Rumunský diktátor Ceausescu nechal postavit jednu z největších budov světa. Lidé ji obdivují dodnes

Nicolae Ceausescu žil v letech 1918 až 1989 a znám byl svým zapojením v politice, a to jako tajemník, předseda Státní rady a v letech 1967 až 1989 to dokonce dotáhl na prezidenta státu Rumunské socialistické republiky.

Nenáviděný uzurpátor

Ceausescu byl vnímám jako nelítostný diktátor, který opovrhoval svým lidem. Zároveň ho a celou zemi dokázal přivést do chudoby a celkové bídy. Stejně nenávistně jako on byla vnímána i jeho manželka, Elena Ceausescu. Nejen zhroucení hospodářství ve své zemi jim bylo připisováno, současně byli odsouzeni za dopuštění se genocidy na 60 tisíc lidech. Co se stupně nelidskosti a brutality týká, Rumunsko v té době vedlo na plné čáře.

Rok 1977 se v Rumunsku krutě zapsal

V březnu roku 1977 se stalo něco, co země ještě nezažila – zemětřesení.  Neměřeno bylo neuvěřitelných 7 stupňů Richterovy škály. Tato událost měla obrovské následky, a to i v samé metropoli. Značné množství budov bylo srovnáno se zemí a v jejich troskách našlo smrt necelých 1,5 tisíce lidí a na 8 tisíc jich bylo zraněno. Dalších přes 40 tisíc jich pak muselo být evakuováno.

Ukázka moci

Toto tragické neštěstí bylo Nicolaem vnímáno jiným způsobem. Chtěl ukázat svou ukotvenou moc a dát na odiv svou sílu. Proto se přímo na těchto troskách rozhodl nechat postavit palác, jakožto důkaz jeho velikosti. Stavba to měla být monumentální, včetně velmi rozlehlého parku. Na výstavbě se podílí přes 700 architektů. Spousta jiných staveb musela paláci ustoupit, například nemocnice či Národní archív.

Velkolepost

Samotná stavba je zahájena v roce 1984 s podílem přes 1,5 milionu dělníků a dalšího množství pracantů. Palác je rozdělen do 20 pater a má 1100 místností. Patra jsou rozdělena do 12 nadzemních a 8 podzemních, kdy ten nejspodnější měl diktátorovi sloužit jako kryt. Místnosti byly zároveň konstruovány, aby co nejvíce zabránily případným radioaktivním útokům.

Po celou dobu výstavby Nicolae podnikal pravidelné kontroly. Výsledkem bylo pobouření celého národa, který se ocital v chudobě a mnohdy neměl dát co do úst.

Uvolnění roku 1989 nechává panovníka chladným, přesto je svržen armádou a po rychlém soudu i s manželkou odsouzen ke trestu smrti.

Foto: Shutterstock, zdroj: rolandia, 3SeasEurope

Nenechte si ujít

Češi jsou zoufalí. Budou si muset pořídit tepelné čerpadlo, i když se ukazuje, jak moc špatné řešení to je

Jde o další důkaz, v jak moc pokřiveném světě aktuálně žijeme a fungujeme. Tepelná čerpadla si užila svých pomyslných pár minut slávy v době energetické krize, kdy se na ně také dávaly štědré dotace, což ostatně nadále trvá. Není to v pořádku Mnoho domácností po tomto řešení sáhlo, protože se zdálo, že půjde o nejlevnější formu vytápění rodinného domu. Nebylo to vůbec levné. I se státní dotací totiž běžná instalace takového zařízení dosáhla 500 tisíc korun. Kdyby ovšem fungovalo tak, jak bylo uvedeno na papíře, tedy šetřilo nemalé prostředky například vůči plynovému kotli, pravděpodobně by se nikdo tolik nezlobil, protože návratnost by byla stále velmi slušná. Jenže to se u spousty lidí jednoduše nestalo. “Dnes bych vás s tepelným čerpadlem vyhodil. Takového trápení, co nám to přineslo. Stále jsou s tím nějaké problémy a poruchy. A úspora? Ano, nějaká tam je, ale tak kolem 15 %, což je skoro zanedbatelné a při původní investici se to prostě nevyplatí,” říká Roman Jasný z Berouna. Jak rychle tepelná čerpadla vystřelila, tak svižně zájem o ně také opadl. Jedna firma za druhou, jež se na jejich instalaci specializovala, dnes krachuje, ať už je to třeba S-Power nebo Woltair. Proč to pořád nutí? Paradoxně jim však stačilo nějakou dobu vyčkat, protože se připravuje něco podobného, jako byla energetická krize, až na to, že tentokrát to bude vyvoláno uměle a schválně. Řeč je o emisních povolenkách pro domácnosti v rámci systému EU ETS 2. Ten totiž způsobí, že lidem dramaticky zdraží cena vytápění plynem a dalšími fosilními panely. Čtěte také: Loni si koupili tepelné čerpadlo za 500 tisíc, aby ušetřili. Teď Češi litují, stát jim schválně zdražil elektřinu o desítky tisíc Ačkoliv politici tvrdí, že tomu zabrání, reálně to není možné. Odborníci naopak tvrdí, že to opět způsobí obrovskou poptávku po fotovoltaických elektrárnách a tepelných čerpadlech. Jenže co je to jiného než prosté vnucení takové technologie i těm, kdo o ni vlastně vůbec nestojí? Foto: Shutterstock [...]

