Rouškovné jako dávka, kterou nikdo nechce. Důchodci se obávají závisti ze strany pracujících

Kde se vzalo, tu se vzalo – rouškovné. Eufemistický název nově vymyšlené dávky jako by měl zakrýt, že je úplně zbytečná. Že jde jen o snahu vládní koalice koupit si na poslední chvíli velký balík voličských hlasů (důchodců je přibližně 2,4 milionu) a ostatním to prodat jako kompenzaci toho, že staří lidé měli v době koronavirové zvýšený stres.

Důchodcům se má pomoct jinak

To je samozřejmě bez debat, ale kdo stres neměl? Je pravdou, že důchodci se museli ve zvýšené míře izolovat a často neměli kontakt se svými rodinami, které je nechtěly ohrozit. Mělo by se ale něco takového řešit penězi? A proč jsme se vlastně do takového situace dostali? Nebylo to náhodou proto, že stát trestuhodně selhal v zajištění ochranných pomůcek, takže jsme neměli roušky a respirátory, abychom mohli naše seniory bezpečně navštěvovat? Neměl by náhodou stát teď horečnatě starší lidi zásobovat právě tímto materiálem, aby ho měli k dispozici, až koronavirus na podzim opět s největší pravděpodobností udeří?

Samé otázky. A vláda na ně dává jedinou odpověď: čtyři nebo šest tisíc korun, podle toho, zda vyhraje návrh ministryně financí nebo práce. Jde jen o důkaz bezradnosti vládnoucí koalice. Ta nechce řešit složité problémy se zajištěním a distribucí roušek, které by ve výsledku nejen důchodcům, ale celé ekonomice prospěly více. Navíc musí řešit ještě další problém: jak se “zbavit” 500 miliard korun, které si tento rok půjčila na řešení koronakrize a teď zjišťuje, že to přeci jen docela dost přestřelila. Pokud by je nezvládla utratit, opozice ji rozcupuje za to, že si je napůjčovala zbytečně.

Penzisté se mají nejlépe v historii

Takzvané rouškovné přijde v roce, kdy se důchodcům rekordně navýšily důchody a přiblížily se na dostřel hranici 15 tisíc korun, jejíž překonání v tomto volebním období vláda slíbila. Příští rok ji spolehlivě překročí už jen navýšením o zákonnou valorizaci (840 Kč). Je na čase si říct, že penzisté se mají nejlépe v historii, přestože to v některých ojedinělých případech pochopitelně stále nemusí být dost. Nemáme tu ale situaci jako před lety, kdy měla velká část důchodců problém se svými penzemi vyžít. Po dalším velkém zvyšování důchodů, natožpak po jednorázových dávkách všem, tu nikdo nevolal.

Vládní představitelé v souvislosti s dotací důchodcům rádi používají slogany o tom, že když se pomáhalo zaměstnancům a živnostníkům, je třeba pomoct také důchodcům. To je ale ukázkové pokřivení reality. Komu se skutečně pomáhalo? Pouze pracujícím lidem, kterým ze dne na den vypadly příjmy a oni neměli z čeho zaplatit životní náklady. Důchodcům jejich penze chodily dále bez jakéhokoliv zdržení nebo krácení.

Vláda zakládá na mezigenerační rozkol

Rouškovné jednoznačně navýší mezigenerační nerovnost a způsobí svár mezi důchodci, kteří jednorázovou dávku ani nežádali, a mladšími generacemi pracujících, které si dobře uvědomují, že toto rozhazování budou muset jednou zaplatit. Důchodový systém se také neúměrně zatěžuje v době, kdy je naopak nejvyšší čas ho reformovat, aby v budoucnu byl schopen vůbec nějaké penze generovat. Vědí to i samotní důchodci, kteří se často k rouškovnému vyjadřují odmítavě, protože nechtějí zatěžovat generace svých dětí a vnuků, případně se skutečně obávají toho, že hněv mladých se neoprávněně obrátí proti nim samým.

Nejde o nic jiného než předvolební dárek, na který stát nemá peníze, tedy na dluh. Vláda si tu za peníze všech daňových poplatníků kupuje hlasy a vynakládá peníze bezúčelně. V době koronavirové pandemie by se jistě daly najít cesty, jak desítky miliard, které s rouškovným vyletí oknem, vynaložit efektivněji. Jenže opět: dalo by to moc práce a hlasy by to nejspíš nepřineslo.

Foto: Freepik

Odebírat
Upozornit na
guest
78 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
View all comments