Ačkoliv se v tomto období žádné daně zvedat neměly, opak je nakonec pravdou. Zdanění občanů významným způsobem roste, rozhodně nejvíce za poslední roky. Navíc je skutečně problematické, že se tak děje i v těch kategoriích, které zůstávaly dlouhou dobu stranou zájmu a u nichž se předpokládalo, že se na ně nebude sahat.
Odvážné nápady
Řeč je především o dani z nemovitých věcí, která v tomto roce vzrostla oficiálně o 80 %. To je navýšení, které prosadilo Ministerstvo financí. Jak se však ukázalo, jednotlivé obce nebyly spokojeny s tím, jaký výnos jim stát z této daně pošle, a tak využily své možnosti a navýšily místní koeficienty. V některých městech, jako je třeba Jihlava nebo Zlín, tak daň z nemovitosti vzrostla na pětinásobek dosavadního stavu.
A to už je skutečně citelná rána, jakkoliv původní výše nebyla nikterak vysoká. Ta nová už ale je a navíc se ukazuje, že zde existuje značná ochota daň z nemovitosti navyšovat. Státu a obcím se totiž zalíbilo, že se jí nikdo nevyhne, jelikož by se tak snadno dostal do problémů. Kontrola v této věci je mimořádně jednoduchá.
Podle některých informací se přitom chystá plán, který by tuto daň mohl navýšit ještě o poznání citelněji. A řada odborníků s tím překvapivě souhlasí. Jedním z nich je například investiční bankéř Ondřej Jonáš, který se nechal opakovaně slyšet, že by daň mohla stoupnout klidně na deseti až dvacetinásobek současného stavu.
Pořádná pálka
Nově se k němu přidal také realitní expert Libor Ostatek, který se pro server Seznam Zprávy vyjádřil následovně. Třeba ve Francii je daň asi desetkrát vyšší než u nás a tam bych se někam sunul.”
Jako příklad uvádí svou nemovitost, za kterou aktuálně platí 3200 Kč za rok. Klidně by ale platil 30 tisíc korun, jelikož by to z jeho pohledu prospělo celé situaci s bydlením v České republice. Takovýto vývoj by byl přitom ještě cestou levnějšího modelu, jelikož existují i mnohem dražší varianty.
Francouzský model přitom nabízí i rozvrstvení plateb daně z nemovitosti podle toho, kolik toho vlastníte. Hypotetických 30 tisíc korun byste platili jako nejnižší možnou částku za první nemovitost. Na takzvané druhé bydlení, což je například chata, už by se ale vztahovala sazba například 1,2 %. Lidé mají přitom dnes chaty, které mají hodnotu klidně 10 milionů korun. Potom by tedy platili 120 tisíc ročně a pravděpodobně by si rozmysleli, zda si takový luxus mohou dovolit.
To samé, možná ještě v přísnější podobě, by potom mohlo platit na takzvané investiční byty. Dnes platí, že jejich držení se vyplácí i bez toho, abyste v nich měli nájemníky, jelikož vyděláváte na pouhém růstu ceny. Daň vyjde třeba na tisícovku, což nikoho netrápí. Pakliže by šla ale do desítek nebo dokonce stovek tisíc korun, byl by to už úplně jiný příběh.
Foto: Shutterstock