Češi už se nebudou válet doma na dávkách. Práce bude povinná

Přichází podle všeho velká změna v rámci sociálního systému, která byla dlouhodobě potřebná jako sůl. Vytvořila se tu totiž poměrně velká kasta lidí, kteří se rozhodli nepracovat, protože jim chodí slušné peníze v rámci sociálních dávek. Musí se to změnit Takto ale systém vůbec nebyl zamýšlen a v takových podmínkách nedokáže fungovat. Na příspěvky a dávky by měl mít nárok jen ten, kdo se dostane do problémů. Například ztratí práci, a potom je logické, že by měl pobírat podporu v nezaměstnanosti. A to po dobu, kdy si bude hledat nové zaměstnání. Ne však způsobem, že na dávkách zůstane další roky. Bohužel je tento nešvar velmi rozšířený, a to zejména v některých oblastech České republiky. Vede to hned ke dvěma zásadním problémům. Na jedné straně je vyčerpaný sociální systém, v němž se nedostává peněz pro skutečně potřebné a na straně druhé jsou potom nespokojení zaměstnavatelé, kteří nejsou schopni získat dostatečné množství pracovní síly, jelikož jim v tomto konkuruje nejen stát jako zaměstnavatel, ale rovnou i jako rozdavač nejrůznějších dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto představilo reformu, která platí od října a je založena na tom, že lidé budou muset pracovat. “Sociální systém tu není od toho, aby živil zdravé lidi, co nechtějí pracovat. Proto jsem prosadil ReVizi dávek, která už od října platí a podmiňuje u zdravých lidí dávky prací,” uvedl ministr sociálních věcí Marian Jurečka. Vše by mělo být efektivnější Již dříve se mluvilo o tom, že to v podstatě vrací do hry povinnou práci. Najdou se totiž tací, kteří si nebudou schopni sami sehnat zaměstnání. Ti by potom měli vykonávat třeba obecně prospěšné práce, kterými si sice nevydělají tolik, ale minimálně prokáží, že něco dělají, a tak jim stát nějakou tu korunu dá. Čtěte také: Kaufland a Lidl se tvrdě zakously do Čechů. Obírají je o peníze nehorázným způsobem Dalším faktorem je skutečnost, že by se pomoc skutečně potřebným měla zrychlit a zefektivnit. Reforma by zkrátka v ideálním případě měla vést k tomu, že nebude házet takové klacky pod nohy lidem, kteří finanční pomoc skutečně potřebují, a zároveň ji znemožní čerpat těm, kdo ji zneužívají. Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Úřad práce [...]

Platy v Česku se dramaticky zvýší. Lidem se to přestává líbit

Jak už to tak ve volebním roce bývá, se sliby se roztrhl pytel. A pokud pocházejí z vládní strany, je tu ještě ten problém, že mohou být v daném roce realizovány. A to se v tomto případě pravděpodobně stane. Bude se pořádně přidávat Jak uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, úředníci by si v příštím roce měli polepšit o 7 až 9 %, což je skutečně značný nárůst příjmů za jeden jediný rok. Ovšem to zdaleka není všechno. V některých případech by se platy mohly zvýšit až o 13 %. “Šílenost, která asi měla zapadnout o víkendu. Inflace je 2,5 až 3 %. Vláda chce navýšit platy úředníkům o 5 až 13 %. Odboráři chtějí 15 %,” uvedl na sociální síti X ekonom Petr Bartoň. “To je tak moc na palici, že klidně dejme 25 %. Peníze na to stejně nejsou a inflaci to stejmě zvýší.“ Upozorňuje tak na skutečnost, že navzdory v podstatě zkrocené inflaci, která je v tolerančním pásmu České národní banky nadále neustává mzdový růst. V tomto případě je navíc tažen státem, který už se tak jako tak zadlužuje nad únosnou míru. Úředníci prý mají málo Tímto způsobem dojde pouze k vyvolání další vlny inflace, protože rozhodně nelze řešit tím, že se budeme dále zadlužovat a přidávat lidem, aniž by se navyšovala produktivita práce. Soukromý sektor potom musí také reagovat a i tam se očekává citelné navýšení platů. Čtěte také: Stát rozdává 320 tisíc korun pro důchodce v Česku. Kdo si nepožádá, tomu peníze navždy propadnou. Stačí poslat formulář Jsou tu ale i názory z druhé strany spektra. “Víte kolik si vydělá běžný úředník? Divím se, že to za tu almužnu pořád ještě někdo dělá,” zaznělo v diskuzi pod Bartoňovým příspěvkem. “Klidně jim přidejte 20 %.“ Foto: Shutterstock [...]