Jedním z hlavních témat v České republice se po pádu spojenci podporované afghánské vlády stali spolupracovníci české armády, nejčastěji označovaní jako takzvaní “tlumočníci”. Ještě než padl Kábul, zdálo se, že česká vláda jich chce většinu ponechat v Afghánistánu s tím, že se s nimi vyrovnala finanční cestou. Spolupracovníci však volali po tom, aby byli ze země evakuováni. V tom jim ostatně pomáhaly různé spolky na české straně.
Nakonec se česká vláda odhodlala k tomu, že seznam evakuovaných výrazně rozšíří, a to tak, že celkem naplnili tři letadla vypravená do Kábulu českou armádou a navíc i několik míst ve spojeneckých letech.
Na evakuaci těchto osob však poněkud skepticky pohlíží arabista Petr Pelikán. Ten se už dříve v pořadu Prostor X vyjádřil v tom smyslu, že tito lidé měli být v Afghánistánu ponecháni. Podle něj často nešlo o tlumočníky jako takové, ale spíše o agenty, kteří ne vždy hájili jen české zájmy a často operovali především ve svém zájmu.
“Armáda zcela pominula analýzy, potřebu si vychovat a najmout lidi, kteří ovládají nebo se naučí tamním jazykům, znají tamní kulturu, a že by toto s nimi konzultovali. Pominuli to i politici a těm to podle mě měly sdělovat zpravodajské služby, v první řadě vojenské, protože civilní v Afghánistánu nepůsobily. A tohle šlo úplně mimo,” kritizoval teď znovu Petr Pelikán v pořadu Debatní klub. “Myslím, že západní vojáci se tam dost často stávali hříčkou v rukou těch, kterým říkáme tlumočníci. Je to něco podobného, jako když se Američané nechali ovlivnit a zmanipulovat poměrně malým počtem Iráčanů, kteří jim dodávali polodezinformace až dezinformace o situaci v Iráku. V Afghánistánu jsme to dělali dvacet let. Právě proto nikdo nedokázal odhadnout to, co se stane, jakmile odejdou vojáci.“
Podle Pelikána je nepochopitelné, že česká armáda nemá vlastní experty na danou oblast, bez nichž ji také není schopna plně pochopit nebo snad ovládnout. “Buď se vůbec hrnout nemáme někam, kde to nedokážeme civilizačně, kulturně ani jinak dopředu analyzovat, anebo když už tam z nějakých důvodů chceme jít, tak by armáda měla možná oželet jednoho pandura a místo toho si udělat oddělení, kde si bude vychovávat překladatele, tlumočníky a znalce takovýchto končin,” uvedl Pelikán.
Foto: Shutterstock
