozek stále menší množství podnětů. Tím se subjektivně vnímaný čas zrychluje – zkrátka máme pocit, že jsme toho prožili méně za stejný časový úsek.

Foto: Shutterstock

Vzpomínkový paradox

Zajímavé je vnímání času z hlediska vzpomínek. Když totiž absolvujeme nějaký zážitky nabitý týden, pravděpodobně budeme mít pocit, že nám velmi rychle utekl. Jenže ze zpětného pohledu, ve chvíli, kdy se v mozku všechny vzpomínky utřídí, budeme ten samý týden vnímat jako napěchovaný událostmi a zapamatujeme si celou sérii vzpomínek, která nám později ukáže ten týden jako dlouhé časové období.

Zatímco běžných pracovních sedm dní, kdy se nestalo nic zajímavého, mozek uloží v podstatě jako jednu jedinou vzpomínku a pak na něj prostě zapomeneme, protože splyne s celou řadou dalších obyčejných týdnů.

Foto: Shutterstock, zdroj: Psychologytoday, Cambridge, qz

Nenechte si ujít
Odebírat
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments